Článek
Článek Dynamický život, který v pondělí zveřejnil mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček jako důkaz, že Ferdinand Peroutka morálně selhal v konfrontaci s nacismem, dostal autora do koncentračního tábora. [celá zpráva]
Po válce Peroutkovi zmíněný článek vyčítali komunisté s tím, že se chtěl zalíbit Němcům. Vybírali z Dynamického života různé citáty, kterými chtěli jeho údajné chyby dokázat. Podobným způsobem chce nyní Peroutkovo selhání prokázat prezident Zeman prostřednictvím svého mluvčího.
V článku Nechte toho (1947) však sám Peroutka vysvětluje, že z jeho díla nelze jen tak vybrat pár úryvků a něco tím bez historického kontextu dokazovat.
„Vyloupněte z dvacetiletého díla novinářova dvacet úryvků, zbavte dvacet vět souvislostí, do níž byly zasazeny, zamlčte, co bylo před tím a co potom, a uděláte přívržence agrárníků z muže, jenž proti nim bojoval,“ napsal doslova Peroutka.
Citát jako zbraň
V článku z roku 1947 také vysvětluje, že je potřeba číst mezi řádky a mít historický kontext. „Emigrant ovšem nikdy nepochopí, co to znamenalo tehdy to (článek Dynamický život – pozn. red.) napsat,“ vysvětlil novinář.
Na tom se shodují i odborníci a znalci Peroutkova díla. Podle nich byly texty na svou dobu a cenzurní podmínky velmi odvážné.
Peroutka napsal, že je podlé vybírat z článků citáty, které mají něco dokázat. „Nikdo nebude hledat v novinách za posledních dvacet let, aby se ujistil, zda citáty byly vybrány loyálně,“ uvedl.
S nadsázkou dodal, že citát se takto stane nejodpornější zbraní, kterou lze vylepšit ještě tím, že se budou z článků vybírat jednotlivá slova a budou se z nich sestavovat věty nové.