Vyšší daně z nemovitostí naráží v koalici

„V KDU-ČSL chceme zabránit zhoršení dostupnosti vlastnického bydlení zejména pro rodiny s dětmi. Plošné navýšení daně z nemovitosti tedy nepovažujeme za nejvhodnější řešení. Navýšit daň lze například u skladovacích prostor na orné půdě, ale i jiných komerčních nemovitostí,“ řekl Právu ekonomický expert strany Michael Kohajda.

Že by se zvýšení této daně mělo týkat primárně hal na polích, zní i od Pirátů. Diskusím v této věci jsou prý otevření, v rámci jimi předloženého balíčku na ozdravení rozpočtu za 140 miliard ale zvýšení daně z nemovitostí vůbec nefiguruje.

Ministerstvo financí mluví o otevřeném návrhu, shodu v koalici by v rámci balíku konsolidačních opatření za nejméně 70 miliard korun chtělo najít v průběhu jara. Zástupci dalších vládních stran mají o možném zvedání daně z nemovitostí velmi rozdílné představy.

„Jsme přesvědčeni, že ke konsolidaci veřejných rozpočtů je nezbytné, aby se plánovaná fiskální opatření týkala nejenom výdajové, ale i příjmové části rozpočtu. Náklady na výběr daně z nemovitosti nese stát. Dokážu si proto představit, že by část výnosu připadla státu minimálně na pokrytí těchto nákladů,“ řekl Právu předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.

Stát ročně platí za správu této daně podle ministerstva financí zhruba 1,2 miliardy korun. Pokud by se mělo jednat o takovou částku, šlo by z pohledu rozpočtu relativně o drobné.

STAN nehodlá zvýšení daně blokovat, šel by ale jinou cestou než ministr Stanjura.

„Varianty, o kolik by daň z nemovitosti mohla růst, budeme v rámci koalice ještě diskutovat. Umíme si představit, že se daň zvýší až na dvojnásobek, i tak by byla ve srovnání s dalšími zeměmi stále velmi nízká. Celkový výnos chceme nechat v rozpočtu obcím, recipročně by se pro ně ale pokrátil systém národních dotací,“ řekla Právu mluvčí STAN Sára Beránková.

„Zvyšovat daně z nemovitostí a recipročně krátit národní dotace obcí není řešením. Národní dotace slouží jen na výjimečné akce, kde si nemůžeme sáhnout na dotace evropské. Bez těch se v nynější době neobejdeme. Pokud by se mělo něco krátit, tak státní podpora na projekty, které už byly podpořeny z evropských fondů. Dostanete-li na ten či onen projekt 75 procent z evropských dotací, bez dalších 15 procent od státu se již obejdete. Tady lze ušetřit velké peníze,“ soudí ovšem náměstek ministra pro místní rozvoj a starosta Dolních Studének na Šumpersku Radim Sršeň (STAN).

Jinak to vidí například Jaromír Dvořák, starosta Nového Boru, z hnutí Starostové pro Liberecký kraj.

„Dotace obcím jsou v době klikaček, slušně řečeno, tak nepropracovanou, nevýhodnou a lobbistickou záležitostí, že jsem pro – ať klidně krátí dotace obcím, ale ať ponechají příjem z daně nemovitosti obcím. Ta patří obcím a nemělo by to fungovat tak, že to v době krize bude patřit státu,“ řekl Právu.

Někteří další oslovení starostové za STAN úpravu národních dotací považují za menší zlo než měnit zavedený model, že daň z nemovitosti je příjmem obcí. Z jejich vyjádření plyne, že pod pojmem „národní dotace“ chápou šířeji úpravu rozpočtového určení tzv. sdílených daní. Tam by to i podle ekonomů mohlo dávat smysl. Na žádost o upřesnění, jaké dotace má STAN na mysli, ale mluvčí vysvětlení nedala. „V tuto chvíli se jedná o návrh, který ještě nebyl projednán s koaličními partnery, tedy ani jeho technické parametry,“ uvedla pouze.

Daň z nemovitosti dnes za byt mimo Prahu dosahuje nejčastěji několika set korun, v Praze mírně přes tisíc korun. Ve srovnání třeba s účty za energie nejde o tak dramatický výdaj.

„Nedomnívám se, že by zvýšení daně z nemovité věci mělo být plošné. Byť jeho současnou výši lze považovat za poměrně nízkou, přesto bezesporu existují domácnosti, pro které by i například zdvojnásobení této roční daně mohlo znamenat potíže. Osobně bych se přikláněl k přístupu, kdy by nemovitost pro vlastní bydlení byla zvýhodněna oproti vlastnictví druhé, třetí a další nemovitosti,“ domnívá se David Eim z poradenské společnosti Gepard Finance, která radí i žadatelům o hypoteční úvěry.

Loni se na dani z nemovitosti vybralo 12,42 miliardy korun. Vedle základního koeficientu, který ministerstvo navrhuje zvýšit až dvojnásobně, ale do výpočtu ještě vstupuje koefi­cient stanovený obcí, která tak konečnou daň může zvýšit i snížit.