Článek
„Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny schválil všemi hlasy svých členů až na jednu výjimku k dalšímu projednávání poněkud nestandardně neveřejně podaný pozměňovací návrh předsedy Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka,“ uvádějí představitelé zmíněných organizací.
Zákon v současné podobě uvádí, že informace o totožnosti stíhané osoby nesmí zveřejňovat orgány činné v trestním řízení. Podle Vondráčkova návrhu by takové údaje nově nesměl zveřejňovat nikdo, tedy ani média. Poslanec jej navíc nenahrál do elektronického systému, ale přihlásil se k němu přímo na výboru. Nikde tak není zveřejněn jeho návrh či zdůvodnění, proč jej podal, objevuje se pouze jako součást usnesení celého výboru.
„Výše uvedené mediální asociace v návrhu spatřují nebezpečí ohrožení svobody médií, které vyplývá zřejmě ze zásadního nepochopení jejich role. Posláním médií je přinášet veřejnosti všechny relevantní a důvěryhodné informace, což samozřejmě zahrnuje i informace z přípravného trestního řízení, pokud tyto informace od osob v těchto řízeních zapojených uniknou,“ uvádějí zástupci zmíněných organizací.
„Zákonodárci a ostatní činitelé by proto měli vyvinout maximální úsilí, aby informace nebyly předmětem úniku, nikoliv se snažit postihovat média za to, že o únicích a jejich obsahu zpravují veřejnost. Kriminalizace zveřejnění takovýchto informací může novináře a poskytovatele mediálních služeb odrazovat od toho, aby veřejnost informovali o významných kauzách týkajících se politiků či jiných veřejně činných osob (tzv. chilling efekt),“ dodávají ve zprávě.
Na to upozorňoval například i ústavní právník Ondřej Preuss. Média by se mohla dopředu obávat soudních sporů, a raději tak identitu stíhaných nezveřejňovat, i kdyby to nejspíše bylo ve veřejném zájmu.
„Návrh však nedopadá pouze na novináře, bude se ve skutečnosti týkat i bloggerů, diskutujících na sociálních sítích, politiků samotných a podobně,“ pokračují autoři zprávy.
„V návrhu nespatřujeme prostředek ochrany presumpce neviny, jak se snaží tvrdit ti, kteří novelu podporují, ale nástroj, jak bránit novinářům a dalším osobám informovat o jednotlivých trestních případech na principu padni komu padni. Potenciální riziko uložení trestu odnětí svobody až na 5 let může vyvolat u novinářů, vydavatelů, ale i jiných osob, které by chtěly informovat o kauze veřejného zájmu, nejistotu, obavy a vést k nebezpečné autocenzuře,“ uvádějí pisatelé zprávy.
„Odvoláváme se na článek 21 Evropského nařízení o svobodě médií, který jasně stanovuje povinnost členských států nastavovat vnitrostátní opatření týkající se poskytovatelů mediálních služeb tak, aby nedocházelo k ovlivňování redakční svobody. Taková opatření musí být řádně odůvodněná, transparentní, objektivní a nediskriminační. Vzhledem k chybějící důvodové zprávě k tomuto bodu nebyl tento požadavek naplněn,“ dodávají.
Zprávu pak uzavírají výzvou, aby zákonodárci takovou úpravu trestního zákoníku a řádu odmítli, a nabízejí se jako partner do diskuse o případných změnách v této problematice. Rozhodovat o případných změnách bude plénum Sněmovny, tedy všichni přítomní poslanci. Někteří z nich, například Vladimír Balaš ze STAN, už vzali svoji původní podporu návrhu zpět. Souhlas s ním původně vyslovil i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), v rozhovoru pro Novinky však uvedl, že pro něj ruku při závěrečném hlasování nezvedne.
