Výměna nejvyššího žalobce Stříže je na spadnutí

„Nebudu to potvrzovat, ani vyvracet. Jak jsem již uvedl mnohokrát, personální změny hodlám komentovat až ve chvíli, kdy nastanou, takže si počkejte,“ řekl v pondělí Novinkám Stříž.

Stříže by v křesle šéfa všech žalobců měla podle dřívějších spekulací médií i nynějších informací redakce Novinek vystřídat dosavadní vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Právě ji prý prosazuje na Střížovo místo ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Podle informací redakce od dvou zdrojů pošle Stříž svou rezignaci ministru Blažkovi v řádu hodin, maximálně dnů. „Ano, je to hotová věc a jen otázka dnů, kdy to oznámí,“ sdělil redakci vysoce postavený justiční činitel, který si nepřál být jmenován.

Šedesátiletý Stříž tak skončí v křesle nejvyššího žalobce předčasně, protože zákonem daný sedmiletý mandát mu měl vypršet až 12. července 2028. Ve funkci je 3,5 roku. Podle zdrojů Novinek v ní po odevzdání rezignačního dopisu ministrovi Blažkovi pak zůstane nejspíše ještě minimálně další dva měsíce, tedy do konce března, aby měl čas předat svou agendu tomu, kdo přijde na jeho místo.

Na post nejvyššího státního zástupce Stříž nastoupil 13. července 2021. Bylo to poté, co jej do tohoto křesla navrhla tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová a schválila vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Vystřídal tehdy Pavla Zemana, který měl ostré spory s Benešovou a rezignoval na svůj post k 30. červnu 2021. Stříž mu před tím deset let dělal náměstka.

Po následných podzimních sněmovních volbách a změně vládní garnitury někteří členové nové vlády volali už v říjnu 2021 po Střížově odvolání - vyčítali mu jeho minulost, protože ještě v dobách komunismu působil jako prokurátor.

„Část ODS a TOP 09 ho chtěla odvolat okamžitě po volbách, ale my jsme nevěděli, jaká je alternativa. Říkali jsme to už před volbami, že jsou ta prohlášení ukvapená, protože by nás to mohlo dostat do situace, kdy tam bude nainstalovaný nekontrolovaným způsobem nějaký člověk, který nebude mít úplně nejlepší předpoklady pro tu práci,“ uvedl k tomu loni v říjnu šéf poslaneckého klubu původně vládních Pirátů Jakub Michálek. Připustil, že jeho strana se tehdy na podzim 2021 postavila po bok nového ministra spravedlnosti Blažka, který chtěl Stříže ponechat ve funkci, a proti jeho odvolání brojila.

Za konec Stříže horlil například současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Vojenských prokurátorů se báli i komunisté a lampasáci. Jeden z nich se dnes, 32 let po listopadu 1989, stal nejvyšším státním zástupcem. Po volbách ho odvoláme,“ sliboval dříve.

Vysazena byla proti Střížovi i šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která v jeho odvolání doufala i v dalších letech. „Na svém názoru na nejvyššího státního zástupce Igora Stříže jsem nic nezměnila. Je však důležité si uvědomit, že nejde jen o případné odvolání. Klíčovou otázkou je také to, kdo může tuto významnou justiční funkci následně zastávat,“ uvedla loni v říjnu.

Na tuto otázku už by vládní koalice, nyní již bez Střížových zastánců Pirátů, měla znát odpověď. Nástupkyní Stříže by se podle zdrojů Novinek měla stát jednapadesátiletá šéfka pražských vrchních žalobců Lenka Bradáčová, kterou by v křesle vedoucí Nejvyššího státního zastupitelství v Brně rád viděl sám ministr Blažek.

Bradáčová už dříve redakci sdělila, že se o této možnosti bude bavit až v okamžiku, kdy nastanou nějaké personální změny a kdy především obdrží nabídku na tuto funkci. Zdroje redakce v pondělí potvrdily, že už se tak stalo, ale že Bradáčová původně se souhlasem vystřídat Stříže váhala.

„Pokud spousta lidí říká, že paní doktorka Bradáčová nemá tyto ambice, tak to není pravda. Pokud je někdo ve funkci vrchního státního zástupce 13 let a jeho funkční období mu končí letos na podzim, tak by si asi blbě obhajoval to, že bude ve funkci dalších sedm a celkově tedy dvacet let. Tudíž si myslím, že post nejvyššího státního zástupce přijme,“ okomentoval to vysoce postavený justiční zdroj Novinek.

Jestliže by Bradáčová funkci šéfky všech žalobců nechtěla, nenastal by podle něj ani první krok, tedy rezignace Stříže. Loni přitom podle časopisu Respekt odmítla Bradáčová nabídku z Hradu, aby se ucházela o post ústavní soudkyně. Sama Bradáčová v pondělí nebrala opakovaně telefon a k aktuální situaci se vyjádřila stroze jen v SMS zprávě. „Personální věci nikdy nekomentuji,“ napsala v pondělí Novinkám.

Pokud by její nominaci na post nejvyšší státní zástupkyně, kterou učiní ministr spravedlnosti, vláda premiéra Petra Fialy (ODS) schválila a do funkce ji jmenovala, což podle zdroje Novinek Blažek už předem vyjednal, bude muset Bradáčová spolu s Blažkem najít svého nástupce. Často skloňovaný Adam Bašný, ještě donedávna náměstek Bradáčové na Vrchním státním zastupitelství v Praze, jím prý ale nebude.

„Ten určitě ne, protože jejich rozchod (s Bradáčovou) nebyl úplně nejlepší,“ připomněl zdroj Novinek, že Bašný už není náměstkem pražských vrchních žalobců, což potvrzují i jejich webové stránky, kde už je v této funkci Zdeněk Štěpánek.

Zatím také není jasné, zda Stříž kromě rezignace na funkci skončí i jako žalobce a zda úplně neodejde ze soustavy státního zastupitelství.