Vondrák: ANO bez Babiše existovat může. Dříve či později bude muset

Ano, je to prostě mé osobní přání. Věřím, že je to ideální konstrukt pro to, jak se vypořádat s dluhem a v podstatě s tím, co nás čeká v následujících letech. Takže v tomto jsem názor nezměnil a ani ho měnit nebudu, protože nechci.

Ano, myslím, že to je jeden z těch hlavních důvodů. Za posledních pět let se ukázalo, že to funguje, že je možné skutečně najít kompromis mezi řekněme klasickou pravicovou politikou a tou středovou, kdy můžeme zajistit i sociální služby. Připadá mi to jako velmi racionální, rozumné a dle mého názoru je to velmi pragmatické.

A to je právě ta základní chyba. Já si myslím, že by politika na národní úrovni taky měla být blíže lidem, mám pocit, že teď jde mnohdy, řekněme, o jakýsi souboj ideologií. Někdo říká, že to jsou hodnoty, ale já si myslím, že je skutečně v jakémsi ideologickým pojetí té národní politiky. Vždycky mě děsí, když vidím, jak dlouho se projednávají věci na úrovni parlamentu a jak rychle se dají projednat na úrovni krajského zastupitelstva.

Mám spíš pocit, že bychom měli na národní úrovni trošku více vnímat to, jak se chovají a co chtějí naši voliči v těch krajích, obcích a podobně. Z tohoto pohledu mi připadá, že by krajská politika byla dobrým vzorem.

Myslím, že především musíme počkat na výsledky voleb. Já se přiznám, že z pohledu politiky mi připadá divné říkat: s tím určitě nechci a zásadně nebudu. Tohle si myslím, že v politice nemůže fungovat, protože máme parlamentní demokracii, budeme muset sestavit nějakou koalici a dle mého názoru může takovéto vymezení toho pole dokonce vymezit i pole, které neexistuje. Takže si myslím, že taková vláda vůbec nemusí vzniknout, byl bych opatrný s těmito tvrzeními. Volby nějak dopadnou a budou se hledat možná řešení.

Domnívám se, že řešením nejsou nové předčasné volby, protože výsledek nebude o nic více jiný, než bude. Skutečně bych upřednostnil to, aby se lidé domluvili, aby hledali konsenzus.

Jestli bude premiér Babiš chtít být premiérem, to je samozřejmě jeho výsostné rozhodnutí v daný okamžik. Je to on, kdo je lídrem kampaně, takže je to skutečně na něm. Nikdo z nás, co jsme v hnutí, na něj nebude vyvíjet nátlak, aby odstoupil.

Andrej Babiš je zakladatelem tohoto hnutí.

A to já bych řekl, že ne. Možná bych řekl, že v našem hnutí je možná víc pluralitních názorů, než si někdo myslí. Nemyslím si, že to je skutečně jednobarevné, a myslím si, že v tomto se ty názory tolerují.

Myslím, že hnutí ANO může existovat bez Andreje Babiše, a řekněme si na rovinu, dříve nebo později bude muset bez Andreje Babiše fungovat. I on si v určitý okamžik bude chtít říct: „Dobrá, odvedl jsem si svou práci, končím a nechávám to dalším.“

Záleží na tom, kdo bude příště stát v čele hnutí. Dle mého názoru to všechno vyplývá z toho, co nastane. Moje životní zkušenost je taková, že když ukončíte nějakou řídící funkci, ať už já jsem byl děkanem nebo rektorem, tak jsem nikdy už nechtěl nějakým způsobem vstupovat do rozhodování nového děkana nebo nového rektora, protože mám ten pocit, že by ten člověk to měl dělat.

Řekl bych, že tam je ještě větší politika, než si dovedete představit. Akademická půda není vůbec žádná procházka jarním sadem, je to hodně o politice.

Myslím si, že i když jste v politice, tak já jako třeba hejtman nemůžu ovlivňovat veřejné zakázky. Můžete nastavit nějakou vizi. Pokud bude (Babiš) členem předsednictva, tak zcela určitě do toho bude nějakým způsobem vstupovat, ale já si nemyslím, že by to fungovalo na nějakém principu loutkoherectví, jak tomu říkám.

Potěšilo mě to, ale nikdy jsem nikde nedeklaroval, že bych premiérem chtěl být.

Neudělám vůbec nic pro to, abych jím byl. Myslím, že to vychází z toho, jak se bude vyvíjet situace – skládání koalic a podobně. Přiznám se a nechci být sebevědomý, ale prostě mám za sebou jakési zkušenosti, kdy si troufám říct, že bych toto mohl zvládnout. Rozhodně ale zdůrazňuji, že se nebudu snažit sám sebe do této pozice prosazovat. Práce na úrovni krajské politiky mě baví, je to politika blíže lidem a vidíte růst projekty před očima.

Já bych to určitě neodmítl. Myslím si, že z pohledu člověka, který prošel nějakým spektrem různých pozic funkcí, ať už akademických, tak politických, tak si troufám říct, že to je do jisté míry výzva. Ale je třeba si taky říct, že to není nic jednoduchého, a je to skutečně o tom, že musíte obětovat svůj soukromý život něčemu takovému, jako je práce pro společnost.

Pořád opakuji, že ona ta politika by měla být víc o lidech. Proto třeba my k naší koalici ODS a KDU-ČSL, co máme na kraji, jsme potom přibrali sociální demokracii. Myslím, že takhle by to mělo být i na té politice vyšší úrovně. Jde jenom o to, abychom dokázali realizovat politiku, která bude mít charakter pravicový nebo středový.

Spekuluje se o SPD. Pro mě je nepřijatelné, že budu koketovat s něčím takovým, jako je vystoupení z Evropské unie nebo z NATO. My si prostě toto nemůžeme dovolit, jsme součástí jakéhosi západoevropského prostoru a dle mého názoru je to prostě něco, co považuju za nevhodné. Také mi vadí do jisté míry ta xenofobnost, která se v tomto projevuje.

Pro mě je tento partner velmi těžko přijatelný a byl jsem taky jedním z těch, kteří se v roce 2017 snažili učinit ten krok k tomu, abychom se dohodli se sociálními demokraty, i když s tichou podporou komunistů.

Na mě SPD při svém vystupování ne vždycky působí právě tím seriózním dojmem. Na rovinu, je to Tomio Okamura, pak Radim Fiala , které považuji za lidi v čele, a pak ten zbytek v podstatě říká, co se po nich chce, aby říkali. Nevnímám tam nějakou pluralitu názorů.

Pan Vondráček to nevylučuje, já to vnímám jako komplikované a téměř neřešitelné. Pro mě je to prostě nečitelné, xenofobní, mnohdy extremistické a myslím, že tohle nepotřebujeme mít v našem politickém ekosystému ukotvené.

Myslím, že by to poškodilo nejen ANO, ale hlavně by to poškodilo celou republiku. Pevně věřím, že k něčemu takovému nedojde.

Víte, já jsem pragmatik. Nebylo jiné řešení.

Vadilo, ale nebylo jiné řešení. Jsem alespoň rád, že to je jenom tichá podpora. Myslím si, že kdyby to mělo být na úrovni oficiální spolupráce, tak bych to viděl jako velký problém. Myslím si, že i tu podporu jsme vnímali celá řada z nás, jako že to je špatně.

Po vítězných volbách roce 2017 jsem předpokládal, že se domluvíme s ODS, ty návrhy ze strany Andreje Babiše padaly, bohužel se tak nestalo. A to, že jsme teda museli jít cestou menšinové vlády s tichou podporou komunistů, bylo v podstatě řešení, které bylo jediné možné.

Důležité je, že se v čase vybudoval jakýsi vzájemný respekt. Myslím, že Andrej Babiš je obklopen spoustou lidí, kteří mají pocit, že by prostě měli dělat to, co on chce. A ne všichni jsou odhodláni s ním vést diskusi. Jsou situace, kdy já jsem nervózní z jeho některých prohlášení, jsou zase situace, kdy on je nervózní z mých prohlášení.

Tady prostě jde o to, vyhrát, zásadnější je vyšší princip. Vždycky říkám, že mít hodně přátel úplně nejde. Vždycky máte jenom ten nejbližší okruh.

Ne, já si myslím, že nejsem přítelem Andreje Babiše. Na pivo spolu nechodíme. Máme tu schopnost si vzájemně říct své názory a prostě se domluvit.

Platí na Piráty jeho výrok „čím horší student, tím aktivnější v politice“? Koho považuje za největší soupeře ANO v nadcházejících volbách? Vadí mu v rámci koalice Spolu nějaká ze stran? Odpovědi si poslechněte v podcastu.