Vycvičených civilistů se zbraní na pomoc v krizi je v Česku už tisícovka

O výcvik je velký zájem, rozšiřuje se i nabídka kurzů. Na příležitost, kdy je stát využije, ale záložníci teprve čekají. „Chci být připravená, kdyby se cokoliv stalo,“ popisuje motivaci k přihlášení do kurzu střelkyně Lucie. Spolu s další ženou a třinácti muži právě ukončila třídenní program střelecké přípravy pro středně pokročilé, který redakce Práva navštívila.

Kurzy běží rok a půl a je o ně čím dál větší zájem. Ze dvou prvních pořadatelských firem, kterým ministerstvo vnitra udělilo v roce 2021 akreditaci, se počet rozšířil na současných jedenáct. „Co vím, tak kurzy se plní všude,“ potvrzuje instruktor České zbrojovky Viktor Brebera.

Absolventů základní aprobace je podle informací ministerstva v České republice už 742. Kompletní výcvik má za sebou 128 lidí. Žen je mezi absolventy méně než desetina. „Nejstaršímu účastníkovi bylo 73, nejmladšímu 22,“ komentuje věkové rozpětí instruktor Pavel Gregory z firmy Hard Task Training, která stála spolu s Českou zbrojovkou u počátků programu střelecké přípravy.

Účastník se stane součástí stanovené zálohy státu po složení slibu a na pomoc například při živelních katastrofách nebo jiných krizových situacích jej může povolat vláda. Podle informací Práva stát zatím nikoho ze stanovených záloh nevyužil. Střelci jsou ale připraveni.

„Umíme střílet a reagovat, ale jsme bezpeční k okolí. Policista nechává zbraň v práci. My ji máme doma a můžeme být rychleji, kde je potřeba,“ vysvětluje Právu další z účastníků kurzu.

Se zbraní mohou vycvičení střelci chránit třeba domy před rabováním. Redakce navštívila kurz, který pořádala Česká zbrojovka, na venkovní střelnici Placy na Příbramsku letos na jaře. Program zahrnoval například střelbu na pohyblivý terč nebo střílení zpoza krytu a další dovednosti.

Základní aprobaci včetně hodnocených střeleb už má účastnice Lucie za sebou. Zbývá jí doplnit si nejnáročnější část – pokročilý program se zaměřením na krizové situace. Trvá dva víkendy a zahrnuje teorii i praktický výcvik s dlouhou a krátkou zbraní.

„Chci mít správné návyky, abych mohla pohotově reagovat, a chránit tak své děti a blízké,“ doplňuje. Na kurzu patřila k těm nejlepším a fyzicky nej­zdatnějším.

Stanovené zálohy státu jsou alternativou pro držitele zbrojních průkazů skupiny E, kteří chtějí využít svých střeleckých dovedností a cítí potřebu pomoci své zemi. Není ale pro myslivce, sportovní střelce ani sběratele.

Zbrojní průkaz skupiny E se vydává za účelem ochrany života, zdraví a majetku a specifikem této kategorie je, že držitelé mohou nosit u sebe nabitou zbraň v takzvaném skrytém nošení. Tedy tak, aby zbraň ukrytá pod oblečením nebyla vidět.

Vládní nařízení říká, že pokud střelná zbraň, s níž účastník programu střelecké přípravy nakládá, je součástí stanovené zálohy státu, může účastník programu požádat o vyznačení této skutečnosti v centrálním registru zbraní. I to je pro některé z účastníků silná motivace.

„Dává mi to jistotu, že o své zbraně nepřijdu v důsledku vzrůstající odzbrojovací hysterie v Evropské unii,“ vysvětluje Honza, který už má kompletní výcvik za sebou. „Jakkoliv to zní jako klišé, jsem hrdý Čech se zdravým vztahem ke své vlasti a její osud mi není lhostejný,“ doplňuje.

Kurzovné si účastníci hradí sami, kompletní střelecká příprava může vyjít i na více než 25 tisíc korun. K tomu je potřeba připočítat i částku za náboje a nutné vybavení. V posledních dvou kurzech už střelivo hradí stát. Absolventi poté získávají roční příspěvek. „Pět set kusů střeliva od státu ročně je taky fajn,“ přiznává účastník kurzu Ota.

Instruktoři zájem vítají, ale shodují se, že kurzy nejsou vhodné pro každého. „Je to náročný výcvik,“ potvrzuje instruktor Viktor Brebera z České zbrojovky. Přihlášení by podle něj měli zvládnout bezpečnou manipulaci se zbraní a základní střelecké dovednosti.

To ale není podmínkou pro přihlášení do kurzu. Jedinými dvěma kritérii je, že účastník musí být občanem České republiky a zároveň držitelem zbrojního průkazu skupiny E. Ten lze vydat pouze osobám starším 21 let.

„Přicházejí lidé různých kvalit, někdy jsou připraveni dobře, jindy hůř,“ potvrzuje Pavel Gregory z Hard Tasku. „Taky už se nám stalo, že jsme museli někoho poslat domů za ne úplně bezpečné zacházení se zbraní,“ dodává.

Mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška poukazuje na to, že program je dobrovolný. „Účastník tedy není povinen celým systémem projít a může se v zásadě kdykoliv rozhodnout, že dále již pokračovat nehodlá,“ komentuje pro Právo Krátoška.