Výuka dějin práv sexuálních menšin nebude povinná

„Útoky, které se pohybují na hranici šíření poplašných, ideologicky manipulativních zpráv a které jsou šířeny i peticí nebo newsletterem ve školách, vypovídají o velmi omezené schopnosti těchto kritiků seznámit se s koncepcí revize a porozumět jí,“ uvedla asociace ve svém prohlášení.

Rozvířenou debatu zklidňoval před časem i náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). „Téma sexuálních identit ve výuce. Otázka ve skutečnosti zní jinak a je zásadní: Když škola bude programově mlčet o tématech, s nimiž se žáci stejně běžně setkají jinde, budou ji vnímat jako relevantní?“ uvedl na síti X.

„Návrh očekávaného výstupu vzdělávání ale naprosto není ‚woke‘, přímo pracuje s konceptem dvou pohlaví a jejich rolí, což je do jisté míry v rozporu s ‚woke‘ přístupy,“ dodal.

Vývoj lidských práv by neměl být upozaděn ani podle šéfa Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce.

„Myslím si, že je to jedno z témat, která by se ve výuce objevit měla, ale nemělo by to být jediné téma dějepisu. Někdy je to tak prezentováno,“ řekl Novinkám a Právu. A připustil, že pro učitele to bude výzva.

Podle dějepisářky z MŠ a ZŠ Přerov nad Labem Olgy Kovaříkové, finalistky letošní ceny Global Teacher Prize, se nepočítá s tím, že by všichni učitelé museli o vývoji práv LGBT+ učit.

„Asi nikdo nebude zpochybňovat proměny rolí mužů a žen. Ženy například v minulosti neměly volební právo, majetek, ani právo nad vlastními dětmi. K této problematice existuje spousta metodické podpory a zdrojů. Ale co se týče práv LGBT+, v návrhu se píše, že rozdílné role lze ukazovat i na menšinách, což není závazné,“ popsala.

Sama se však chystá i tuto problematiku do výuky zahrnout. „Spousta lidí to učit nebude, ale já ano, protože dějiny naší společnosti tvoří i dějiny různých menšin, například romské,“ uvedla.

Podle ní zjitřená debata ukazuje, jak nutné je u dětí posílit schopnosti kritického myšlení. A právě tímto směrem se má i výuka historie měnit.

„Celá revize má děti vést k tomu, že budou kriticky myslet, že budou rozumět historickým pramenům a že je třeba je zkoumat v kontextu doby. Dnes, když nevíte, čemu věřit, třeba na sociálních sítích, tak my jim na konkrétních případech budeme ukazovat, na co si mají dávat pozor. Ale nebudeme nikomu říkat, že si má vybrat pohlaví,“ vysvětlila.

Změny v učivu rovněž podle ní povedou k tomu, že učitelé budou mít i více svobody pro jednotlivá témata. Například se po nich chce, aby žáci byli schopni rozlišovat příčiny a důsledky lidských konfliktů a spolupráce v dějinách. „To je hodně obecné a mohu se rozhodnout, že ho naplním na stoleté, nebo na 30leté válce,“ uvedla Kovaříková.

A předpokládá, že vznikne i větší prostor pro výuku moderních dějin. „S šesťáky, když například dělám starověk, děláme to hodně zjednodušeně. Oni se s těmi hrdinskými příběhy dobře ztotožňují. Ale asi v půlce osmičky mentálně dozrají k tomu, že s nimi mohu řešit, co je národ, lidská práva. A teď se s deváťáky chystám na sametovou revoluci a rozpad Československa,“ dodala.