Výborný: Chci, aby se řetězce v Česku chovaly jako v Německu

Potraviny jsou drahé, často dražší než v sousedních zemích. Jednal jste o tom nedávno s obchodními řetězci, které ujišťují, že připravované snížení daně z přidané hodnoty se projeví na cenách a že budou dbát ještě více na kvalitu. To mi nepřipadá jako výrazný úspěch, to by snad mělo být normální.

Ceny potravin klesají a já jsem rád, že se snížení daně z přidané hodnoty u potravin o tři procentní body skutečně propíše do cen. Že to nezůstane viset někde v maržích nebo obchodních přirážkách. To považuji za jasný, hmatatelný výsledek jednání. Současně jsme se bavili o kvalitě potravin. To je něco, na co mám přímé nástroje. Přeji si, aby na pultech obchodů byly kvalitní, ideálně české potraviny. Vzhledem k tomu, že to jednání trvalo sedmdesát minut, některé otázky, které zazněly, zůstaly nezodpovězeny. Vrátíme se k nim na dalších jednáních, která budou v příštích měsících.

A které otázky to jsou?

Bavili jsme se samozřejmě o strategii cenové politiky. Ale znovu zdůrazňuji, že jednání nebylo o tom, abychom hledali jednoho konkrétního viníka vysokých cen potravin. To není moje role. A stejně tak zdůrazňuji, že toto všechno, o čem se tady bavíme, je součástí neformálního tlaku na to, aby se všichni chovali na trhu férově. Zjednodušeně řečeno chci, aby se řetězce chovaly stejně k českému zákazníkovi v České republice jako k německému zákazníkovi v Německu.

A jak konkrétně se je snažíte při těch jednáních přesvědčit, aby nešponovaly ceny?

Aby nedošlo k mýlce, říkám opakovaně, že nejsem ministr, který by tvořil ceny. Na to nemám žádné nástroje. Jsem ministr zemědělství, zodpovědný za bezpečnost a kvalitu potravin. Na to mám konkrétní nástroje – potravinářskou inspekci a Státní veterinární správu. Kolegové v rámci vlády mají další nástroje. Třeba ministr průmyslu a obchodu má pod sebou Českou obchodní inspekci, která se stará o dodržování pravidel například u slevových akcí.

Pokud bychom skutečně indikovali to, že někde jsou obchodní přirážky výrazně zneužívané, řekněme nemravné, tak je to otázka nikoliv na ministerstvo zemědělství, ale na ministerstvo financí, protože pod něj spadá zákon o cenách, zákon o významné tržní síle. Byla by to i otázka takzvaného oligopolu, kde musí konat antimonopolní úřad.

Využití zákona o cenách, aby se usměrnily ceny potravin, navrhovaly odbory už minulý rok. Použijete ho?

Určitě ho v případě, že by byly jejich ceny neúměrně navyšovány, lze využít stejně, jako se tomu stalo za energetické krize v případě pohonných hmot. Ale rád bych opět upozornil, že ceny potravin aktuálně klesají. Například cena másla klesla o více než třicet procent, mouky o čtrnáct procent. Klesají ceny některé zeleniny a ovoce. Je to trend, který bude pokračovat. Aktuálně jsou to ceny potravin, které táhnou inflaci dolů. To je pozitivní zpráva pro každého z nás.

Výrazný nárůst zisků za loňský rok oznámili mnozí potravináři. Třeba u Vodňanské drůbeže to bylo meziročně o 165 procent. Z řetězců oznámil výsledky zatím Penny Market, kde byl růst o 22 procent. Máte nějaké informace o tom, jak jsou na tom další řetězce?

Přesná čísla nemáme. U těch osmi největších prodejců by se zisk mohl celkově pohybovat někde mezi osmi a 12,5 miliardy korun. Takže byl skutečně enormní. Hodně se vyčítá i zemědělcům, že také měli velký zisk. Tam je to vyčísleno na 28 miliard korun. Ale tady je potřeba si říct, že zemědělců je asi 33 tisíc. Pak ten zisk na jednu farmu nebo družstvo je v průměru 935 tisíc korun. V případě řetězců je to ale asi 1,6 miliardy na jeden.

Zmínil jste, že chcete klást důraz na české potraviny. Chtěl jsem si koupit hrušku, ale i když je v sezoně, tak byla z Jižní Afriky. Česko bylo nedávno zaplavené levnými jablky z Polska. Sadaři naříkali, že musejí kácet ovocné stromy. Dá se s tím něco dělat?

Mám i jinou zkušenost. O víkendu jsem nakupoval v Globusu a tam bylo odhaduji sedmdesát procent ovoce a zeleniny od českých producentů. Podobně je tomu v Kauflandu. Je vidět, že kde se chce, tam to jde. Pokud jde o podporu pěstitelů ovoce a zeleniny, tak zde jsme dlouhodobě aktivní. Nedělá mi vůbec žádnou radost, že se loni vykácelo skoro deset procent sadů. Nejenže to má dopad do samotného sektoru ovocnářství, ale samozřejmě to má negativní dopad i na krajinu, do níž sady patří. Přesto nemám ambici, abychom byli soběstační v pěstování jablek. To nebudeme nikdy. Ale nechci, aby docházelo k postupnému snižování ploch sadů.

Jaká ta podpora konkrétně je?

Podpora zvlášť citlivých plodin je dlouhodobá. Ovoce a zelenina mezi ně patří. Kromě toho jsme využili krizový fond Evropské unie. Obdrželi jsme z něj částku 160 milionů korun. Měli jsme možnost ji navýšit i z národních zdrojů. A přestože nejsme v jednoduché situaci, tak se mi podařilo dohodnout s ministrem financí ještě doplnění o 80 milionů korun z národního rozpočtu. Jasně jsme deklarovali, že část této pomoci půjde do sektoru ovoce.

Podle konsolidačního balíčku jste měli seškrtat přes deset miliard dotací, podle rozpočtu to budou jen asi tři. Co vás dovedlo ke změně čísel a v čem se bude škrtat?

Naplníme to, co v souvislosti s ozdravným balíčkem zaznělo. Ta částka 10,2 miliardy skutečně nebude resortu zemědělství k dispozici. Součástí státního rozpočtu je totiž také střednědobý výhled. Vždy se počítá s tím, že kromě rozpočtu na nejbližší rok se vytváří predikce rozpočtu na dva následující roky.

Můj předchůdce Zdeněk Nekula počítal s tím, že bude potřeba velmi intenzivně podpořit sektor zemědělství v některých specifických komoditách, jako jsou pěstování chmele, chov prasat anebo opatření, která mají zlepšit životní podmínky chovných zvířat. Proto se v tom střednědobém výhledu na rok 2024 počítalo s částkou 10,5 miliardy. Já bych byl velmi rád, kdybych ji měl k dispozici a smysluplně a účelně bychom si s touto částkou dokázali poradit včetně podpory třeba rodinných farem, masného skotu a dalších oborů. Bohužel vzhledem k tomu, v jaké jsme s veřejnými financemi situaci, tak plánovaný nárůst až o 10,5 miliardy nebudeme schopni splnit. Zůstane tam výrazně méně.

A na jakých dotacích budete konkrétně šetřit?

Chci, aby se šetření co nejméně dotklo investic. Chci farmářům a zemědělcům pomoci s důležitým aplikováním metod precizního zemědělství. Díky nim ušetří náklady. Výrazným způsobem se totiž sníží objem hnojiv, která budou aplikovat do půdy. Zároveň to pomůže i té půdě. Něco to ale stojí, a proto chci tuto podporu zachovat. Co ale úplně smysl nedává, jsou provozní dotace. Tam budeme určitě šetřit. Stejně tak budeme šetřit na provozu ministerstva zemědělství a jemu podřízených organizací včetně personálních úspor.

Co konkrétně spadá pod provozní dotace?

Měli jsme některé provozní dotace směřující k organizacím mimo resort zemědělství. Ty se prostě vypisovat nebudou. Pak to budou i některé dotace investiční. Uvedu konkrétní příklad. Historicky se vypisovala poměrně velká dotační výzva pro velké potravinářské společnosti. A to v řádu někdy i stovek milionů korun.

V situaci, kdy tyto společnosti vykazují za poslední roky poměrně slušné zisky, tak nepotřebují finanční prostředky z investičních dotací. Jsou schopny si o peníze říct bankám nebo investice pokrýt z vlastních zdrojů, které generují z těch zisků. Nehrozí, že by si nebyly schopny pořídit novou výrobní linku úvěrovou politikou, protože by na úvěr neměly. Ten program už jsme škrtli letos, kdy tam mělo být 230 milionů.

KDU-ČSL se stavěla proti zavedení spotřební daně na tichá vína. Přitom u šumivých vín ta daň je, stejně jako u veškerého dalšího alkoholu. Slyšel jsem, že teď se ale její zavedení u tichého vína přiblížilo.

To nemáte pravdivé informace. Situace je taková, že při debatách o úpravě daňového systému se debatovalo i možném zavedení spotřební daně na tiché víno. V rámci Evropské unie je možné mít ji nulovou. A nulovou spotřební daň na tiché víno tak mají všechny státy v Evropě produkující vína kromě Francie. Tam je to ale jen pět centů na litr, což je drobná registrační záležitost. Takže de facto žádný stát, který je producentem vína, ji nemá.

A neměl by s tím někdo začít?

To samozřejmě neznamená, že nemůžeme být prvním státem, který ji zavede. Považuji to za legitimní návrh. Opravdu ale máme být v EU zase papežštější než papež? Opravdu chceme znevýhodňovat české a moravské vinaře oproti jejich konkurenci v Rakousku, na Slovensku, v Německu, v Itálii, ve Španělsku?

A pak se s tím pojí ještě jedna věc, a to je otázka správy daně a daňových skladů, kalibrace sudů a tak dále. To by mělo dopad i na velmi bohatou a pestrou vinařskou turistiku na jižní Moravě. Součástí rozhodnutí, že se v rámci ozdravného balíčku nebude řešit spotřební daň na tiché víno, byl příslib garance, že se k tomuto tématu koalice vrátí. Já jsem neudělal nic jiného, než že jsem splnil koaliční dohodu a svolal jsem první jednání pracovní skupiny, kde jsou zástupci ministerstva zemědělství, celní správy, ministerstev financí a zdravotnictví a všech vinařských organizací. Vedli jsme reálnou debatu o tom, zda a jakým způsobem případně toto téma řešit.

Dospěli jste k něčemu?

Bylo první jednání, v jeho závěru jsme si rozdali úkoly. Připravíme analýzu sektoru, toho, kolik máme malých, středních a velkých vinařů, kolik tvoří dovoz a kolik domácí produkce. Předběžně zhruba 75 procent objemu je dovoz, který ale nemůžeme zdanit samostatně. Já prověřím možnosti řešení na evropské úrovni.

Ministerstvo financí má připravit možné modely. Celní správa nám má předložit to, co by reálně znamenala správa daně pro vinaře. To například znamená, zda musejí mít daňové sklady, nebo ne, jaký by to mělo reálný dopad. Vinařské organizace zajistí zprávu o vývoji trhu tichého vína v Česku a v zahraničí od renomované organizace. A na základě těchto dat budeme pokračovat v diskusi. Jaký bude výsledek, si teď netroufnu odhadnout.

Pokud by byla daň zavedena, kolik by činila?

Toto vůbec nebylo předmětem jednání. V debatě o možných modelech zdanění tichého vína spotřební daní jasně zaznělo, že nemáme jasná a přesná data. Mimo jiné právě i k reálnému dopadu výběru takové daně. To je jeden z úkolů pro ministerstvo financí, které nám nyní dopočítá různé modelové varianty. Mezi nimi i tu, kde by se počítalo s totožným zdaněním jako u šumivého vína 23,40 koruny na litr. Teprve na základě dat bude možné pokračovat v debatě.

V Česku se přemnožila řada druhů zvěře, která působí škody v lesích. Myslivci tvrdí, že ji střílí mnohem víc než v minulosti, ale že je jich málo. Chystáte novelu mysliveckého zákona. Bude se to v ní řešit?

Samozřejmě. Tato novela zákona je pro mě klíčová legislativní iniciativa, na které pracuji. V tuto chvíli hledáme konsenzus politický i odborný. Zákon nebyl od svého vzniku nikdy novelizován. Vylámalo si na tom zuby minimálně šest ministrů zemědělství, nechci být sedmý.

Kromě opatření, která posunou myslivecký sektor do 21. století, jsme indikovali několik sporných oblastí. A ty se mimo jiné týkají toho, jak snížit množství škod v lesích. Máme zde přemnoženou spárkatou zvěř, lokálně černou zvěř a dopady toho na státní rozpočet jsou obrovské. Loni jsme například vysázeli 226 milionů sazenic. To je zhruba plocha Prahy. Do deseti let se z toho zničí minimálně čtyřicet procent. Jediné řešení je minimalizace škod, kterou tvoří z naprosté většiny právě přemnožená zvěř. Čili já chci, aby zákon motivoval myslivce a správce honiteb k regulaci počtů zvěře.

Máte odhad, jaké výše ty škody letos dosáhnou?

Ročně se pohybují někde mezi třemi a čtyřmi miliardami korun.

Proč se v minulosti nepodařilo novelu prosadit?

Bylo a je to velké politikum, myslivci mají velké lobbistické zájmy. Snahy nic neměnit a ponechat to v současném neutěšeném stavu jsou obrovské. Je pro mě ale neakceptovatelné, abych se nechoval s péčí řádného hospodáře. Vyhazovat peníze jen tak zbůhdarma nebudu

Preference KDU-ČSL poměrně prudce klesají. Podle agentury STEM se pohybují na úrovni 1,7 procenta, podle Medianu na úrovni čtyř procent. Neděsí vás to jako bývalého předsedu strany?

Radost z toho nemám. Na druhou stranu je potřeba připomenout, že hlavním průzkumem jsou volby samotné. My nyní vedeme velmi intenzivní vnitrostranickou programovou i ideovou debatu, kdy se bavíme o formě komunikace, oslovování voličů a o tématech, která nám jsou vlastní a která jsou i dána ministerstvy, za která neseme odpovědnost. Ta by nás pak měla dostat v preferencích výše.

To budete řešit i v říjnu na programové konferenci strany?

Konference je uzavřením ročního procesu. My jsme na jaře měli celou řadu odborných kulatých stolů k jednotlivým oblastem: zemědělství, vzdělávání, věda a výzkum, rodina. Závěry z těchto odborných fór budou podkladem pro materiál, který můžeme pracovně označit jako strategii lidovecké politiky 2030+. Netvoříme program pro volby v příštím roce nebo přespříštím roce, ale vypíchneme klíčové oblasti, které by měly být tím, co bude v roce 2030 a v letech následujících spojováno s lidovou stranou. Proč by volič měl podpořit právě KDU-ČSL