Článek
„Přišel jsem, protože to, co budeme oznamovat, je důležité. Je to i naplnění vládního programu, aby náš vzdělávací systém odpovídal potřebám společnosti 21. století a odrážel priority, které mají mladí lidé. Je to i na základě poučení, které nám dala digitalizace přijímacího řízení na střední školy. Děláme krok, který je naprosto nezbytný a potřebný, v mnoha směrech užitečný,“ sdělil novinářům premiér.
„Je to krok, který posiluje všeobecnou větev středního školství a posiluje prvek, který v českém systému chybí. Máme lycea, která jsou specializovaná třeba na přírodní vědy, technické obory, ale toto bude všeobecné lyceum a vytvoří alternativu dominantní části všeobecné větve, a to jsou gymnázia,“ přiblížil.
Podle něj představují pro mladé lidi všeobecná lycea výhodu v tom, že se nebudou muset hned po základní škole rozhodnout pro nějaký typ profesního zaměření.
Důvodem poptávky po víceletých gymnáziích je málo míst na čtyřletých oborech, říká odborník
„Řada mladých lidí v 15 letech neví, čemu se chtějí věnovat. Nebudou si tedy muset vybírat specializovaný obor, ale získají všeobecné vzdělání, které si pak mohou doplňovat. O svém profesním vzdělání se budou moci rozhodovat až po střední škole,“ vysvětlil.
Lycea by podle něj kromě jiného měla také nabízet moderní formy výuky, jako je třeba projektová výuka.
V rámci ověřovací fáze budou do června vznikat vzdělávací programy, podle kterých se od září 2025 bude vyučovat.
Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla (ODS), který měl projekt na starosti, by všeobecná lycea měla být rozprostřena po všech krajích. Předběžné odhady jeho pracovní skupiny napovídají, že během dvou let by mohlo nový obor nabízet šest desítek středních škol.
Na gymnáziích a lyceích je pro budoucí studenty málo míst. Nedaří se to změnit
„Program je pojat inovativně v tom, že je tvořen čtyřmi rovnocenně důležitými součástmi. Jednou oblastí je osobnostní rozvoj. To je úplná novinka v našem systému, kdy takto výrazně říkáme, že je to míněno v souladu s tím, že jsou školy, kde děti ještě nejsou vyhraněné ve svém vzdělávacím zaměření. Škola by se tedy měla věnovat tomu, že je někam směřuje,“ řekl Nantl.
„Proměny světa nejsou každému milé“
Další oblastí je komunikační a jazykové vzdělání, tedy rozvoj v češtině i cizích jazycích. Inovativní je podle Nantla také „modul aplikovaného vzdělávání“ v oblasti přírodních věd, technologií a matematiky. Čtvrtou složku tvoří aplikované humanitní a společenské vědy.
„U nás jsou ve veřejném prostoru často stavěny tyto složky do protikladu, ale my tímto říkáme, že všeobecné vzdělání by mělo mít všechny tyto složky vzdělání,“ zdůraznil náměstek.
Všechny pokusy o vytvoření umělého nedostatku všeobecného vzdělání, kdy donutíme děti, aby chodily na školy, kam nechtějí, selhávají.
Bek připomněl, že digitalizované přijímačky ukázaly, že po všeobecných oborech je vysoká poptávka a že ministerstvo díky změně dlouhodobého záměru rozvoje školské soustavy umožnilo krajským úřadům, které střední školy zřizují, posílit obory všeobecného vzdělání, aby mohly činit až polovinu nabídky.
Studentů soukromých středních škol přibývá
Ministr odmítl výhrady Asociace středních průmyslových škol, kterým se vznik všeobecných lyceí nezamlouvá.
„Nikam nevede snaha donutit chodit studenty na obory, na které nebudou chtít. Všechny pokusy o vytvoření umělého nedostatku všeobecného vzdělání, kdy donutíme děti, aby chodily na školy, kam nechtějí, selhávají. Pak se to projevuje na tom, že většina absolventů stejně jde na vysokou školu, a to často jiného oboru, než který vystudovali,“ řekl.
Kritiku odmítl i Nantl: „Je to vymezení, že proměny světa nejsou každému milé. Ale pokud říkají, že když bude vysoká nabídka všeobecného vzdělání, klesne zájem o odborné, tak to není dobrý přístup. Když budu jako manažer přemýšlet způsobem, že moje nabídka bude atraktivní jenom v případě, že nebude žádná jiná, tak to není cesta rozvoje vůbec ničeho.“
Elektronické přihlášky na střední byly fantastický počin, zní ze škol
