Článek
Pro Růžičku v tajné volbě hlasovalo 21 senátorů ze 76 přítomných, Vystrčil dostal 52 hlasů. Post šéfa získá podle pravidel ten, kdo dostane nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
Miloš Vystrčil se do Senátu dostal v roce 2010, mandát obhájil i v roce 2016. V letech 1998 až 2001 působil jako starosta Telče, mezi lety 2004 až 2008 byl hejtmanem Kraje Vysočina. Od roku 2014 je místopředsedou ODS.
„Pokud mám říct svůj osobní názor a svoji prioritu, tak jako Miloš Vystrčil a předseda senátorského klubu ODS a jednou možná jako předseda Senátu říkám, že prioritou bude, aby si Česká republika zachovala statut země, která hájí lidské svobody,“ prohlásil Vystrčil v kandidátském projevu.
Senát je podle Vystrčila nejdemokratičtějším uskupením a je nejobtížněji manipulovatelný.
Růžička by jel na Tchaj-wan
Jiří Růžička byl do Senátu zvolen v roce 2016. Od listopadu 2018 je prvním místopředsedou Senátu. V letech 1990 až 2018 řídil pražské Gymnázium Jana Keplera. Od roku 2014 je v zastupitelstvu Městské části Praha 6 jako nestraník za TOP 09.
V kandidátském projevu řekl, že je důležité jezdit mimo Prahu, senátoři podle něj patří do svých regionů. Růžička zdůraznil, že je celoživotní nestraník a má ukotvené hodnoty. „Chci, aby Senát zůstal místem, kde se věci řeší bez politických faulů, s nadhledem a fakticky,“ prohlásil. Zdůraznil také, že by podnikl cestu na Tchaj-wan, kterou plánoval Kubera.
Vystrčil na to jasnou odpověď nedal, i přesto byl favoritem. Podporu mu předem vyjádřil klub ANO i KDU-ČSL. Překvapení přišlo od vedení hnutí STAN, které doporučilo svým senátorům hlasovat pro Vystrčila z ODS. Růžička přitom kandidoval za TOP 09 a hnutí STAN s podporou lidovců.
Šéf STAN Vít Rakušan podporu Vystrčilovi vysvětloval se slovy, že po podzimních senátních volbách se obmění třetina členů horní komory a stejně se bude vybírat nové vedení. Od obsazení křesla předsedy Senátu se navíc odvíjí další povolební uspořádání Senátu, například třeba rozložení ve výborech. Právě kvůli tomu se nyní rozhodli podpořit kandidáta ODS i představitelé KDU-ČSL a ANO.
Zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera
„Vedení STAN doporučilo našemu senátorskému klubu, aby post předsedy Senátu na několik zbývajících měsíců do senátních voleb přenechalo po zemřelém Jaroslavu Kuberovi frakci ODS. Přišlo nám to logické – po řádných podzimních volbách samozřejmě budeme všemi silami podporovat kandidáta našeho klubu na post předsedy Senátu,“ vysvětloval Rakušan.
Senátorský klub STAN se přesto rozhodl, že podpoří Růžičku. Na středeční tiskové konferenci to oznámil šéf klubu Petr Holeček. „Je dobře, že jsme do volebního boje vyslali našeho kandidáta. Klub STAN je nejpočetnějším klubem a patří se, abychom nominovali někoho, kdo by tento klub prezentoval. Všichni senátoři a senátorky se dohodli na podpoře Jiřího Růžičky,“ uvedl Holeček.
Kuberovo místo chce hejtman i ředitel
Post šéfa Senátu podle nepsaných pravidel vždy připadne nejsilnějšímu klubu. Po předloňských senátních volbách byly nejsilnějšími kluby ODS a STAN, oba měly po 18 členech.
Po loňském vítězství Davida Smoljaka (za STAN) v doplňovacích senátních volbách v Praze se stal nejsilnějším klubem STAN, má 19 členů.
ODS má i po Kuberově úmrtí v klubu 18 senátorů, minulý týden se k ODS přidala Jitka Chalánková, která do té doby v žádné frakci nebyla. Nový senátor za Jaroslava Kuberu se bude na Teplicku volit v doplňovacích volbách 27. a 28. března.
Jaroslav Kubera zemřel 20. ledna ve věku 72 let.