Článek
Prezidentův kancléř Vratislav Mynář řekl v pondělí čínskému velvyslanci v ČR, že vás nebude Miloš Zeman po cestě na Tchaj-wan zvát na jednání nejvyšších ústavních činitelů. Čekal jste, že něco podobného přijde?
Setkání pana Mynáře s čínským velvyslancem jenom potvrzuje, že to propojení Kanceláře prezidenta republiky s čínskou ambasádou nejenom existuje, ale je asi i poměrně těsné. Rozhodnutí, že se nebudu účastnit schůzek, které prezident pořádá, je jeho právo. Pokud nebudu mít pozvání, tak se slušný člověk samozřejmě nikam necpe.
Zemanův kancléř informoval čínského velvyslance o odstavení Vystrčila
Nenapadlo vás konzultovat záležitost přímo s Hradem?
Ne. Předpokládám, že si to pan prezident rozmyslel, i když osobně jeho rozhodnutí nerozumím, protože pokud byly ty schůzky za účelem koordinace zahraniční politiky, tak zřejmě není úplně vhodné, abyste ty, kteří mají jiný názor, z koordinace vyčlenil. Pokud se chcete o tom bavit jen s těmi, kteří mají stejný názor, tak je otázka, zda to má nějakou logiku. Takže mi to nepřijde úplně logické, ale je to právo pana prezidenta, a já to respektuji.
A pokud jde o pana premiéra Andreje Babiše (ANO), který se proti vaší cestě také postavil, ani zde jste o tom nehovořili? Vázne komunikace?
Nebavili jsme se o tom. Ale předpokládám, že pokud bude potřeba něco konzultovat s vládou, ministerstvem zahraničních věcí, případně s panem předsedou Vondráčkem (Radek Vondráček je předseda Poslanecké sněmovny za ANO – pozn. red.), tak konzultace normálně proběhnou. Pokud by měl pan prezident zájem se bavit, tak se budu bavit i s ním. Ale respektuji to, že on nyní zájem se bavit nemá.
Vraťme se k samotné cestě. Co považujete za tři nejzásadnější věci, které přinesla?
Zaprvé se nám podařilo navázat velmi dobré hospodářské vztahy a posílit vědecko-výzkumnou spolupráci v oblasti inovací. Díky tomu jsme přivezli obrovský potenciál pro Českou republiku. Pokud bychom nyní dovedli přeměnit kontakty ve skutečné investice, tak by to České republice mohlo přinést obrovský prospěch. A stejně tak Tchaj-wanu.
Druhá věc je, že mám z reakcí lidí pocit, že se nám podařilo narovnat záda a prokázat, že je ČR nezávislou zemí. A řekněme i navrátit hrdost občanům.
A za třetí jsem rád, že jako demokratická země spolupracujeme s jinou demokratickou zemí, abychom posilovali společné hodnoty, které uznáváme a na kterých jsme založeni.
Mluvíte o pozitivních reakcích širší veřejnosti. Žádné negativní jste nezaznamenal? Nemáte strach?
Samozřejmě že i ty přišly. A není to tak, že bych neměl strach nebo obavy. Pokaždé, když uděláte něco kontroverzního, tak lidé mají obavy. To bych jinak nebyl člověkem, kdybych je neměl. Na druhou stranu jsme tu od toho, abychom je dokázali překonat. Odvaha je o tom, že obavy a strach překonáte, nikoli že se bojíte, a něco děláte.
A říkal jsem si, že bych se musel sám před sebou stydět, kdybych najednou ustoupil. A poté, co jsem lidem dvacet pět let v politice tvrdil, že budu hájit svobodu a demokracii, tak v okamžiku, kdy mám možnost to prokázat nějakým činem, tak bych řekl, že to necháme na jiných. To přece nejde.