Článek
Výdaje na renty příslušníků ozbrojených složek v posledních letech značně rostou. Předloni na výsluhy bývalých příslušníků odteklo ze státního rozpočtu celkem 12,5 miliardy korun, loni to bylo 12,02 miliardy, což je zhruba o šedesát procent víc než před pěti lety. Promítly se do toho ovšem reorganizace některých bezpečnostních složek, optimalizace nákladů, ale také nižší počty končících příslušníků.
Nárok na rentu mají bývalí policisté, hasiči, vojáci, vězeňští dozorci, celníci, příslušníci zpravodajských služeb či Generální inspekce bezpečnostních sborů. A to po odchodu ze služebního poměru do civilu po potřebném počtu odsloužených let, minimálně patnácti, a za předpokladu, že se nedopustili nezákonného jednání.
Například ministerstvo vnitra, pod nějž spadají policisté, hasiči či například civilní rozvědka Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), vloni vynaložilo na renty 6,82 miliardy korun, v roce 2022 to bylo 5,95 miliardy korun.
U policie končí vysocí důstojníci. I nedobrovolně
„Od roku 2018 roste počet žádostí o výsluhový příspěvek a celkové výdaje se tak každoročně zvyšují. Pro rok 2024 je pro účely výplaty výsluhového příspěvku plánováno zhruba 7,6 miliardy korun,“ předestřel na dotaz Novinek mluvčí resortu vnitra Ondřej Krátoška.
Celkem si na rentu vloni dle Krátošky sáhlo 36 029 bývalých příslušníků, což bylo o téměř 800 víc než v roce 2022. Průměrná výše deseti nejvyšších výsluh vloni v gesci resortu vnitra byla 90 432 korun. Jak to bude letos, zatím není jasné, ale například policie se tento rok potkala s řadou odchodů dlouholetých a zkušených policistů, jak například psaly Novinky zde.
Výsluha se navíc stejně jako důchod valorizuje.
Dalším střípkem do celkové částky jsou pak výdaje od ostatních resortů, například obrany, pod niž spadá armáda a Vojenské zpravodajství, či ministerstva spravedlnosti zaštiťujícího Vězeňskou službu.
Ministerstvo obrany vloni vyplatilo bývalým příslušníkům armády téměř 3,2 miliardy korun, předloni to bylo 2,9 miliardy. „Výdaje na vyplacené výsluhové příspěvky za letošní rok nelze předjímat, neboť neznáme přesný počet vojáků z povolání, kterým služební poměr zanikne (nebo budou propuštěni), ani údaj o tom, kolika bývalým vojákům z povolání nárok na výsluhový příspěvek zanikne,“ sdělila Novinkám mluvčí resortu obrany Ivana Navrátilová.
Dodala ale, že ačkoliv se na výsluhy vztahuje valorizace, tak vzhledem k tomu, že letos se valorizovala v rámci vládního konsolidačního balíčku pouze základní výměra důchodu, k navýšení výsluhových příspěvků nedošlo.
Armáda potřebuje růst o tisíc vojáků ročně, nabírá jen polovinu
Výsluha v armádě je navíc upravena jiným zákonem než u policie a dalších složek. Odvíjí se od průměrného hrubého platu za určité období, přičemž činit může maximálně 55 procent. U pilotů či vojáků nasazených v minulosti do zahraničních misí to tak může být až 60 procent.
Průměrná výše renty u vojáků činila vloni 16 915 korun, což je zhruba o 1500 korun více než předloni. Desítka nejvyšších výsluh vyplácených resortem obrany se pohybovala od 68,5 tisíce do 86 358 korun.
Generální ředitelství Vězeňské služby, spadající pod ministerstvo spravedlnosti, kde se předloni vyloupl první více než stotisícový výsluhář, jak před časem upozornil Ekonomický deník, pak vloni vyplatilo na rentách téměř miliardu. Desítka nejvyšších výsluh se pohybovala od 60 do 104 tisíc korun.
Výsluhy spadají do tzv. mandatorních výdajů státního rozpočtu. Na jejich růst opakovaně upozornil například Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), ale také ekonomové například v Národní ekonomické radě vlády (NERV). Stát ale i přes avizovanou snahu šetřit nehodlá výsluhový systém zatím měnit. „Ministerstvo vnitra nechystá v problematice nastavení výše výsluhového příspěvku žádné změny,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Kritici systému například upozorňují na to, že doživotní renta za odsloužené roky bývá často primárním motivem vstupu k bezpečnostním složkám a po odpracování patnácti let příslušníci, často i mladí, odcházejí a výsluhu pak pobírají dlouhé desítky let. Při volání po změně je pak často zmiňováno i to, že mnohdy nemalé výsluhy, které mají primárně ocenit období služby státu a občanům, jsou vypláceny i příslušníkům, kteří značnou část svého pracovního života proseděli na židlích v kancelářích.
Navíc, jak nedávno upozornil server iDnes.cz, řada příslušníků v posledním roce své služby „švejkuje“ a snaží se uměle si navýšit výsluhy tím, že během ono roku, který je pro výši renty směrodatný, berou všemožné přesčasy a svátky, což se jim následně promítne do navýšení výsluhové renty.