Článek
„Při prvním zásahu jsme byli u Janova, kde jsme prolézali dlouhé stráně a kde jsme hledali skrytá ohniska termokamerou. Měli jsme hadicové vedení, krumpáč a lopaty. Kde to začalo kouřit, tam jsme to museli celé rozhrabat a prolít vodou,“ řekl včera Právu velitel Sboru dobrovolných hasičů Čížkovice David Machata.
Když už se na člověka neženou plameny a jen se dohašuje, je to paráda
Hasiči zmenšili plochu požářiště v Českém Švýcarsku na 513 hektarů
Čas na hašení, čas na odpočinek
Hasiči jsou rádi, že se daří požár zdolávat. „Když to člověk vidí, je to zkáza. Všem hasičům se ale ulevilo, když se to podařilo lokalizovat. Když už se na člověka neženou plameny a jen se dohašuje, tak je to paráda,“ uvedl.
Hasiči vždy projdou část svěřeného úseku, pak se vrátí, aby se občerstvili, a pokračují do další části náročného terénu.
„Vyfasovali jsme takzvaný déčkový systém, to jsou slabé hadice, kterými jsme se mohli napojit přes rozdělovač na páteřní systém, který je stále pod tlakem. Pak jsme slézali do roklí vyhledávat skrytá ohniska,“ řekl velitel čížkovických hasičů.
Podle Machaty jsou zásahy na některých místech opravdu nebezpečné. „Stromy jsou suché a dole bývají vyhořelé a ztenčené třeba jen na čtvrtinu, nahoře přitom jsou celé. Hrozí tak nebezpečí pádů,“ uvedl.
Správa parku: Oheň nezabije vše, příroda si umí poradit
Ne vždy se ale daří jako nyní. „Vzpomínám na zásah zhruba před třemi lety, kdy hořelo od vlaku ve strmé stráni u Prackovic, tam jsme byli mezi prvními a tam nás plameny obšancovaly – a člověk pak neudělá nic,“ vzpomněl Machata na jeden z nejnáročnějších zásahů.
Čížkovičtí hasiči jsou připraveni zasahovat u Hřenska, dokud jich bude potřeba. Práce ve vedru je opravdu náročná, ale pomáhá péče v zázemí.
„Musím říct, že celé zázemí nemá chybu. Tam nás doopravdy zásobovali jídlem i pitím velmi skvěle. To jinde nebývá, klobouk dolů. Že bychom si mohli stěžovat, že nemáme pití, to ani náhodou. I střídání probíhá skvěle,“ dodal Machata.