Článek
Lubomír Voleník se do čela Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) postavil krátce po jeho vzniku v roce 1993 a šéfoval mu až do vypršení svého devítiletého mandátu v roce 2002. V říjnu téhož roku jej český prezident Václav Havel po průtazích znovu do funkce prezidenta NKÚ jmenoval. Pravomoci šéfa NKÚ nyní přejdou na viceprezidenta úřadu Dušana Tešnara.
Premiéra Vladimíra Špidlu, který je dnes na návštěvě Maďarska, zpráva o úmrtí šéfa NKÚ silně zasáhla. "Vždy se mi s ním spolupracovalo dobře a neměl jsem nikdy stín pochybností o kompetencích a nezávislosti v jeho rozhodování," řekl premiér ČTK. Voleník, člen ODS, se těšil respektu napříč politickým spektrem. Špidla zároveň vyjádřil upřímnou soustrast Voleníkově rodině.
Jméno Lubomíra Voleníka bylo ve Sněmovně zmiňováno s možnou kandidaturou na post prezidenta republiky. V červnu 2002 byl po hlasování poslanců na nejvyšší ústavní funkci doporučen. Znovu byl v této souvislosti uveden jako jeden z možných kandidátů v lednu letošního roku.
"Považuji to za jednu z nejúsměvnějších věcí, které jsem v posledních dnech slyšel. Zkuste se přijít zeptat tak za dvacet let. Momentálně mně bude stačit ke štěstí, když se mi podaří dovést NKÚ do EU se ctí a přitom stihnout dědečkovské radosti i povinnosti," uvedl na počátku letošního roku Voleník.
Lubomír Voleník
Voleník se narodil 1. března 1950 v Praze. V Teplicích, odkud byla jeho rodina vystěhována, absolvoval střední školu. Po vážném revmatickém onemocnění, kdy mu byl přiznán plný invalidní důchod, vystudoval Právnickou fakultu UK a v roce 1983 začal pracovat jako podnikový právník.
Voleník krátce působil jako osobní zmocněnec někdejšího předsedy ODS Václava Klause a koncem roku 1997 mu tehdejší premiér Josef Tošovský nabídl účast ve vládě. Voleník ji odmítl.