Vydavatelé: Vyšší DPH může být smrtící

Podle předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerové vypadá vládní návrh jako snaha zabít vydávání novin. Také předseda Syndikátu novinářů Adam Černý si myslí, že zvýšení daní na noviny může být smrtící. Vydavatel regionálního Deníku pak zvažuje zastavení vydávání tištěných novin.

Předseda Syndikátu novinářů Adam Černý považuje návrh za velmi nešťastný. I když se cena tisku po zvýšení DPH zvedne podle jeho slov o dvě až tři koruny, problém spočívá zejména v kumulaci několika faktorů, které ohrožují tištěné noviny.

„Máme za sebou období covidu, kdy všechny možné obory včetně kasin dostávaly podporu. Média nedostala žádnou. Máme tady významný problém s rozvojem internetu, kam se přesunuly výnosy z mediální práce. Asi 80 procent z toho dostávají velké technologické platformy a na tvůrce obsahu zbude velmi okrajový podíl. Do toho přichází zvýšení DPH. Drobné zvýšení ceny může být překlopení přes hranu, které bude nepříjemné a možná i smrtící,“ řekl Právu Černý.

Generální ředitel vydavatelství Vltava Labe Media Vít Nantl, které stojí za regionálním Deníkem, vnímá krok vlády jako poslední hřebíček do rakve. „Zvýšení DPH nás tak vede k tomu, že zcela reálně zvažujeme zastavení vydávání tištěných novin,“ uvedl pro server Media Guru.

Pokud návrh projde, bude mít Česko největší zdanění tištěných novin v Evropě. Nulové DPH na noviny mají v Belgii, Dánsku, Norsku, Británii. Největší zdanění je v Lotyšsku, kde je sazba 12 procent.

Šmuclerová v prohlášení napsala: „Návrh navýšit DPH u novin z deseti na 21 procent vypadá jako snaha zabít vydávání novin v České republice. K navýšení cen energií a papíru může být více než stoprocentní navýšení DPH posledním hřebíčkem do rakve jednoho media­typu v České republice.“

Obává se také zvýšené konzumace dezinformací. „Deníky byly a jsou pro čtenáře kotvou, jak se vyznat v dezinformacích na internetu. Vláda tuto kotvu lidem může navýšením DPH vzít,“ uvedla dále v prohlášení Šmuclerová.

Vládu za návrh kritizuje také místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, podle níž může být navrhované zdanění likvidační pro regionální a místní noviny. „My jako Evropská komise jsme vyzvali členské státy, aby v případě tištěných médií šly na nejnižší možné zdanění. Ve státech, kde byla politická vůle, se tak stalo, konkrétně právě ve Francii a Německu,“ řekla Deníku N.

Vláda však ze svého návrhu ustupovat nechce. Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli v ČT prohlásil, že nevěří, že by vyšší zdanění novin zastavilo jejich vydávání. „Navíc lidé se dostanou k informacím prostřednictvím internetových zdrojů, veřejnoprávní média jsou dostupná volně, nehrozí žádná katastrofa,“ řekl premiér, který ještě před měsícem v debatě Deníku uvedl, že není v plánu DPH u tiskovin měnit.

Přitom časopisy mají být nově zdaněny jen 12 procenty, knihy budou mít sazbu nulovou. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mají být časopisy v nižší sazbě kvůli jejich společenskému významu a vědeckému přínosu. Analýzu, jaký je podíl vědeckých časopisů na trhu, ale k dispozici nemá.

„Když jsme debatovali o tom, jestli časopisy mají být ve snížené sazbě, tak zvítězil argument zejména těch, kteří tam často publikují, že mají být ve snížené sazbě DPH. A technicky je z daňového hlediska velmi složité rozlišit jednu sazbu na časopisy odborné, vědecké a ty ostatní. Nakonec jsme tedy řekli, že odborné a vědecké si zaslouží být ve snížené sazbě, a tím pádem se s nimi svezou i ty ostatní,“ řekl v rozhovoru pro Právo.

Podle Adama Černého Stanjurův argument vychází z neinformovanosti. „Mezi tím, čemu se říká časopisy, najdeme i úctyhodné publikace jako Vesmír, ale je mezi nimi záplava tiskovin, které nemají takový společenský význam. Tím je nechci nijak dehonestovat, ale tvrdit, že mají větší společenský význam než deníky, které mají třeba politické zaměření, to je nesouměřitelné,“ řekl Černý.