Článek
Podle většiny ekonomů měla vláda úsporný tarif zacílit na potřebné. „Mohla ještě navíc snížit DPH u základních potravin ze stávajících 15 na 10 procent,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Pokud by představený úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, dávalo by to podle něj sociálně i ekonomicky daleko větší smysl.
„Jen slova“
Ostrá kritika zaznívá od opozice. „Lidé už vědí, že se na ně vláda vykašlala. Proto i pět měsíců v řadě klesá důvěra v ekonomiku. Pomoc zůstává pouze u slov. Firmám se nepomáhá vůbec a lidem minimálně. Úsporný tarif je toho důkazem. V tuto chvíli už je naprosto nedostatečný,“ opřela se do vlády na Twitteru šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
„Jediným řešením je zastropování cen energií,“ prohlásil pak v ČT exministr obchodu a průmyslu za ANO Karel Havlíček. Vláda podle něj nepomáhá ani firmám, státním institucím, krajům a obcím.
ANO vyvolá hlasování o nedůvěře vládě
Další kritiku si ministři jistě vyslechnou na pátečním mimořádném jednání Sněmovny, byť je k prezidentově vetu zákona o pojistném.
Kabinet má podle Havlíčka několik možností, jak k zastropování cen přistoupit. Zmínil mj. výkup podílu minoritních akcionářů ČEZ. Ke stanovení maximálních cen energií i povolenek vyzval ve čtvrtek také prezident Miloš Zeman.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve středu uvedl, že možností je stanovení maximální ceny na celoevropské úrovni.
Rovněž podle šéfa odborové centrály ČMKOS Josefa Středuly vláda zatím nepřišla s komplexním návrhem na ochranu ekonomiky před „neudržitelně“ vysokými cenami energií. „Lidé sice dostanou příspěvek, ale nemusí mít mzdu, protože firmy nebudou moci vyrábět,“ varoval.
Madeta je za červenec ve ztrátě, náklady na energie stouply o 100 procent
V boji s inflací by vláda podle odborů měla použít zákon o cenách a začít regulovat marže. „Vypadá, že je to chaos, že to nemá směr a že vláda neví, na co cílí, a zda vůbec cílí na to hlavní, co tu situaci může rozmotávat,“ řekl Právu Středula.
„Stále nejsme přesvědčeni o tom, že si vláda uvědomuje, v jak vážné situaci se Česká republika, ekonomika a občané nacházejí,“ dodal šéf odborů. Také zdůraznil, že je zapotřebí najít shodu na celoevropském řešení. „Jestliže v každé členské zemi EU je jiná cena elektrické energie, naše firmy jsou zásadním způsobem znevýhodněny proti ostatním,“ podotkl.
Firmy volají o pomoc
O větší státní podporu se hlásí i firmy. Vláda jim sice stejně jako domácnostem odpustí poplatky za obnovitelné zdroje, ale to nestačí, a tak volají po spuštění tzv. dočasného krizového rámce.
Ten přijala Evropská komise v reakci na ruskou invazi na Ukrajině. Státům umožňuje okamžitou podporu firmám na dodatečné náklady kvůli cenám energií. Jedna firma by mohla získat až dva miliony eur (49,5 mil. Kč). Vláda ale takovou cílenou pomoc zatím odmítá.
Podle Svazu průmyslu a dopravy přibývá firem, které kvůli energiím upadnou do ztrát. K tomu se potýkají s ochlazením ekonomiky a omezenými možnostmi promítat rostoucí vstupní náklady do vlastních cen.
Tarif vám moc nepomůže, řekněte si o příspěvek, radí šéf finanční poradny
Růst cen energií má fatální dopad např. na sklárny, keramičky nebo slévárny.
Vláda zatím na kompenzace energeticky náročným firmám počítá s 2 miliardami. Síkela v pondělí sdělil, že připravuje i další pomoc. Ve středu však prohlásil, že má analýzu, podle níž hodně firem ve ztrátě není. „Samozřejmě vnímám hrozbu toho, že by někdo musel propouštět. Jedná se ale o propouštění na trhu, který je lačný po nových pracovních silách,“ řekl.