Vymetl jsem parazity a ušetřil sto milionů, říká končící šéf Cermatu

Zvažoval jste rezignaci delší dobu, tedy už před tím, než se začaly připravovat elektronické přijímačky. Je to tak?

Byl to červen loňského roku, to se už začalo, už existovalo detailní zadání.

Proč jste chtěl odejít?

Zdravotní stav. Kdybych se o diagnóze dověděl o měsíc dřív, tak by žádný systém elektronických přihlášek DiPSy nebyl. Tím, že jsem ministrovi slíbil, že ho udělám, tak jsem to udělal i přesto.

Když pan ministr přišel na ministerstvo s požadavkem vlády, že se musí změnit systém přijímaček, že se nesmí opakovat, co se stalo loni v květnu, skoro všichni lidi na ministerstvu mu řekli, že to lze změnit nejdřív za dva roky.

Za pár ní jsem k němu přišel a řekl, že když si zajistí změnu legislativy, tak já se mu postarám o technické řešení.

Proč jste vlastně nastoupil do Cermatu? Očekával bych, že v soukromém sektoru by vám urvali ruce a nabídli jiný plat než ten tabulkový pro státní zaměstnance.

Když za mnou přišel tehdejší ministr Balaš (STAN) a nabídl mi funkci ředitele Cermatu, tak má první reakce byla, že to není možné, protože jsem včera nastoupil na ČEZ, kde jsem vyhrál výběrko na vedoucího odboru a mám tam skoro dvojnásobný plat.

Jak vás přesvědčil? Odvyprávěl jsem mu svoji vizi, jak bych chtěl vytvořit systém online výuky. Pak jsem mu řekl, že kdyby se to spojilo s digitalizací přijímaček a maturit, tak že by to získalo novou úroveň. A kdybych měl možnost tyto tři věci udělat, tak bych nad touto nabídkou přemýšlel. Za deset dní jsme si plácli.

Nejste troškař. Měl jste problém hned zkraje s výkony zaměstnanců? Říkal jste, že na sebe kladete vysoké požadavky a částečně je požadujete i po nich. Ale taky že pracujete v módu 16 hodin denně.

Zpočátku žádný problém nebyl, protože jsem měl spoustu starostí s tím, abychom dokázali zajistit služby, které Cermat celou dobu zajišťoval, a hodně času mi zabralo nabrat potřebné know-how o vnitřních procesech. Po žádném zaměstnanci jsem nechtěl, aby pracoval více než osm hodin denně.

Odmítl jsem ale akceptovat starý zvyk, který na Cermatu fungoval ještě před mým příchodem, kdy zaměstnanec za jakoukoli jinou práci, než na kterou je zvyklý, požadoval peníze navíc, i když ji stihl ve své pracovní době.

Ale když stanovíte takové ambiciózní cíle, dá se čekat, že budete spěchat?

Jasně, ale první rok byl o tom, abych z Cermatu vymetl dodavatele, kteří parazitovali na starých smlouvách, a zajistil výrobu přijímaček a maturit.

Máte představu, kolik jste za svého působení ušetřil na výdajích?

Ve zbytku roku 2022 to mohlo být mezi 15 a 20 miliony. Loni to bylo dost přes 50 milionů, letos budeme asi někde mezi 30 až 35 miliony. Takže celkem to je asi 100 milionů, to vše při ročním rozpočtu na služby zhruba 130 milionů. Pro srovnání, na platy 83,76 zaměstnance (úvazků - pozn. red.) dostáváme ročně 39,5 milionu Kč.

Ale ta úspora vám asi nezůstane.

Z úspor nám menší část zůstane v rezervním fondu, který lze se svolením ministerstva částečně využít pro navýšení platů, ale převést úspory v daném roce do platů nikdy nešlo.

Kde se ty úspor našly?

Skoro všechny byly v běžných provozních výdajích. Největší balík peněz bylo ukončení smlouvy s Konikou Minoltou. Ta dostávala každý rok zhruba 27 milionů korun za výrobu testů. Od okamžiku, kdy jsem nastoupil, nás tato výroba stojí asi 6,5 milionu ročně, takže roční úspora je 20 milionů každý rok.

Další úspora vznikla na distribuci testů. V minulosti byla smlouva podepisována s firmou Stahl na osm až 10 milionů na každý rok. My jsme začali dělat distribuci za méně než dva miliony.

A poslední velká úspora je na ukončení smlouvy s firmou PragoData, která dostávala každý rok 24 milionů. Její služby jsme nahradili několika menšími smlouvami s různými dodavateli a součet těch plateb je zhruba kolem poloviny té původní částky.

To je ta firma, která se hlásila na přípravu systému přihlášek na střední školy a kterou jste kvůli nedostatkům vyřadili a ona tendr dala k přezkoumání antimonopolnímu úřadu, takže se tendr nemohl stihnout a musel jste se přípravy ujmout osobně?

Ano. A perličkou je, že jednu část těch služeb opět vyhrála firma PragoData. Takže je stále naším dodavatelem. Jediný rozdíl je v tom, že tutéž službu dělá s pětiletým odstupem, a tedy vyšší inflací, za zlomek původní ceny. Jestli si pamatuji dobře, je to nyní skoro o 75 procent levnější.

Myslíte, že IT služby se prodražují, protože jim málokdo rozumí?

Příběhy tohoto typu většinou nejsou o neschopnosti zaměstnanců, ta se projevuje neschopností vůbec zakázku vypsat a dostat, co stát potřebuje. Předražené smlouvy většinou jsou o tom, že se někdo ze zaměstnanců dobře zná s lidmi, kteří služby poskytují.

Čeho se tedy týkaly ty spory se zaměstnanci?

Asi už o tom nechci mluvit víc, než co jsem k tomu řekl médiím v minulých dnech. Jednalo se hlavně o ochotu pracovat a pracovní nasazení některých zaměstnanců, případně velmi odlišný pohled na nové věci, který se nedařilo posouvat správným směrem.

Ale kde nastal problém?

Před mým nástupem byl snížen objem financí na mzdy skoro o dvacet procent, protože byly zrušeny dohody za práci navíc a museli vše stihnout v rámci osmihodinového pracovního poměru. Letos se snad konečně dostanou zhruba na příjem z roku 2021.

Tím se ale nevysvětluje, že někteří začali podávat výpovědi a část jimi hrozila.

Začal jsem připravovat nové projekty, což by pro ně znamenalo mírné navýšení množství práce. Navíc s některými změnami nesouhlasili a nechtěli se smířit s tím, že jsem o jejich realizaci autoritativně rozhodl přes jejich nesouhlas.

Ale ty platy asi nejsou moc motivační. Není to taky problém, když chce šéf úřadu něco pořádného udělat?

Jednoznačně, výše platu má vliv na to, kolik jsou zaměstnanci ochotni udělat, a má klíčový dopad na to, jak kvalitní a ochotní lidé vám tady pracují. I když seženete schopného člověka, tak nejste schopen ho rozumně zaplatit, tak vám tady nějakou dobu pracuje, ale jakmile si sežene lepší práci, tak odejde. V horším případě k vám ani nenastoupí.

A pak jste v začarovaném kruhu, kdy půl roku sháníte člověka, musíte ho zaučit a postupně vám to ubírá energii a snižuje výkonnost, protože někdo se o něj musí starat. A on na oplátku, když brzy odejde, tak vám ani nevrátí, co jste do něj investoval.

A k tomu platy učitelů rostou rychleji než platy zaměstnanců úřadů.

Když byl Cermat založen, tak zde byl rozpočtovaný plat na zaměstnance vyšší než plat učitele. Od té doby zde platy víceméně nerostly, ale platy učitelů se posunuly výrazně, takže teď jsou platy učitelů v průměru o dvacet procent výše.

Lidmi, kteří tvoří testy, by měla být skupina seniorních učitelů, ale ti ve školách mají 60 tisíc. Abych je sem dostal, tak bych jim musel dát alespoň stejně tolik. Což ale s průměrným platem 39,5 tisíce opravdu nejde.

Pokud si tedy těžko udržíte odborníky, může se to odrazit na kvalitě testů a na jejich srovnatelnosti?

Těžko se mi bude říkat, že ne, když se nám letos nepovedla ideálně matematika. Neměli jsme úplně stejnou obtížnost testů A a B. Byla to kombinace nedostatku lidí a nedostatečného předání know-how při výměně zaměstnanců. Nejsme obvykle schopni sehnat nové lidi dřív, než nám staří odejdou, a pak nemusí být zajištěno předání všech potřebných informací.

Nastala situace, že staří zaměstnanci odešli v podstatě dříve, než nastoupili noví. Předávali know-how třeba jen dva dny a evidentně nepředali vše tak, jak by měli.

Co se teď bude dít se systémem elektronických přijímaček DiPSy? Budou nějaké změny?

Všechno poběží, jak jsou všichni zvyklí. Ve smlouvě na rozvoj DiPSy je asi dvacet věcí, které se mají udělat do konce roku. Z pohledu rodičů je tam v podstatě jedna klíčová věc, a to že vylepšíme vyhledávání škol, abychom snížili pravděpodobnost, že si někdo zapíše jinou školu, než by chtěl. Bude tam průvodce na výběr školy, budou tam filtry na dobu studia, aby se odlišily čtyřleté gymply od víceletých. Bude tam filtr na kraj, abychom si nevybrali školu v Černém Mostě namísto z Karlových Varů a podobně.

Přibude finální kontrola podané přihlášky při odesílání, aby si rodič ještě jednou zkontroloval, co vlastně posílá.

Do mailu dostane rodič výpis, potvrzení podané přihlášky i s přehledem příloh, které k té přihlášce přiložil. A ještě bude jedna drobnost, že druhý rodič po přihlášení do DiPSy uvidí přihlášku podanou prvním rodičem. Nebude ji moct zrušit, ale uvidí ji tam. Takže když maminka podá přihlášku a tatínek se přihlásí do DiPSY, tak uvidí, že maminka podala přihlášku a co na ní je.

Dále ještě chystáme věci, které pomohou ředitelům.

Dokážu si představit, jakým problémům mezi rodiči by se tím mohlo zabránit…

Měli jsme spoustu hlášených nefunkčností DiPSy, že třeba maminka podala přihlášku a ona tam není. Pátrali jsme pak, kde přihláška vlastně je, a pak zjistíte, že ji podal tatínek. A jedna maminka nám dokonce tvrdila, že tatínek ji stoprocentně nemohl podat, protože nemá bankovní identitu. Tak nevím, jestli jsme třeba nepřispěli k rozvodu.

Očekáváte nějaké další změny ohledně digitalizace?

Cermat by měl vypsat zakázku na vývoj informačního systému pro závěrečnou zkoušku na nematuritních oborech. Už mám skoro dopsanou technickou specifikaci, aby se to mohlo vypsat, tak uvidíme, kdy to nové vedení Cermatu dokončí.

Taky se řešilo, jestli by se mohly digitalizovat samotné testy…

Nultý krok tohoto procesu je právě systém závěrečné zkoušky. Ta už je v dnešní době o krok dál než maturita a už ji lze skládat elektronicky na počítači. Ale ten systém je už velmi zastaralý.

Teď máme připravenou tvorbu nového systému, který by měl být takovým ověřovacím pilotem pro to, jak by měly fungovat online maturity. Pokud by se osvědčil ten systém závěrečné zkoušky, tak obratem, jakmile by se to vyzkoušelo, tak bychom zahájili práce na tom, aby se daly skládat online maturity. U přijímaček by to byl stejný princip.

Musela by se proměnit podoba testů? Třeba geometrie se asi moc nedá dělat na počítači.

Nic nebrání tomu, aby byl test na počítači a geometrie na jednom papíře.

Také se hodně volalo po tom, aby se nejprve vyplňovaly testy a až na základě výsledku se posílaly přihlášky, čímž by uchazeč lépe mohl odhadnout své šance na přijetí.

Je to cíl ministerstva, ale v letošním ani příštím roce se nic nezmění. Na to, aby se mohlo toto stát, se musí výrazným způsobem změnit legislativa. Zatím na ministerstvu není tento návrh připravený. Vzhledem k délce schvalovacích procesů ve Sněmovně je nereálné, že by se to změnilo za současné vlády.

Chystáte změny v obsahu testů?

Nechystá se žádná změna obsahu kromě toho, že by se matematika měla vrátit na stejnou úroveň jako dříve, protože byla letos trochu lehčí. Bude tam asi o jednu logickou otázku víc, než bylo zvykem. To jsou otázky, kdy by se měl žák zamyslet a pochopit, co se po něm chce, než aby jen slepě počítal nějaký matematický problém.

Při svém nástupu jste hovořil o tom, že byste chtěl z maturity udělat vstupenku na vysokou školu. Jak to dopadlo?

Ještě jsme se k tomu nedostali vzhledem k prioritnějším úkolům. Předně by to měl být cíl ministerstva i vysokých škol, protože to vytvoří logickou provázanost vzdělávacího systému.

Jaké úkoly vás čekají na ministerstvu?

Měl bych mít pozici hlavního architekta resortních informačních systémů. Pod ty by měl patřit připravovaný registr žáků. Ten je zamýšlen jako státní registr, ve kterém budou všechny informace o účastnících systému a dosaženém vzdělání.

Jak jako odborník hodnotíte digitalizaci státních služeb?

Ono to souvisí s tím, že na to jsou potřeba lidi, kteří ve státní správě nejsou. Asi máte na mysli selhání digitalizace stavebního řízení, což je opravdu velký projekt, který se nepovedl. Na druhou stranu digitalizace přihlášek se povedla na výbornou. Tam všechno šlape, jak má. Vedle toho můžeme zmínit ministerstvo práce, kde vrchní ředitel sekce informačních technologií Karel Trpkoš také odvádí dobrou práci, aby občanům zjednodušili život.

Ale je spousta digitalizace na všech frontách a nelze čekat, že se všechno zdigitalizuje za rok nebo za dva, ať už z kapacity státu, nebo kapacity firem.

Tým na ministerstvu práce má ale platy srovnatelné s těmi v soukromém sektoru. Není potíž i v tomto?

Tam je otázka, proč to tam jde a jinde v republice ne.

Vytvořili pro ně speciální tarifní třídu?

To není o tabulce. Když budu mít peníze, tak je do toho platu taky dostanu. Já jsem schopen podepsat ajťáka na smlouvu možná i za 80 tisíc a dávat mu s odměnami 150 tisíc měsíčně. To mi zákon umožňuje, ale Cermatu ty peníze nikdo nedá. Pan Trpkoš ty peníze má.

Jaký byl hlavní problém digitalizace stavebního řízení?

Oni se na ministerstvu pro místní rozvoj primárně dostali sami pod časový tlak, protože měli možnost nechat si odložit účinnost zákona, ale neudělali to. Nám bylo nabízeno, že změnu zákona neschválí, a musel jsem poslance přesvědčit, ať to schválí, že to stihneme.

Na ministerstvu pro místní rozvoj asi věřili, že to nějak zvládnou agilně po částech spouštět, nebo měli zadání, že se to nesmí odkládat, těžko říct.

Nebyl jste osloven z jiných resortů, jestli byste nechtěl vyřešit potíže s digitalizací?

Oslovil jsem sám ministerstvo pro místní rozvoj, ale nedohodli jsme se na spolupráci.

Proč?

To se musíte zeptat tam. Neřekli, že mne chtějí, tak jsem se víc nevnucoval.

A vy si myslíte, že byste byl schopen to dotáhnout?

Jinak bych se nenabízel. Oni tam stáli před rozhodnutím, jestli dopracují stávající systém, nebo jestli začnou na zelené louce. Nakonec se vláda rozhodla pro to druhé a v tu chvíli se dá diskutovat, jestli to budou tři nebo čtyři roky, ale rozhodně nemá smysl někde říkat, že by to mělo být rok nebo dva.

Kdyby se rozhodli systém dopracovat, tak tam už by to bylo kratší a toho jsem se chtěl ujmout. Původní vývojový tým říkal, že za 11 měsíců naprogramují všechno, co po nich bylo chtěno. Takže předpokládám, že to je maximální čas dostat ten systém do stavu, aby plnil všechny potřebné služby. Ale to neznamená, že by byl systém vyšperkovaný jako systém, který bude nově postavený za čtyři roky.

Z pohledu rozsahu a kvality by to byly rozdílné systémy, ale z pohledu uživatelů by mohly naplňovat obdobný rozsah agendy.

Například to, že chybí analýza nebo neproběhnou testy, ještě nutně neznamená, že je systém postaven špatně.

Když už bylo rozhodnuto o novém začátku, pak by nejsprávnější řešení z pohledu již investovaných financí bylo to, aby místní rozvoj dal vše, co je hotové, jako vklad do veřejné zakázky a každý uchazeč se rozhodne, jestli to chce dostavět, anebo začne znovu od nuly.