Hlavní obsah

Vozíčkář pomáhá podobně postiženým, učí je řídit auto

Právo, Radek Plavecký

Zručný technik dvě tři hodiny montuje cosi pod volantem auta. Když je hotovo, může auto ovládat i člověk s postiženýma nohama, mnohdy i rukama.

Foto: Radek Plavecký, Právo

Libor Vyšohlíd instruoval při zkušební jízdě Zuzanu Tvrdou s postižením rukou i nohou.

Článek

Libor Vyšohlíd, pětačtyřicetiletý technik, sám po úrazu páteře upoutaný na vozík, usedá na místo spolujezdce a najednou je v roli učitele. Pracuje pro firmu, která přestavuje vozy, tak aby je mohli řídit hendikepovaní lidé.

Pro vozíčkáře existují speciální autoškoly, takže mohou řídit. Musí si však koupit auto přizpůsobené jejich potřebám.

Půlka lidí, ke kterým jezdím, řídí úplně poprvé, ale i to největší kopyto se to tak za půl hodiny naučí

„Nejčastěji je to ruční řízení, takže brzda a plyn se ovládají pákou u volantu, kde jsou i ostatní páčky na ovládání blinkrů a další funkce. Obvykle mají hendikepovaní automatickou převodovku, ale když si ji nepřejí, jde to udělat i s manuální a elektronicky ovládanou převodovkou,“ popisuje změny auta Libor Vyšohlíd.

Z vozíku přesedne do vozu a už může učit nového klienta ovládat řízení a vyrazí na zkušební jízdu. „Půlka lidí, ke kterým jezdím, řídí úplně poprvé, ale i to největší kopyto se to tak za půl hodiny naučí,“ smál se technik z Děčína.

Po úrazu, na který si podle svých slov moc nepamatuje kvůli výpadku paměti, zůstal ochrnutý od pasu dolů. „Byl jsem asi rok na vozíku a pořád jsem po severních Čechách hledal práci. Pak jsem dostal tip, že hledají technika ve firmě ve Slapech u Tábora,“ popisoval Libor svou cestu.

Ozval se zakladateli a majiteli české firmy Api, která se zabývá právě přestavbami aut pro hendikepované. „Dal mi auto s tímhle ovládáním a řekl: ,Jeď!‘,“ usmíval se Libor. A jel. Od té doby má smysluplnou práci a pomáhá lidem s obdobným postižením, jaké má on sám, ale i s daleko těžšími hendikepy.

Různé úpravy

Kromě ručního řízení je možné auta upravit i tak, aby se do nich dalo na vozíku najet zezadu a člověk mohl zůstat ve vozíku. Možné je také vytáčení sedačky, aby se hendikepovanému lépe nasedalo.

„Klient si vybere sám nějaké auto a společně pak řešíme úpravy, které mu vyhovují. Někdy se dělá auto s ručním řízením pro hendikepovaného řidiče, jindy zase pro rodiče, kteří už neuzvednou postižené dítě a musí s vozíkem najet do auta,“ popisovala Lenka Köhlerová z vedení firmy.

Pracuje v ní třicet zaměstnanců a techniky, jako je Libor, má v pěti regionech. Ročně udělají kolem 1600 úprav aut, která se pak dostanou ke klientům po celé Evropě, ale také třeba v USA. Pro postižené lidi v Čechách a na Slovensku vloni přestavěli kolem stovky vozů.

Související témata:

Výběr článků

Načítám