Článek
„Je to určitá forma investice. Ve volbách investujete peníze do kampaně, a když uspějete, část peněz se vám vrátí, budete dostávat stabilní roční příspěvky,“ uvedl politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Například na člena zastupitelstva kraje náleží roční příspěvek 250 tisíc korun ročně, za senátora pak náleží 900 tisíc korun ročně.
Strany a hnutí musely podle zákona předložit své výroční finanční zprávy do 1. dubna Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Například nejsilnější opoziční hnutí ANO skončilo předloni v přebytku 27,6 milionu, loni však započítalo ztrátu 15,3 milionu. Kampaň pro krajské volby stranu vyšla na téměř 52 milionů korun, za kampaň před volbami do europarlamentu dala 37,4 milionu a do Senátu 22 milionů korun. Celkové náklady za rok 2024 hnutí vyčíslilo na 210 milionů korun, tedy na téměř dvojnásobek oproti předloňskému roku.
Celkové výnosy ANO loni činily 195 milionů korun, ze státního rozpočtu získalo na činnost 138,9 milionu korun.
Také ODS si finančně pohoršila, v roce 2023 totiž vykázala přebytek 22 milionů korun, za loňský rok však ztrátu 16 milionů. ODS vydala na volby do krajů 57,5 milionu, do europarlamentu 37,6 milionu a do Senátu 21,3 milionu. Právě zvýšené náklady na volby byly podle mluvčího ODS Jakuba Skyvy důvodem propadu do červených čísel.
Ale třeba TOP 09 stačilo na všechny volby 26,5 milionu a loni skončila ve ztrátě 11 milionů korun. S menší ztrátou hospodařila i předloni, tehdy činila 2,3 milionu.
Z přebytku do ztráty se propadla další část koalice Spolu, strana KDU-ČSL. Ta předloni zapsala přebytek 8,5 milionu, loni se ale propadla do ztráty 32 milionů.
Ztráta se nevyhnula ani Pirátům, ti hospodařili se ztrátou 14,3 milionu, předloni byli v plusu 20,6 milionu. Například na kampaň do Evropského parlamentu dali Piráti 17 milionů korun, získali však jediné křeslo pro Markétu Gregorovou.
Rovněž hnutí SPD vykázalo ztrátu, a to 17,1 milionu, předloni mohlo oznámit plus 18,2 milionu korun. Na volby vynaložilo 10,4 milionu, ale také se musí spokojit jen s jedním mandátem pro europoslance Ivana Davida.
Výsledek jeho hospodaření STAN za loňský rok je minus 27 milionů korun, předloni si přitom připsalo plus 10,6 milionu.
„V letech, kdy nejsou volby, neinvestují strany do komunikace tolik, co do volební kampaně,“ řekl politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Strany si tak v nevolebních letech vytvářejí rezervu, ze které pak ve volebním roce čerpají. Stranické pokladny pak letos čeká další nápor, na podzim se totiž konají volby do Poslanecké sněmovny.
