Článek
Ministerstvo financí navrhlo úřadům, aby vyňaly z evropského financování projekty, které vyšetřuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nebo jsou předmětem správního či trestního řízení. [celá zpráva]
Ve středních Čechách se to týká Čapího hnízda a výstavby sportovně-rekreačního zařízení v Kosmonosech na Mladoboleslavsku, kde jsou ale nesrovnalosti jen v části projektu.
Vyjmutí znamená, že na projekty bude pohlíženo jako na národní dotace. Byly již předfinancovány ze státního rozpočtu, a fakticky tak nenastane změna financování. Umožní to, aby ČR od Evropské komise dostala maximální možnou částku, kterou pro operační program mohla z EU obdržet.
„Nebavíme se ale o vyjmutí ve smyslu, jestli došlo, nebo nedošlo k nějakému pochybení, ale ve smyslu vyjmutí kvůli tomu, aby mohl být regionální operační program uzavřen,” uvedl ředitel úřadu regionální rady Kamil Munia.
Hejtmanka dá na doporučení ministerstva
Člen výboru za opoziční TOP 09 Jan Jakob podotkl, že pokud bude projekt vyjmut, dopadne finanční zátěž na české daňové poplatníky. „Pokud bychom tak učinili, nejednalo by se už o evropskou dotaci, ale o dotaci národní. Jinými slovy na Babišovu luxusní daču bychom se složili my všichni. Zároveň by nebyl Babiš postižitelný evropskými orgány,” prohlásil Jakob.
Pokorná Jermanová zopakovala, že bude hlasovat pro vyjmutí, protože takový postup doporučuje ministerstvo financí. Kdyby se členové výboru rozhodli opačně, program by nebyl uzavřen a pokračoval by dál.
Pokud by se prokázalo, že dotace byla přidělena neprávem, poskytovatel by měl prostředky vymáhat po příjemcích. V případě Čapího hnízda by se to zřejmě týkalo nástupnické firmy. „Musíme si udělat analýzu, kdo přebírá povinnosti a práva původního příjemce,” řekl Munia.
Opozice chce znát celý dokument
Opozice kritizovala skutečnost, že úřad členům výboru nechce poskytnout zprávu OLAF. Munia řekl, že se řídí doporučením Nejvyššího státního zastupitelství a vyjádřením ministerstva financí.
Podle Jakoba a dalšího člena výboru za opoziční STAN Věslava Michalika jim Munia přitom ještě nedávno sliboval, že zprávu dostanou. Nakonec ale budou mít k dispozici jen některé části. Ředitel to zdůvodnil tím, že nemohou být porušována práva jiných osob, případně mařeno vyšetřování.
Zastupitel za opoziční ODS Martin Kupka pokládá za absurdní, aby výbor jednal o závěrech zprávy a neměl ji k dispozici. „ANO se zjevně rozhodlo pro pštrosí politiku a pokračuje v utajování zjevně velmi významných a nepříjemných skutečností,” uvedl. ODS bude podle něj usilovat o to, aby se členové výboru mohli s celým dokumentem seznámit.
Munia zdůraznil, že závěry zprávy OLAF nejsou nutnou podmínkou pro rozhodování členů výboru. „Oni by museli rozhodovat o vynětí výdajů, i kdyby ta zpráva vůbec neexistovala,” podotkl.
Munia sám zprávu obdržel a seznámil se s ní, hejtmanka nikoliv. „Tu zprávu nemám, neviděla jsem a nechci ji vidět dřív, než ji budou mít možnost vidět všichni ostatní,” prohlásila.
Opozice žádala svolání výboru v co nejbližším možném termínu, což je pondělí 15. ledna. Jakob uvedl, že podle původních informací z úřadu se měl výbor sejít na přelomu ledna a února, tedy až po jednání krajského zastupitelstva plánovaného 29. ledna.
Podle Jakoba hrozilo, že zastupitelé výbor ustavený po předloňských volbách převolí. Strany současné koalice ANO a ČSSD opřené o KSČM v něm totiž nemají většinu. Nyní má ANO v patnáctičlenném orgánu čtyři hlasy a sociální demokraté a komunisté po jednom. Pět zástupců má ve výboru STAN, tři ODS a jednoho TOP 09. Hejtmanka následně uvedla, že plánuje jednání v polovině ledna. Přesný termín dohodla až v pátek s ředitelem úřadu. Pondělí 15. ledna požadované opozicí by podle ní nebylo nejvhodnější, protože zasedá krajská rada.
Namítla také, že jí žádná žádost o mimořádné jednání výboru nepřišla, podle ní byla chybně adresována řediteli, který jednání svolávat nemůže.
Čapí hnízdo |
---|
Je farma s konferenčním centrem na Benešovsku, která vyrostla na místě bývalého statku a lihovaru. Práce na projektu začaly v roce 2006, areál byl otevřen v roce 2010. |
V roce 2008 získal projekt s názvem „Multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo“ 50miliónnovou dotaci určenou na podporu malých a středních podniků. O dotaci žádala společnost Farma Čapí hnízdo, a. s., která měla akcie na majitele. Kdo byl jejím skutečným majitelem, není jasné. |
Před získáním dotace a po uplynutí doby, kdy měla společnost v souladu s dotačními podmínkami udržovat projekt naživu, farma patřila pod Agrofert podnikatele Andreje Babiše. Ten se v dokumentu Matrix AB z roku 2015 k farmě hlásí jako ke svému nápadu. |
Farma už v průběhu stavby přitahovala pozornost médií — pod Agrofertem by totiž na dotaci pro malé podniky nedosáhla. Tento zájem ještě vzrostl po Babišově vstupu do politiky v roce 2011 a po úspěchu jeho hnutí ANO ve volbách v roce 2013. Babiš odmítal, že by farmu v době, kdy měla být malým podnikem, vlastnil. Označoval se za „strategického partnera“. |
K otázce skutečného vlastníka Babiš v průběhu času uváděl rozporuplné odpovědi, jako že neví, že farmu vlastní „nějací advokáti“ nebo že v době žádosti o dotaci ji vlastnily jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. |
Dotací pro farmu se zabýval Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Ze tří odstavců, které české úřady z jeho 50stránkové zprávy o Čapím hnízdě oficiálně zveřejnily, vyplývá, že našel jisté „nesrovnalosti“ a doporučil, aby farma nedostala peníze z eurofondů. |
Případ kvůli podezření na dotační podvod řeší také česká policie. Obvinila 11 lidí včetně Babiše a místopředsedy ANO a Babišova spolupracovníka z Agrofertu Jaroslava Faltýnka, o jejichž vydání nyní žádá Sněmovnu. Babiš i Faltýnek mluví o účelovosti. |