Vrtulníky řady H-1, které si Česko pořizuje, se budou během používání dále modernizovat

Novinkám to na Dnech NATO v Ostravě potvrdil manažer programu lehkých vrtulníků u americké námořní pěchoty Vasilios Papas: „Jakákoli platforma, ať už vrtulníky, nebo stroje s pevnými křídly, prodělává kontinuální vývoj schopností. I když už letadlo bylo vyrobeno a dodáno, musíte rozvíjet jeho schopnosti podle hrozeb, abyste získali vlastnosti, které potřebuje vaše země.“

Manažer programu vrtulníků H-1 společnosti Bell Nathaniel Green Novinkám řekl, že u čehokoli, co bude chtít do stroje implementovat česká vláda, jsou otevřeni jednáním.„Díváme se na sebe jako na partnera, celoživotního partnera při poskytování podpory,“ poznamenal.

„I když výroba vrtulníků Bell pro USMC skončila, pořád pracujeme tvrdě, abychom zajistili, že jejich stroje budou neustále upgradovány. Pomáháme udržovat letadla po léta, aby bylo jasné, že jsou k dispozici náhradní díly,“ řekl Green.

K modernizacím dodal, že do jakékoli platformy se konstantě integrují nové technologie. „U H-1 zajistíme v následujících dekádách, že tyto nové technologie budou integrovány, takže stroj bude digitálně interoperabilní a budeme pro konstrukci dál hledat ty nejlepší a nejúčinnější zbraně,“ uvedl.

Stejně to vidí i plukovník Papas: „Za námořní pěchotu mohu říci, že jde o schopnosti v digitální interoperabilitě a schopnosti přežít na bojišti. Chceme být schopni svými zbraněmi zasahovat do větší vzdálenosti, chceme si být jisti, že jsme interoperabilní s celou naší vzdušnou flotilou i s dalšími silami, s letectvem a námořnictvem i s našimi mezinárodními partnery, a chceme si být jisti, že naše posádky jsou v takovém bezpečí, v jakém je to jen možné.“

Někdy se schopnosti podle Papase rozvíjejí s tím, jak postupuje vlastní vývoj v průmyslové oblasti, někdy se pro určitou technologii rozhodne sama uživatelská země a pak řeší její vývoj a začlenění ze svými partnery.

Papas se blíž zastavil i u pojmu digitální interoperability: „Znamená, že se ujistíme, že informace z jedné platformy jsou sdílené s další platformou, že když jejich senzory něco zjistí, tak to uvidíme. Budeme dobře informováni, abychom dělali lepší rozhodnutí v kokpitu.“

Třeba letoun F-35, který americká námořní pěchota také využívá, automaticky předá souřadnice konkrétního cíle vrtulníku AH-1Z Viper, takže cíl může zničit vrtulník palbou kanonu a neplýtvá se na něj drahými naváděnými bombami o malém průměru. F-35 současně dostává data ze senzorů vrtulníku.

Vrtulníky H-1 mají dlouhou historii, Papas ale zdůraznil, že ty současné se od strojů UH-1D Huey a AH-1G Cobra používaných už ve vietnamské válce nebo v sedmdesátých letech na Blízkém Východě liší a jen navazují na jejich odkaz.

„Třeba od AH-1W Whisky, která předcházela současnému viperu, je to k AH-1Z revoluční skok. Převzali jsme podpůrné vybavení nebo některé další díly, které jsme chtěli použít, aby se ušetřily peníze při vývoji, a to vede k tomu, že to vypadá jako starší platforma, ale není tomu tak. Je to úplně nová platforma. Můžete začít od ničeho, nebo můžete použít existující platformy, které mají určité schopnosti,“ poznamenal.

Přirovnal to k autům. „V osmdesátých letech jste si mohli koupit VW Golf, ale když si ho koupíte dnes, s parkovací kamerou a se všemi senzory, je to úplně jiné auto,“ uvedl.