Hlavní obsah

Polopravdy Hradu: Vyjmout ze zákona o lobbingu Vohralíková prý nechce, ještě na jaře na tom trvala

Výjimku ze zákona o lobbingu nechceme, prohlásila v pondělí Kancelář prezidenta republiky. Reagovala tak na sobotní článek deníku Právo o tom, že Hrad žádal ze zákona o lobbování vyjmout vedoucí Kanceláře Janu Vohralíkovou, aby nemusely být hlášeny její kontakty s lobbisty. Připomínku sice podal ještě bývalý kancléř Vratislav Mynář, poté co ji ministerstvo odmítlo, na ni však Hrad už s novou vedoucí Vohralíkovou trval.

Foto: Václav Šálek, ČTK

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jana Vohralíková

Článek

Ukazuje to připomínkové řízení zveřejněné na stránkách vlády. Dokument s vypořádáním připomínek je datován k 24. dubnu letošního roku, uložen do systému pak 9. května, tedy dva měsíce poté, co se 9. března na Hradě vyměnilo vedení.

Připomínka k zákonu z Kanceláře prezidenta republiky byla dle lhůt skutečně podána ještě za bývalého vedení Vratislava Mynáře, termín k podání byl totiž do 29. prosince loňského roku.

Jenže reakce na vypořádání připomínek už podle všeho řešilo na jaře vedení nové, tedy Vohralíková. Připomínku nestáhla, naopak na ní dle dokumentu trvala.

Zákon o lobbingu: Hrad chtěl výjimku pro Vohralíkovou

Domácí

Ministerstvo argumentovalo kauzami bývalého kancléře

Kancelář prezidenta ve své připomínce žádala, aby byl ze seznamu lobbovaných vyňat vedoucí Kanceláře prezidenta a jeho zástupce. Ministerstvo spravedlnosti to odmítlo a argumentovalo mimo jiné právě kauzami bývalého kancléře Mynáře.

A vzhledem k tomu, že o něm v dokumentu psalo už jako o „bývalém vedení“, je zřejmé, že komunikovalo již s vedením novým, tedy s Vohralíkovou: „Na závěr si předkladatel dovoluje poukázat na množství údajných, nicméně značně medializovaných kauz bývalého vedení Kanceláře prezidenta republiky, které jsou spojované právě i s netransparentním lobbingem. Některá tato podezření byla řešena v rámci vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, jiná jsou předmětem činnosti orgánů činných v trestním řízení. Proto se zařazení vedoucích představitelů Kanceláře prezidenta republiky mezi lobbované jeví jako společensky vysoce žádoucí, a to i s ohledem na jeden z cílů navrhované regulace, kterým je snaha o dosažení destigmatizace (transparentního) lobbování v očích společnosti.“

Na připomínce trváme, zaznělo z „nového“ Hradu

Kancelář prezidenta republiky na to posléze odpověděla: „Na připomínce trváme. Po posouzení argumentace navrhovatele jsme tuto zásadní připomínku přehodnotili na doporučující.“

V pondělí Kancelář prezidenta republiky na sociální síti X své počínání popřela. Uvedla, že výjimku z připravovaného zákona o lobbingu nechce a nepotřebuje. „Výjimku pro Hrad ze zákona o lobbingu nechceme a nepotřebujeme. Žádal o ni předchozí kancléř v předchozím roce, pro pořádek,“ uvedla kancelář.

Právo a Novinky proto kontaktovaly Hrad, aby vysvětlil, proč změnil od jara, kdy připomínku „doporučoval“ vládě přijmout, postoj. Hrad však neodpověděl.

Redakce také požádala o vyjádření ministerstvo spravedlnosti, aby sdělilo přesné datum, kdy mu byla z Kanceláře prezidenta republiky doručena k vypořádání připomínky odpověď, resort to však odmítl. „Své stanovisko jsme již vyjádřili v připomínkách, dále to není potřeba ze strany ministerstva spravedlnosti komentovat,“ uvedl pro Právo a Novinky mluvčí Vladimír Řepka.

Zákon, jehož cílem má být regulace a legalizace lobbování, má platit od ledna 2025. Mynáře, který skončil s Milošem Zemanem 8. března letošního roku, by se tak týkat nemohl.

Norma zavádí registr, v němž mají být kontakty mezi lobbisty a lobbovanými hlášeny. V případě, že by prezidentská kancelář skutečně měla ze zákona výjimku, kontakty kancléřky s lobbisty by na rozdíl od prezidentových poradců nebo zákonodárců nebyly v registru lobbistů. Ministerstvo spravedlnosti, které je předkladatelem zákona, námitky Hradu odmítlo.

Je Vohralíková ve střetu zájmů?

Domácí

Výběr článků

Načítám