Hlavní obsah

Vos je letos víc a jsou hladové, proto útočí

Právo, Stáňa Seďová

Nejen záchranáři hlásí v posledních dnech zvýšení počtu vosích bodnutí. V některých oblastech si mnozí lidé stěžují dokonce na roje, které je obklopí, jakmile vezmou do ruky kelímek limonády nebo se rozhodnou konzumovat jídlo venku. Entomologové to vysvětlují tím, že v srpnu vos přibývá, a boj o potravu tak sílí. Proti loňským sezonám je vos ještě víc kvůli mírné zimě a vlhkému létu.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Vosa obecná (Vespula vulgaris) škodí na zrajícím ovoci, především na meruňkách, hruškách a na hroznech révy vinné. Rozšiřuje moniliózu – chorobu totálně devastující úrodu.

Článek

„Z pohledu vos byla letošní sezona díky vlhčímu létu celkem příznivá, může jich být letos možná trochu víc než v minulých suchých létech,“ řekl Právu Martin Třešňák z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).

Že trápí a hlavně svým bodnutím ohrožují lidi ke konci léta, je už tradiční. „S ohledem na roční dobu jsou koncem léta vosy více vidět a více se dostávají do kontaktu s člověkem. Vylíhly se nové generace, početnost vos v hnízdech narostla a hledání potravy je pro ně náročnější. Proto je častěji potkáte při pití limonády, pojídání ovoce a podobně,“ vysvětlil Třešňák, koordinátor národního programu pro ochranu biodiverzity, s tím, že je to běžné chování vos.

Muž zemřel po útoku vos na alergickou reakci

Krimi

Nezbývá než to ještě pár týdnů vydržet. Původní kolonie zanikají na podzim. Dělnice hynou a oplozené samičky přečkávají zimu v úkrytech. Bude-li i nadcházející zima mírná, přežijí budoucí královny snadněji a na jaře se hned pustí do zakládání nových kolonií. Základ budoucího hnízda stavějí samy, až později za ně přebírají práci první generace dělnic, které se starají o dostatek potravy pro další larvy.

„Po letech zkušeností musím říct, že se agresivita jedovatého hmyzu liší i v určitých oblastech. Záleží na tom, čím se krmí, jestli mají třeba v blízkosti pole máku. Nicméně pokud jde o počty výjezdů a jejich závažnost, nedokážu přesně říci, kdy jde o vosy a kdy o včely nebo sršně, protože to evidujeme jako bodnutí hmyzem nebo anafylaktický šok,“ vysvětlila mluvčí středočeské záchranné služby Petra Effenbergerová.

V německé škole zaútočily na děti vosy, 14 zraněných

Evropa

Víc bolí bodnutí včely

„Je pravda, že za poslední dva měsíce zaznamenali dispečeři tísňové linky 155 zvýšený počet výjezdů k osobám, které bodla vosa či včela a rozvinula se u nich alergická reakce. Záchranáři tak vyjeli na pomoc padesáti pacientům, z nichž deset bylo ve vážném ohrožení života,“ uvedla.

„Posledním výjezdem k pacientovi s alergickou reakcí na hmyzí bodnutí byl zásah na území Prahy-západ, kdy záchranáři i lékař spěchali k ženě, která při jízdě na kole dostala žihadlo. Pacientka si záchranářům stěžovala na silnou nevolnost, ztěžka se jí dýchalo, po těle měla vyrážku a cítila tlak na prsou. Nikdy dřív tak bouřlivou reakci na bodnutí hmyzem neměla. Záchranáři ženě po vyšetření podali nezbytné léky a transportovali ji do spádové nemocnice,“ dodala mluvčí záchranky.

Medová katastrofa. Včelaři dokonce musí své včely naopak krmit

Ekonomika

Podle zdravotníků se však závažné, život ohrožující alergické reakce objevují asi u jednoho procenta osob.

Bolestivější bývá bodnutí od včely medonosné, která zanechává kvůli zpětnému háčku žihadlo v ráně i s jedovatým háčkem. Proto by se mělo žihadlo vytahovat opatrně, ideální je uchopit ho pinzetou pod váčkem, aby se do rány ne­vstříkl jed, který bolest zhorší.

Proti vosímu bodnutí podle babských rad funguje cibule, citron a ocet, běžnou ránu po bodnutí včelou je vhodné zneutralizovat něčím zásaditým, například mýdlovým roztokem nebo jedlou sodou.

Související témata:

Výběr článků

Načítám