Článek
Radioaktivita byla podle tehdejších informací mezinárodních zpravodajských agentur v některých místech až 4000krát vyšší než obvykle.
Úřady tehdy zakázaly vstup do zóny v okruhu tří kilometrů od továrny ve městě se 34 tisíci obyvatel.
Příčinou nehody bylo to, že pracovníci továrny se pokoušeli obohatit příliš mnoho uranu najednou a došlo k nekontrolované řetězové reakci.
Tři měsíce na to zemřel pětatřicetiletý Hisaši Uči, jeden ze tří pracovníků závodu, který se dopustil osudové chyby, a po následné explozi uranu viděl tzv. modrý záblesk. Následky takového extrémního ozáření ve zlomcích vteřin byly fatální.
Právu to tehdy potvrdili pracovníci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost s odvoláním na informace v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii ve Vídni.
Totálně mu selhal imunitní systém
Uči patřil ke třem pracovníkům továrny, kteří omylem do lázně s kyselinou dusičnou přidali 16 kilogramů uranu místo 2,4 kilogramu, a vyvolali tak neřízenou reakci doprovázenou extrémním zářením.
Již při prvním vyšetření lékaři zjistili, že úroveň bílých krvinek u Učiho poklesla prakticky k nule a jeho imunitní systém se tak zhroutil.
Specialisté univerzitní nemocnice jej transfúzemi, podpůrnými léky a naprostou izolací od okolního prostředí drželi při životě 83 dní. Pak už byl boj i těch nejlepších lékařů zcela marný.
Šipka označuje místo pozdějšího výbuchu v elektrárně Tokaimuro. Snímek je z roku 1999 před explozí.
Osmnáct kamikaze
Celkem dvacet sedm minut trvalo, než se speciálnímu týmu japonských techniků podařilo v Tokaimuře zastavit největší únik radioaktivity v historii závodu.
Tým vytvořilo osmnáct dobrovolníků, kteří podle tehdejšího zpravodajství agentury AP "při tom riskovali upálení zaživa."
Jak po nehodě napsal italský list La Repubblica, tito kamikaze dostali za úkol proniknout k srdci centrály a zastavit štěpnou reakci.
Pracovali po dvou a nikdo z nich nesměl zůstat na místě víc než tři minuty - tedy dobu, po kterou může člověk být vystaven radiaci, je-li vybaven potřebnými ochrannými prostředky.
Kampaň proti jádru nakonec vyšuměla
Čtrnáct dní po nehodě se už Japonci v médiích ptali, zda jim jaderná energetika stojí za rizika.
„Tokaimura mi otevřela oči. Není to bezpečná, prošlapaná cesta a nikdy nebude,“ tvrdil oblíbený televizní moderátor a někdejší hvězda baseballového týmu Kivoši Nakahata. Přidala se k němu skupina herců.
Tehdejší kabinet premiéra Keizó Obučiho, zformovaný tři dny po incidentu, ovšem prohlásil, že se neodkloní od dosavadní podpory jaderné energetiky, současně však nařídil revizi bezpečnosti všech atomových zařízení a zvýšení finančních prostředků vyčleněných pro alternativní zdroje energie.
Nehodu tehdy vyšetřovala stočlenná komise.
