Výsadkový prapor z Chrudimi se rozroste na pluk

„Důvodem je změna ve světě, v roce 2014 došlo k anexi Krymu, pokračuje hybridní konflikt na východní Ukrajině. Od roku 2015 probíhá migrační krize. Pro většinu států NATO to byl budíček z hlediska bezpečnosti,” řekl Zelinka. O tom, že na základech současného 43. výsadkového praporu v Chrudimi vznikne pluk, hovořili zástupci armády už dřív.

V roce 2021 už bude pluk schopný operací, stane se takzvanou silou okamžité reakce, čímž se rozumí, že stovky výsadkářů budou schopní reagovat na nějaký konflikt v řádu hodin. Prapor nyní čeká budování a oprava nemovitostí, nábor nováčků a akvizice zbrojního materiálu.

„Ve vojenské hantýrce tomu říkáme odstrašení. Ve chvíli, kdy na nějakou variantu jste důkladně připravený, snižujete variantu, že ji proti vám protivník skutečně použije,” řekl Zelinka.

Údaje o tom, kolik vojáků slouží v Chrudimi, armáda nezveřejňuje. Když letos Chrudim kvůli zamýšlenému rozšíření praporu na pluk měnila územní plán, starosta František Pilný (ANO) novinářům řekl, že pro město to bude znamenat navýšení počtu o 600 vojáků. Zástupci armády řekli pouze to, že jejich množství bude po dokončení transformace na pluk dvojnásobné.

Zelinka nemá obavy, že by byl s náborem problém, zájemci jsou. „Budeme nabírat 70 až 100 vojáků ročně. Magie padáku a druhu vojska pro devatenáctileté kluky a holky existuje. Dobrodružná motivace je tam vždycky přítomná. Byla i u mě, když jsem šel do armády. Výběr druhu vojska a vlastenecká motivace doplňují triádu, proč se k nám hlásí,” řekl Zelinka.

Aktuálně má prapor osm jednotek, pak bude mít 12 jednotek podřízených veliteli pluku. Prapor využívá kasárny, chrudimské letiště z 30. let a ubytovnu.

Po modernizaci kasáren bude vjezd jinde, aby technika nerušila lidi z obytné zóny. Počítá se s výstavbou parkovacího domu pro 350 vozidel a parkoviště pro 150 aut. Vojáci už nebudou nechávat svá auta mimo areál. Armáda navýší přístavbou o jedno patro kapacitu ubytovny o místa pro 150 vojáků. Postaví nový sklad, pracovní zóny a budovu štábu.

Areál nyní zabírá sedm hektarů, dalších pět hektarů vedle něj armáda koupí od katolické církve, jednání jsou podle Zelinky asi ve dvou třetinách. Další pozemek patří soukromníkovi. Nové pozemky zajistí místo pro technické zázemí pluku.

Letiště v současnosti neodpovídá potřebám budoucího pluku. Armáda proto postaví nové parkoviště pro 100 aut, tunelovou střelnici a opraví hangár. V plánu je také nový atletický ovál, sportovní hala pro míčové sporty s místem pro 250 diváků. Sportovní zázemí bude v časech, kdy ho nebudou používat vojáci, sloužit i veřejnosti. U letiště by také mělo být muzeum výsadkových vojsk.

„Prioritní variantou je výstavba muzea s neomezeným přístupem veřejnosti včetně parkovacích ploch, toalet a podobně,” řekl Zelinka.