Volit již přišla téměř polovina lidí, hlavní nápor patrně skončil

Před čtyřmi lety při posledních sněmovních volbách účast přesáhla 64 procent z 8,3 miliónu voličů. V roce 2002 přišlo rozhodnout o složení sněmovny 58 procent a v roce 1998 to bylo 74 procent voličů.

Velkému náporu čelili například pražští volební komisaři, podle nichž do 20:00 přišlo volit mezi 40 až 48 procenty lidí. Výjimkou je Praha 3, kde se k urnám vydalo pouze 26 procent lidí. Volební místnosti v jednom obvodě z Prahy 4 vzali lidé útokem, hlas tam odevzdalo 70 procent lidí, řekl Tomáš Smrček z úřadu Prahy 4.

Hodinu a půl před uzavřením volebních místností přišlo v Jihočeském kraji k urnám mezi 34 až 45 procenty voličů. "Takovou účast nepamatuji, s předcházejícími volbami se to nedá srovnat," řekla předsedkyně jedné z komisí komise Iveta Mičunková.

V Ústí nad Labem je účast také velmi vysoká, v některých okrscích už přesáhla 45 procent. Na východě Čech hlásí okrskové volební komise dosavadní volební účast mezi 30 až 40 procenty voličů. "Odvolilo 31 procent voličů, lidé stále chodí," řekla ve 20:30 například členka volební komise v Bříšťanech na Jičínsku.

Volební účast na Vysočině se podle informací volebních komisí pohybuje přibližně hodinu a půl před uzavřením volebních místností kolem 40 procent. V ženské věznici ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku trvaly volby něco málo přes hodinu. "Z téměř 700 vězenkyň přišlo volit 163 odsouzených," řekla mluvčí věznice Eva Hodná. Ve druhé věznici v Rapoticích na Třebíčsku dnes vhodilo hlasovací lístek do volební urny 145 z 245 odsouzených, tedy více než polovina.

V Karlových Varech přicházelo do volebních místností o něco více voličů, než při posledních parlamentních volbách. Do 17. hodiny jich podle průzkumu přišlo odhadem kolem patnácti procent. Naprostá většina oslovených volila nové volební strany a uskupení, protože chtějí politické změny.

„Volební účast je o něco vyšší než naposledy. Lidi chodí prakticky pořád, což dříve nebývalo,“ uvedla zapisovatelka volební komise ve Vojenském lázeňském ústavu v centru Karlových Varů Venuše Růžičková. Ze 477 voličů jich do pěti hodin přišlo 86, tedy přes 18%.

„Navíc přišlo také přes 60 lázeňských hostů s voličskými průkazy a těch jsme tady tolik také nikdy neměli,“ poukázala Růžičková, podle které přicházejí k volbám nejčastěji voliči středního věku. „Převažují lidé kolem padesáti let,“ poznamenala. „Ale také ti nejstarší kolem sedmdesáti a osmdesáti let,“ dodala.

V celém Moravskoslezském kraji podle odhadů přišlo volit asi 25 až 30 procent voličů. Ve Zlínském kraji do 20:00 odvolilo v Uherském Hradišti a Vsetíně mezi 30 a 40 procenty lidí. "Jeden volební okrsek dokonce hlásí šedesátiprocentní volební účast, řekla mluvčí vsetínské radnice.

Patnáct lidí čekalo před druhou hodinou například v Borovanech na Českobudějovicku. První se dostal k urně Evžen Forman. Svou volbu nijak neskrýval.

„Volil jsem TOP 09, přesvědčil mě jak program, tak i osobnosti, především pan Schwarzenberg, ale i paní Parkanová, která je u nás na jihu Čech jedničkou,“ řekl Právu Forman.

Lidé se tlačili i v Základní škole Sázavská v Praze 2. Dva muži se zde dokonce pohádali o to, kdo půjde dřív za plentu, protože stojí déle ve frontě.

V Karlových Varech, přestože začalo před druhou hodinou poměrně hustě pršet, přišli volit většinou starší lidé, především lázeňští hosté. Naprostá většina z nich, které Právo oslovilo, dávala přednost novým stranám. „Chceme totiž změnu,“ uvedl Josef Petřík z Brna, který je tu s manželkou Viktorií na lázeňském pobytu.

Poměrně rušno bylo hned po startu voleb před trojicí volebních místností v centru Plzně. Během prvních deseti minut tam vhodilo do uren svůj hlas na třicet lidí, většinou starších, ale nechyběli ani studenti.

„Kampaň byla strašná, nelíbila se mi. Místo, aby říkali, co budou dělat pro lidi, tak se hádali, kdo je větší blbec. Nijak mne neovlivnila, rozhodnutý jsem byl už dávno,“ řekl jeden z voličů.

Netradiční volební místnost zvolili ve vesničce Zastávka, která spadá pod Přeštice. Radnice si pronajala od Českých drah vlakovou zastávku, která je jedinou veřejnou budovou v obci.

„Bydlí tady spousta starých lidí. Kdyby museli cestovat k urnám do Přeštic, tak nikdo volit nepůjde,“ řekla předsedkyně místní volební komise. Celkem je v Zastávce registrováno 85 voličů.

Voleb do Poslanecké sněmovny se může zúčastnit každý svéprávný občan, který alespoň v druhý den voleb dosáhl věku 18 let. Ve volební místnosti příslušné místu bydliště obdrží volič obálku s razítkem, do níž může vložit pouze jeden hlasovací lístek. Pokud hodí do urny lístek bez obálky či v obálce jiné, například modré, v nichž lístky chodí, hlas je neplatný.

Na lístku může volič zakroužkovat číslo až čtyř kandidátů, které preferuje. Kandidát, který získá alespoň pět procent takových preferenčních hlasů, se posouvá na první místo kandidátky, a zvyšuje se tak výrazně jeho šance na poslanecký mandát. Při nedodržení pravidel nebo poškození hlasovacího lístku se stává hlas neplatným. Kroužkování preferenčních hlasů ale není povinné, volič také nemusí kroužkovat čtyři jména, ale i méně. Více však nikoliv, v takovém případě by nebyl platný žádný z preferenčních hlasů, hlas pro stranu by ale platil.

O křesla v Poslanecké sněmovně se uchází celkem 25 stran a hnutí. Reálnou šanci dostat se do Sněmovny jich má osm. Aby se strana dostala do parlamentu, musí ji podpořit více než pět procent voličů. Původně kandidovalo 27 subjektů, ale strana s číslem 3, Ježíš je Pán, nenavrhla žádné kandidáty, a tak byla vyškrtnuta, desítka Národní prosperita se rozhodla z voleb odstoupit s odůvodněním, že volby nepokládá za demokratické ani svobodné.

Zisk v procentech se pak složitou metodou přepočítává na mandáty. D'Hondtova metoda je výhodnější pro větší strany. Méně úspěšné strany získávají méně mandátů, než kolik by jim v přesném procentuálním přepočtu náleželo, úspěšnější naopak více.