Volební agitace na plotě se může prodražit

Plyne to z novely volebního zákona, podle které se letos poprvé bude kampaň řídit. Podle šéfa Úřadu pro kontrolu hospodaření politických stran Vojtěcha Weise se musí registrovat každý, kdo se bude v době oficiální volební kampaně veřejně angažovat ve prospěch či neprospěch nějaké strany nebo kandidáta. Jinak zaplatí pokutu.

Přísné podmínky se týkají jen části volební kampaně, která začne dnem vyhlášení termínu voleb prezidentem republiky a bude trvat až do jejich konání, to znamená nejméně devadesát dní.

Registrace na Weisově úřadu není přitom pro tzv. třetí osoby, tedy osoby, které do voleb nevstupují z pověření politické strany, ale samy od sebe, vůbec jednoduchá.

Zákon takovému člověku ukládá povinnost zařídit si transparentní účet a internetové stránky. Jeho vklad do kampaně pro sněmovní volby omezuje limitem 1,8 miliónu včetně daně. Náklady těchto registrovaných tzv. třetích osob se nezapočítávají do limitu 90 miliónů korun, které každá strana na volební kampaň podle zákona smí vložit.

„Iniciativa kohokoliv, kdo hodlá podporovat jakoukoliv politickou stranu nebo politické hnutí, a to aktivně či pasivně, bude posuzována v souladu se zákonem, konkrétně § 16 zákona č. 322/2016 Sb.,“ napsal Právu Weis.

„V případě, že tato osoba nenaplní povinnosti vyplývající z ustanovení zákona, vystavuje se nebezpečí případné sankce,“ upozornil.

Porušení zákona se posuzuje jako přestupek, za který hrozí pokuta ve výši 10 až 100 tisíc korun. To už si každý rozmyslí, jestli si na vlastní plot nebo na okno transparent pověsí. Paragraf se vztahuje i na tzv. negativní kampaň, kterou by měl tímto způsobem úřad vlastně pod kontrolou.

Případná registrace by se tedy podle všeho týkala například dopravce Radima Jančury, pokud by vedl stejnou negativní kampaň před sněmovními volbami proti nějakému kandidátovi či straně jako loni, kdy nechal oblepit své žluté autobusy plakáty proti ministru vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD) a policejní reformě.

Jenže dotknout by se mohla každého, kdo by si třeba z recese vyvěsil v době oficiální kampaně plakát na okno s politickou tematikou. Popotahován by tak mohl být třeba majitel pražské hospody U starý svině Jaroslav Zahradník. Ten proslavil své zařízení vzkazy pro politiky na tabuli před vchodem.

„Já si myslím, že je to ultralevé, je to takřka horší omezování svobody projevu než za komunistů. Každý politik si na billboard dá, co chce, a beztrestně na něm třeba lže a slibuje něco, co se nikdy nestane. Je naprosto nespravedlivé, aby si obyčejný občan nemohl napsat svůj názor,“ řekl Zahradník.

Podle právního experta Jana Wintra je však takové omezení v kampani v pořádku. „Máme sice svobodu projevu, ale lze ji omezit zákonem, pokud je to nezbytné pro bezpečnost státu atd. Máme tu veřejný zájem, aby bylo možné zkontrolovat vedení volební kampaně,“ sdělil Právu.

Ostrá kontrola se týká venkovní reklamy či reklamy v médiích. Zákon definuje kontrolovanou reklamu na tu, co je v komunikačních médiích a na velkoplošných zařízeních. „Placka na oděvu nebo samolepka na autě není velkoplošné zařízení ani komunikační médium. To by z toho mělo být venku,“ poznamenal Wintr.

Jenže nová pravidla se beztak politikům příliš nelíbí. „Interpretovat zákon tak, že každý, kdo si umístí na plot transparent, se musí nahlásit jako podporovatel, mi připadá zvláštní,“ řekl Právu místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).

„Musí být zachována ochrana svobody projevu, a pokud se bude jednat například o plot ve vlastnictví daného člověka, tak ochrana vlastnictví mi připadá v pořádku. Je to hlubší právní problém zasluhující důkladnější analýzu,“ dodal.

Bartošek jako koaliční poslanec přitom pro vládní návrh zákona zvedl loni v září ruku stejně jako jeho kolegové z ANO, ČSSD, KDU-ČSL, Úsvitu a nezařazených poslanců.

Normu vrátil Sněmovně Senát právě s úpravou, která se kontroly a registrace tzv. třetích osob týkala. Horní komora vysvětlovala, že pokud by zákon tzv. třetí osoby neřešil, bylo by normu snadné obejít.

Podle šéfa ústavně-právního výboru Sněmovny Jeronýma Tejce (ČSSD) je Weis ve výkladu zákona zbytečně přísný. Podle Tejcova názoru by se člověk, který třeba vyvěsí na vlastní plot plakát nějaké politické strany, nemusel registrovat.

„Není možné zákon vykládat ad absurdum a chtít po lidech, aby nemohli projevit svůj názor. Každý zákon by měl být vykládán se zdravým rozumem. Iniciativa lidí, kteří se rozhodnou podpořit nějakého kandidáta, nemůže být posuzována jako kampaň. Ale je na úřadu, jak bude zákon vykládat,“ řekl Právu.

Domnívá se, že i tak se mohou najít způsoby, jak zákon obcházet. „Platí to, že jediný způsob, jak zabránit obcházení zákona, by byl úplný zákaz kampaní,“ dodal Tejc.

Lidovci „plotovou kampaň“ pořádají pravidelně už od roku 2009.

„Nevnímáme ploty jako bariéry, ale jako příležitost,“ zněl slogan pro volby do Evropského parlamentu, který žádal příznivce o bezplatný pronájem ploch.

Úplný konec těmto akcím však být podle poslance z ústavněprávního výboru Martina Plíška (TOP 09) nemusí. Stačí, když dobrovolníky zaeviduje ta strana, ke které se hlásí. Pak však bude muset partaj reklamu ohodnotit podle cen v místě obvyklých a počítat do limitu 90 miliónů.

„Ty, kteří si budou chtít dávat reklamní nosiče na své domy či auta, budeme evidovat. Ale je to samozřejmě větší byrokratická zátěž,“ řekl Právu Plíšek.

Wintr s takovým postupem souhlasí. „Strana si od těch lidí pronajme třeba jejich plot. Zákon říká, že bylo-li plnění, které bylo ve volební kampani poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se (do limitu 90 miliónů korun) jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu,“ řekl Právu.

Podle Plíškova kolegy z ústavněprávního výboru Marka Bendy (ODS) je přístup Weisova úřadu správný, přestože ODS pro normu ruku nezvedla. „Už plakát na plotě má nějakou hodnotu a měl by být započítaný. Něco jiného je, když budu mít na sobě tričko s nápisem politické strany,“ řekl Právu Benda.