Vyhrál Stanley Cup, teď leze po střechách a odklízí trosky

Druhý den po katastrofě už tak vítěz Stanley Cupu, tedy nejslavnější a nejcennější hokejové trofeje na světě, pomáhal zakrývat plachtou střechy a odklízel trosky.

Obránce Washingtonu Capitals byl zrovna v Praze, když začaly chodit zprávy o přírodní pohromě.

„Máma mi poslala video, jak se tornádo řítí kolem našeho domu. Nás to naštěstí minulo, ale jiní takové štěstí neměli. Druhý den ráno jsem okamžitě sedl do auta a jel jsem pomáhat,“ popsal Právu Kempný.

Že by snad poslal pouze finanční pomoc, to jej ani na vteřinu nenapadlo. Věděl, že v rodném kraji, nyní tak těžce zkoušeném, musí sám přiložit ruku k dílu.

„S klukama, které tam znám, jsme si zavolali a začali jsme pomáhat tam, kde bylo třeba. Začali jsme od známých u nás doma, spravovali jsme a zakrývali střechu, druhý den jsme byli v Mikulčicích, tam to bylo snad ještě horší, hlavní ulice tam vlastně přestala existovat,“ otřásl se při pohledu na nepředstavitelnou zkázu.

Sám přiznal, že takovou tragédii musel složitě zpracovávat. „Nejvíc mě to zasáhlo asi hned ten první den při příjezdu. U nás je rybník Lužák, chodíval jsem tím směrem k dědovi a strýcovi. Bylo to tam krásné, okolo les. Teď je tam holá, zničená planina, to byl pro mě opravdu hodně těžký moment,“ prohlásil.

Dva dny před tornádem se Lužicemi prohnala silná bouře, která na zahradě domu Kempných vyvrátila několik stromů.

„Mamka měla zničenou úrodu, stromy jsme museli odklízet. Ale oproti tomu, co přišlo, to je jen maličkost. Nevím, jestli ta bouře byla nějakou předzvěstí tornáda. Naše rodina měla vlastně obrovské štěstí,“ zamyslel se.

Chválu za okamžitou pomoc ale Kempný nechtěl slyšet. „To by přece udělal každý. Prostě jsem cítil, že musím přiložit ruku k dílu. Když jsem to všechno viděl a slyšel příběhy lidí, bylo to fakt strašné,“ dodal.