Vyšetřovatelka: Proč jsou rozvádějící se otcové tak často obviňováni ze zneužívání dětí

Vyšetřovatelka jihomoravského policejního ředitelství, která kromě detektivní práce také školí ostatní policisty z problematiky páchání trestné činnosti na dětech, upozornila, že podezření na zneužívání dětí bývalým partnerem nyní tvoří nezanedbatelnou část její pracovní náplně.

„Do té doby normální heterosexuální muž a bezproblémový táta je obviněn, že zneužíval děti,“ popsala klasický případ vyšetřovatelka, jejíž jméno redakce zná, z důvodu citlivosti tématu jej ale neuvádí.

Obvinění může otci často zcela zničit osobní život a společenskou reputaci, ač jej policisté později očistí. „Veřejnost by měla vědět, že drtivá většina obvinění je falešná. Takto to vypadá, jako kdyby každý druhý táta po rozvodu byl pedofil a neměl nic lepšího na práci než zneužívat děti,“ popsala situaci vyšetřovatelka.

„A nezapomínejme na to, že někteří z mužů raději od ženy i v případě nefunkčního vztahu vůbec neodejdou pod pohrůžkou, že pokud to udělají, obviní je,“ dodala vyšetřovatelka.

Podle zkušené policistky ženy ke křivému obvinění partnerů zneužívají zákon o ochraně obětí trestných činů. „Ten postavil oběti na piedestal, každý by je měl chránit a litovat. Žena přijde k nám, obviní expartnera, prohlásí se za oběť trestného činu a své dítě či děti za zvláště zranitelné oběti trestného činu,“ řekla vyšetřovatelka.

Jenže policie nemůže brát všechno, co jim žena řekne, za pravdivé, jako třeba organizace zaměřující se na pomoc obětem. „Musíme hledat objektivní pravdu. A to má za následek, že tyto ženy jsou nemile překvapené, že vůbec probíhá prověřování jejich oznámení a nesděluje se jejich bývalým partnerům a otcům dětí ihned obvinění ze spáchání trestného činu, jak předpokládaly,“ upozornila vyšetřovatelka. Po ukončeném prověřování, které neprokáže vinu otce, naopak policisté zvažují, zda se taková žena nedopustila jeho křivého obvinění.

„Často se stává, že ženy v nově nastalé situaci začnou tvrdit, že to vlastně tak nemyslely, že je vystrašili psychologové nebo pracovníci krizových center, za kterými předtím chodily s tím, aby jim napsali vyjádření, že zneužívání nelze vyloučit, a svádějí svá oznámení na všechny okolo,“ popsala vyšetřovatelka.

Zatímco matky se na obvinění svých bývalých partnerů dopředu připravují a chystají si půdu, otcové zpravidla nic netuší. „Snaží se žít svůj život a nevědí, že někde se sepisují zprávy, že se připravuje předběžné opatření, a nemají vůbec tušení, že dítě třeba vidí na několik měsíců naposledy. Ještě když je předvoláváme k výslechu, nevědí, o co jde. Pak jen ztuhnou, jsou v šoku a nenapadá je nic, čím by se mohli bránit. Jen opakují, že by dítěti nikdy neublížili,“ řekla vyšetřovatelka s tím, že i proto je naprosto nutné vést velmi pečlivé a důsledné prověřování.

Nejsmutnější na těchto případech je ale podle policistky to, že matkám, které křivě obviní partnera, jde ve skutečnosti spíše o mstu partnerovi. Děti jsou v tomto pohledu až na posledním místě a matky je mají jen jako rukojmí.

„Děti ani kolikrát nevědí, co se kolem nich děje. Trpí tím, že se rodiče rozešli. Nerozumějí tomu a najednou nám tu musí povídat třeba něco naučeného o tátovi, kterého mají rády, ale vědí, že když to tady neřeknou, tak bude máma naštvaná. To jsou hrozné situace. U výslechu pak třeba opakují naučená sexuálně zabarvená slova a situace, kterým ani nerozumějí. Když se jich zeptáme, co to znamená, tak kolikrát přiznají, že nevědí, že jim to řekla maminka nebo někdo jiný,“ povzdechla si vyšetřovatelka.

Pokud navíc opatrovnický soud v samém počátku matce bez výhrad uvěří a radikálně omezí styk dítěte s otcem, může v jejich vztahu dojít i k těžko napravitelným škodám.

„V lepší situaci se spolu vidí jednou za čtrnáct dní na hodinu někde pod dozorem. Dítě, které na začátku viditelně k otci lne, sedá si mu na klín, objímá ho, jej po několikaměsíčním odtržení a masáži od matky či babičky zcela odmítá,“ dodala policistka.