Volně prodejné léky zdražují méně, než je inflace

Jak ale upozorňují lékárníci, není třeba panikařit, doplatky na léky se podle nich zvyšují jen mírně a zdravotní pojišťovny navíc peníze, které lidé doplatí na lécích nad stanovený limit, vracejí.

Mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová upozornila, že ačkoliv ceny některých léků skutečně stouply v rozmezí 5–7 procent, pacient to na své peněžence mnohdy nepozná.

„U některých léků se doplatky zvýšily o desetikorunové částky, jiné přípravky zase doplatek nově vůbec nemají,“ řekla Právu Bažantová. Konkrétně zmínila lék na schizofrenii, jehož cena stoupla až o tisíc procent, z 24 korun na 278 korun, ale doplatek na lék stejně není žádný, protože jeho maximální úhrada od pojišťovny je vyšší než jeho cena.

Nurofen, sirup, který u dětí snižuje horečku, se zase může zdát dražší proto, že některé lékárny mají k dispozici jen dvakrát silnější sirup, s dvojnásobkem účinné látky. „Jeho cena je pak logicky vyšší než u slabšího přípravku,“ uvedla mluvčí.

Jak už Právo upozornilo v minulém týdnu, některé léky dnes v lékárnách chybějí, farmaceuti však většinu z nich dokážou nahradit.

Jak ale uvedly Lidové noviny, ceny některých léků se vyšplhaly skutečně do závratných částek.

Přípravek, který léčí alergii na hmyz, stojí například 17 tisíc korun. K navyšování cen léků nutí výrobci, kterým se za současné situace nevyplatí vyrábět, a hrozí, že některá léčiva stáhnou z trhu. Právo už v říjnu napsalo, že podobné obavy zaznívají i od výrobců zdravotnických prostředků, jako jsou například inkontinenční pleny či slepecké hole. Meziroční nárůst jejich cen reguluje cenový předpis ministerstva zdravotnictví.

„Při pohledu na celý trh hrazených léčivých přípravků velké nárůsty cen nevidíme a situace se nijak nevymyká předchozím letům,“ uvedla pro Právo mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Klára Brunclíková.

„Naopak průměrné ceny týchž přípravků, které byly na trhu v loňském i letošním roce, meziročně poklesly o 4,2 procenta,“ řekla Brunclíková. Mírně podle ní klesají ceny léků, které jsou na trhu delší dobu. „Pokles cen může být podle našeho názoru způsoben například tržními mechanismy, tedy hospodářskou soutěží mezi výrobci, distributory a lékárnami, a také postupným příchodem generik či biosimilárních přípravků či konkurenčních přípravků na trh,“ dodala.

Generika a biosimilars jsou přípravky, které mají stejnou účinnou látku jako původní léčiva, jen se mohou vyrábět až poté, co „originálům“ vyprší ochranná lhůta ze zákona, a jsou výrazně levnější. „Vzhledem k příchodu nových, moderních a inovativních léčivých přípravků na trh, které bývají dražší, mohly průměrné ceny na balení v roce 2022 stoupnout,“ doplnila mluvčí SÚKL.

VZP vrátila 230 milionů

Pacientům, kteří za nedoplatky za předepsané léky platí vysoké částky, část peněz vracejí pojišťovny. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) uvedla, že v prvním pololetí letošního roku vrátila pojištěncům skoro 230 milionů korun, průměrná výše přeplatku byla 699 korun. Pacientů s přeplatkem bylo 328 tisíc.

Peníze se vracejí všem, kteří překročí tzv. ochranný limit. Ten je stanoven zákonem o veřejném zdravotním pojištění a činí 500 korun pro lidi nad 70 let, rovněž 500 korun u lidí s druhým nebo třetím stupněm invalidity, 1000 korun pro děti do 18 let a pro seniory ve věku 65–69 let a 5000 korun pro ostatní pojištěnce.

Pacientů, kteří ochranný limit překročí, přibývá. V prvním pololetí loňského roku VZP vrátila přibližně 208 milionů korun, v roce 2020 to bylo 180 milionů.

„Klienti si o vrácení peněz žádat nemusí, VZP překročení ochranného limitu sleduje. Částka překračující ochranný limit je vyplácena vždy do šedesáti kalendářních dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl ochranný limit překročen,“ uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová. Peníze se vracejí buď na bankovní účet, jehož číslo by měl pojištěnec uvést prostřednictvím webového formuláře, případně složenkou na poštovní adresu. V případě, že přeplatek nepřesáhne 200 korun, částka se nevrací, ale převádí do dalšího čtvrtletí.