Výsledky matematiky vyděsily poslance

Zákon povinnou matematiku zavádí od roku 2022 u všech středoškoláků s výjimkou sociálních, zdravotnických a uměleckých oborů.

Na gymnáziích, která mívají výborné výsledky, tato povinnost nastane už od roku 2021. „Měli bychom se urychleně začít bavit nejen o nastavení maturit z matematiky, ale také o tom, zda povinná maturita z matematiky je smysluplná u všech oborů tak, jak je tomu dnes v zákoně a v nařízení vlády,“ řekl Plaga po zveřejnění letošních výsledků.

Ty jsou hrozivé už od zavedení státních maturit před osmi lety, a to přesto, že dosud si matematiku mládež vybírá dobrovolně.

Na střední školy se přitom poprvé od devadesátých let začínají posouvat silnější populační ročníky, takže za čtyři roky mohou být dopady pro maturanty ještě horší. Také podle šéfa Cermatu Jiřího Zíky, který maturity připravuje, je třeba diskusi o funkci maturity rozproudit.

Podle jeho slov v ČT neuspěla letos na gymnáziích z matematiky jen dvě procenta maturantů, zatímco u technických škol propadlo 20 procent a u nástaveb dokonce 60 procent maturantů.

„Pokud máme 76 procent populačního ročníku u maturit, tak to neodpovídá rozložení IQ,“ řekl Zíka Právu.

Dodal, že výjimku by mohla mít třeba i učiliště s maturitou, jejichž absolventům by mohla stačit odborná maturita. Za úvahu by prý stálo, zda musí mít stejný typ maturity uchazeč o vysokou školu i třeba městský strážník.

Rovněž Plagova předchůdkyně Kateřina Valachová z ČSSD, se kterou ANO vyjednává koalici, má nyní pochybnosti o startu povinné maturity z matematiky v roce 2022. Ač zákon i termín prosadila, nyní by byla ochotna datum oddálit.

„Ve výsledcích testů je pořád výrazný rozdíl mezi gymnaziální větví a odborným či učňovským vzděláváním. Je zcela jasné, že školy potřebují zlepšit podmínky pro vzdělávání matematiky,“ řekla Valachová Právu.

Na některých typech škol mají podle ní na výuku matematiky podstatně méně času. Dříve přislíbila, že školy budou moci dělit hodiny matematiky podobně jako u výuky angličtiny.

„V jiných zemích se prokázalo, že děti dosahují lepších výsledků, když mají možnost vštěpovat si matematiku, lépe jí rozumět a aplikovat ji v početně menších třídách,“ vysvětlila.

S tímto opatřením počítá reforma financování regionálního školství, která mimo jiné má právě umožnit zaplacení dvou hodin matematiky v jedné třídě současně. Jenže ODS ve spolupráci s ANO navrhuje reformu financování odložit o dva roky.

Takový odklad by v důsledku mohl děti směřující k maturitě z matematiky poškodit.

Valachová odkazuje na harmonogram z roku 2016, podle nějž se mají upravit rámcové vzdělávací programy. „Pokud by ministerstvo nepostupovalo ve zlepšování podmínek pro výuku matematiky, nejsem proti posunutí startu povinné matematiky,“ uvedla.

Poslanec Ivo Vondrák (ANO) souhlasí s tím, že se výuka ve školách musí změnit, ale podle něj si to mají zajistit školy samy a není důvod povinnou maturitu z matematiky oddalovat.

„Problém nevyřešíme tím, že ho odložíme. Jsem pro to, aby ta maturita byla povinná. Pokud mám absolventy, kteří se zhoršují, tak musím jako ředitel přijmout opatření, aby se to nedělo. Neúspěch studenta je především neúspěchem učitele,“ řekl Právu.

Podle něj nelze slevovat z požadavků, protože kvalita studentů klesá. S takovým postojem souzní i poslanec ODS Václav Klaus, který nabádá, aby se nehrnuli všichni k maturitě, ale spokojili se i s nematuritními obory.

Pro odklad jsou ale komunisté, kteří mají příští vládu podporovat. „Bylo by na místě to oddálit. Vždycky jsme tvrdili, že pokud se bude dávat povinně matematika, tak by se mělo začít s přípravou u základní školy, navýšit počty hodin matematiky atd. A také ne všechny střední školy potřebují tolik matematiky,“ řekl Právu Ivo Pojezný z KSČM.

Také pirátka Lenka Kozlová hodlá ověřit, zda by nešlo přidat výjimky. SPD by povinnou maturitu z matematiky zachovala, ale s výjimkou u některých oborů. „Když to nadlehčím, tak i zdravotní sestra, která vám dělá infúzi, by si to měla umět spočítat,“ řekl Právu Tomio Okamura.