Článek
Volby ukázaly, že dělení na města a venkov nesedí. Je to tak?
Ano. V některých krajských městech Drahoš drtivě prohrál. Víc je to dáno spíše charakterem regionu. Třeba charakter práce – Zeman má výrazně větší podporu v obcích, kde více než třetina lidí pracuje v průmyslu, stavebnictví a výrobě. Tedy tam, kde převládají tradiční segmenty ekonomiky. Drahoš měl výrazně větší převahu tam, kde lidé pracují ve službách.
Je to podobné rozdělení jako u amerických voleb Trump vs. Clintonová. Spíš se to týká metropolitní moderní společnosti, která těží z moderních technologií a je liberálnější oproti části společnosti, která má horší kulturní kapitál. Tedy že má vzdělání v oborech, jejichž pozice se v posledních dvaceti letech zhoršovaly.
Zeman se vymezuje proti menšině, kterou pojmenoval pražská kavárna. Proč ten rozdíl byl tak malý?
Pražská kavárna je nesmysl, tam není 2,7 miliónu lidí. Podle našich výzkumů před prvním kolem, které jsme dělali s Kantar TNS pro ČT, voliči Drahoše nejsou politicky elitářští o nic víc než voliči Zemana. Třeba v postoji k obecnému referendu se ani jeden tábor moc nelišil.
Úzká část Drahošových podporovatelů dělala chybu v tom, že místo toho, aby se zabývala problémy lidí v regionech, které by mohly situaci odpolarizovat, se proti nim vymezovala. A Zeman toho velmi dobře využil. Ne všichni jeho voliči se s ním shodují, ale tento negativní apel je stmeluje. Před prvním kolem jeho voliči říkali, že je to člověk jako oni. Zejména v chudších regionech.
Volba před pěti lety se odehrávala na pozadí ekonomické krize. Teď se karty obrátily, ale výsledek je stejný. Jak to?
Je paradoxní, že lidé v chudších regionech se mobilizovali více než v roce 2013. Letos je zvedla nikoli ekonomická témata, ale kulturní. V okresech, jako je Karviná, Bohumín nebo Ústecko, se zvedla volební účast o osm procentních bodů. Přírůstek byl větší než v regionech, které fandí Drahošovi.
Je to zajímavé, je to důsledek toho, že se v posledním roce rozpadla v Česku levice a že se neobjevil levicový kandidát. Takže ekonomická agenda vymizela a převládly kulturní války.
Sociolog Daniel Prokop
Na kterých hlasech se lámal chleba?
Asi dvacet procent voličů ostatních kandidátů z prvního kola nešlo do druhého kola a asi dvacet procent nevoličů šlo Zemana teď volit.
Jak hlasovali voliči třetích kandidátů?
Asi dvě třetiny volily pro Drahoše, kolem 15 procent pro Zemana.
Byla pro Drahoše ta strategie nejít do všech diskusí a zaměřit se na kontakt v regionech dobrá volba?
Bylo to o 150 tisíc lidí, tak kdo ví. Nevím, jestli se za 14 dní dá kontaktní kampaní něco výrazně změnit. Možná se měla vznést témata, která zajímají lidi v chudších regionech. Drahoš se snažil v posledních debatách zastávat důchodců a podobně, ale to už možná bylo pozdě.
Je fakt, že vyzyvatel to má těžší, protože musí udělat novou vlnu kampaně. Zeman na to byl hodně dobře připravený, protože postupem do druhého kola si byl jist. Drahoš na to nebyl tak připraven, stejně jako před lety Schwarzenberg.
Prezident Miloš Zeman
Jak se rozhodovali voliči ANO?
Dvě třetiny volily Zemana, 15 až 20 procent Drahoše, zbytek se nezúčastnil. Je zajímavé, že během posledního týdne podpora Zemana mezi voliči ANO vzrostla. A také u lidí, kteří si přejí Babiše za premiéra. Drahoš možná mohl být opatrnější, když se zamotával do věcí kolem Babiše.
Ve kterých politických táborech kandidáti lovili?
Čím si vysvětlit vysokou účast?
Tím, že byly vysoce sledované debaty. Po obou se zvýšila ochota lidí se voleb zúčastnit. Obě strany měly částečně negativní motivaci proti oponentovi a štěpící témata.
Jak se Drahošovi podařilo posbírat 2,7 miliónu hlasů?
Je to člověk, který byl silný v důvěryhodnosti, slušnosti, reprezentativnosti, a tak představoval protiklad Zemana. V tom spočívala jeho velká síla. Nicméně v posledních 14 dnech to přebily jiné věci.
Měl handicap v tom, že se snažil kampaň vést férově, třeba ohledně financování. Kdyby se zjistily informace o financování Zemana týden před volbami, tak mohly mít volby úplně jinou dynamiku.