Článek
"Pokud se mění judikatura, zákon o ÚS říká, že pro tuto změnu je zapotřebí dosáhnout většiny devíti hlasů soudců, což se nestalo, pro hlasovalo jen osm. Tudíž naše skupina se domnívá, že tento nález zřetelně vybočil ze zákonnosti a dokonce z ústavnosti," řekla Wagnerová Právu.
Této části ústavních soudců vadí i to, že soud vůbec nerozebíral dopady reformy. Podle slov soudce Stanislava Balíka ale soud není od toho, aby posuzoval dopad na jednotlivé pacienty. Tím by "vstoupil na politické kolbiště."
Osm proti sedmi
O tom, že jednorázové platby u lékaře nejsou v rozporu s ústavním právem na bezplatnou lékařskou péči, je přesvědčeno osm soudců, jmenovitě Michaela Židlická, Dagmar Lastovecká, Ivana Janů, Jiří Mucha, Miloslav Výborný, Stanislav Balík, Vladimír Kůrka a Vlasta Formánková.
Opak si myslí předseda soudu Pavel Rychetský, oba místopředsedové Eliška Wagnerová a Pavel Holländer a soudci František Duchoň, Jiří Nykodým, Vojen Güttler a Jan Musil.
"Ustanovení článku 31 Listiny stanoví, že občan má právo na bezplatnou zdravotní péči v rámci veřejného zdravotního pojištění. To znamená, že tato péče mu musí být poskytnuta bezplatně," řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, bývalý ministr spravedlnosti za ČSSD. Nynější norma ale podle něj stanoví povinnost platit všem. "Taková úprava je zjevně protiústavní," odporuje konečnému výroku ÚS Rychetský.
Poplatky nemají "rdousící efekt"
Většina z přítomných ústavních soudů se naopak postavila za normu. Podle Balíka, který výrok ve středu přečetl, nemají "rdousící efekt" a nevytvářejí "bariéru v přístupu ke zdravotní péči". V zákoně je řada výjimek, které údajně zajišťují ošetření i lidem ve hmotné nouzi.
"Poplatky pouze regulují přístup ke zdravotní péči, a to v tom slova smyslu, aby se tím zabránilo jejímu nadužívání a prostředky se dostaly k těm, kteří je skutečně potřebují. Formalistické lpění na bezplatném zdravotnictví by mohlo vést ke snížení úrovně zdravotní péče pro všechny," uvedl také Balík.
