Výrobní linka na penicilin musí počkat na verdikt EU

„Problémem je podpora nad rámec pravidel Evropské unie. Jedná se o desítky milionů korun,“ připustil pro Novinky Válek.

Už dříve zástupci resortu uvedli, že se stát chystá firmě poslat sto dvacet až sto třicet milionů korun jako vstupní investiční pobídku. Na tolik zní odhad ceny výstavby hal, nákupu nových linek, vybavení i zajištění oddělené vzduchotechniky. Stát ale nemůže pokrýt vše.

„Hledáme, jak vyjednat výjimku s Evropskou komisí,“ předeslal ministr.

Podpora je odstupňovaná podle kraje, kde by se mělo stavět. I proto nová linka vznikne podle informací Novinek ve Středočeském kraji, kde je nejvyšší, padesátiprocentní limit. Nejnižší státní podpora je naopak u investic v hlavním městě.

Podle expertů se dá stanovisko z Bruselu očekávat až za několik měsíců.

Válek zdůrazňuje, že je stavba penicilinové fabriky strategickou prioritou vlády. Při Úřadu vlády proto vznikl speciální výbor pro strategické investice.

Jak už Novinky informovaly, nejblíž k dohodě je společnost BB Pharma, působící mj. na Slovensku. Loni se stala významným dodavatelem penicilinových antibiotik v době, kdy jich byl nedostatek. Dodávky zvýšila za půl roku o pět set procent a zájem o podíl na výrobě potvrdil i předseda představenstva společnosti Jiří Volf.

Stát oslovil víc firem, u toho ale většinou zůstalo. Přístup ministerstva proto není podle České asociace farmaceutických firem transparentní.

„Ministerstvo zdravotnictví s některými farmaceutickými firmami vedlo pouze nezávaznou diskusi o možnostech výroby penicilinu v Česku,“ sdělil výkonný ředitel Filip Vrubel. „Nevíme ale, podle jakého klíče oslovené firmy volilo. Rozhodně neoslovilo všechny hlavní výrobce v České republice,“ upozornil.

Výroba léků je kvůli komplikovanému procesu často rozdělena na fáze mezi více továren. To se dá očekávat i u firem působících v tuzemsku. Proto by měl podle asociace stát zjišťovat možnosti všech hráčů na trhu a teprve pak rozhodovat, komu zakázku zadá, za kolik a s jakými podmínkami.

Ministerstvo trvá na tom, že zajištění větší lékové soběstačnosti v oblasti penicilinových antibiotik je prioritou i z hlediska národní bezpečnosti. Část účinných látek nezbytných pro výrobu antibiotik se dováží z Asie.

V principu jsou ovšem všichni experti zajedno. Evropě by rozhodně pomohlo, kdyby nebyla závislá na dodávkách z jiných kontinentů. V praxi to má ale řadu překážek, které nedovolují, aby se v Česku obnovila výroba od píky.

Ministr Válek tvrdí, že není vyloučeno, aby se v Česku vyráběly i chemikálie potřebné pro výrobu penicilinových tablet. Sám ale přiznává, že by příprava projektu zabrala několik let. Nutné by bylo počkat na stavební povolení, souhlas Státního ústavu pro kontrolu léčiv i dostát přísným nárokům na ochranu životního prostředí.

Nejpravděpodobnější variantou je, že se v Česku budou léky pouze kompletovat. Dovezené chemikálie se v tuzemské továrně zpracují do tablet, které se rozdělí do plat a ve finálních krabičkách zamíří do lékáren a k pacientům.

Předeslal to už loni i náměstek Jakub Dvořáček v rozhovoru pro Lidové noviny. „Účinnou látku tady vyrábět neplánujeme. Na stavbu takové fabriky bychom potřebovali miliardu. Nějakých sto dvacet milionů by rozhodně nestačilo,“ konstatoval.

Už loni slibovala Fialova vláda zmapovat farmaceutický trh v Česku. Od výroby koncových léků, přes klíčové chemické látky i výzkum. Sektorová analýza koncem roku vznikla na pokyn ministerstva průmyslu a obchodu. Ovšem poměrně narychlo a převratná zjištění podle důvěryhodných zdrojů nepřinesla.

Výsledek měla, jak stojí v zadávací dokumentaci, renomovaná firma IQVIA Solutions odevzdat za pět týdnů. Data čerpala z vícero veřejných i neveřejných zdrojů, což nakonec situaci v Česku mělo údajně nastínit v lepším světle, než jaká ve skutečnosti je.

„Vypadalo to, že toho vyrábíme mnohem víc, než reálně děláme,“ řekl Novinkám informovaný zdroj. Resort průmyslu a obchodu uvedl jen to, že se na vyhodnocení analýzy stále pracuje. Zakázka vyšla po zdanění na 786 500 korun.