Výjimečný výbuch skupinového násilí, komentují šikanu v Hodoníně odborníci

„Statistiky na to nemáme a spíš bych to zařadil mezi výjimečné případy. Vycházím z toho, co se objevilo v médiích a v rámci šetření šikany se tomu říká výbuch skupinového násilí, což už bývá vygradování situace, kdy šikana, která nebyla řešena, vybuchne a děti udělají lynč na oběť. Ale nevzpomínám si na podobný případ z poslední doby,“ řekl Novinkám Žufňíček.

Podle něj je důležitý moment, kdy matka oslovila školu už v dřívějším stadiu. „Podle všeho upozorňovala, že se tam něco odehrává, ale prý se nic nedělo. Česká školní inspekce se asi teď bude zajímat, jestli to je nějak doloženo. Pokud se to potvrdí, bude to svědčit o vyvrcholení nějaké delší frustrace,“ dodal psycholog.

Podobné případy nejsou podle Zatloukala běžné. Inspektoři dlouhodobě upozorňují na zvýšené napětí ve školách. „Potvrdilo to i starší šetření, které jsme dělali s Národním ústavem duševního zdraví, kdy se ukázala alarmující míra depresí, frustrací, které se mohou projevovat různým způsobem. Toto je silný indikátor toho, jak to v populaci vypadá,“ sdělil Novinkám Zatloukal.

Žufňíček připustil, že se fenomén šikany a kyberšikany v současnosti propojuje. Téměř vždy, když dochází k šikaně, si to někdo zaznamenává a sdílí ve veřejných zdrojích, popsal expert. Cílem agresora je i ponížení, které by zhlédlo co nejvíc lidí. Škola by měla v první řadě vystihnout první náznaky rizikového chování a reagovat na podněty ať už ze strany žáků, rodičů, či učitelů.

Odkázal na metodický pokyn ministerstva školství, podle něhož mají školy postupovat od prvních náznaků rizikového chování. O výsledcích šetření by měli být všichni aktéři informováni, aby bylo zřejmé, že s podobným jednáním škola nesouhlasí a že umí s takovými případy pracovat.

„Předpokládáme, že děti jsou v zásadě dobré. Velká část to pochopí, nebo si řeknou, že nechtějí mít problém. Pak pravděpodobně nevznikne kroužek třiceti dětí, které budou někomu ubližovat. Netvrdím, že tam nebude někdo, kdo tu potřebu má, ale bude v menšině. A bude tam sociální tlak, který bude říkat, že toto se dělat nedá. Děti by měly vědět, na koho se ve škole obrátit,“ uvedl.

Podle něj by ředitelé obou škol, jejichž žáci byli do šikany v Hodoníně zapojeni, neměli čekat až na výsledky policejního vyšetřování, protože policie se tím bude zabývat „jen“ v rovině trestněprávní. „Ale škola to musí řešit na úrovni vztahové, emocionální. Tyto věci musí probíhat paralelně,“ uvedl. Ve finále by se mělo podařit, aby se oběť i agresoři vrátili do stejné třídy a neoddělovali se. Pokud by měnili kolektivy, mohla by se situace opakovat a opět těžko odhalovat.

Zatloukal upozornil, že inspekce může zasáhnout až na základě závěrů policie. „V obou školách asi proběhne nějaké sociometrické měření, aby se zmapovaly tamní vztahy, odhalilo ohnisko problému. Vyhodnotí se, jestli se bude pracovat s třídou, ale tady to spíš vypadá, že se bude pracovat s celou školou. V té druhé škole to bude probíhat podobně. Ale jaká míra intenzity to bude, to vzejde až ze šetření na místě,“ popsal šéfinspektor.

Intervence se nebude týkat jen žáků, ale i pedagogického sboru, jaké se jim dostává odborné podpory, jaké mají o problematice rizikového chování povědomí, aby do budoucna uměli rizika sledovat sami a vyhodnocovat si je.

Pokud by bylo potřeba navýšit odborný personál o školního psychologa, speciálního pedagoga, či metodika prevence, informaci by obdržel i zřizovatel, tedy obec, která může specializovanou pozici finančně podpořit.

„Tam, kde je šikana, to má naprosto fatální dopady na vzdělávání žáků. Je to mnohem širší problém. Nemá to jen dopad na agresory a oběti, ale i na ty ostatní. To je zásadní věc. Nejhorší je, když se hraje, že tam šikana není. To musí být všichni ve velkém střehu, protože tam to může eskalovat do ne úplně dobrých konců,“ uzavřel Zatloukal.