Volby se blíží, řidičům se otevřou tři nové úseky dálnic

„Na dálnici D3 se řidiči 27. září poprvé projedou po dokončeném úseku Borek–Úsilné (3,16 km) a 12. října bude zprovozněna i trasa mezi Veselím nad Lužnicí a Bošilcem (5,22 km). Dálnici D4 zase 4. října přibude pět kilometrů od Skalky po křížení této dálnice se silnicí druhé třídy číslo 18,“ sdělil Právu mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Studecký.

Dálnice D3 povede z Prahy přes Tábor a České Budějovice na hranici s Rakouskem, kde se u Dolního Dvořiště propojí s rakouskou rychlostní silnicí S 10. Zatím je však z celé 172 kilometrů dlouhé trasy D 3 hotovo jen 42 kilometrů mezi Meznem a Veselím nad Lužnicí.

Stavba dalších úseků D3 z Úsilného do Hodějovic a Třebonína měla být zahájena ještě letos. To se ale nestihne, protože ŘSD ještě nevysoutěžilo zhotovitele. Celá trasa z Mezna do Dolního Dvořiště by přesto mohla být hotova v roce 2022. Bude to ovšem záležet na tom, jak rychle se pro tři úseky mezi Třebonínem a státní hranicí podaří získat novou EIA, tedy posouzení vlivu na životní prostředí.

Na dotaz, zda je už konečně rozhodnuto o definitivní trase D3 z Jílového do Mezna a kdy by se tam mohlo začít stavět, Studecký sdělil: „Středočeská část D3 (Praha–Nová Hospoda) byla v roce 2015 zařazena do aktualizovaných zásad územního rozvoje tohoto kraje. Trasa dálnice je tedy již definitivně stanovena.“

Politici bez rozdílu své stranické příslušnosti se shodují, že výstavbu dálnic v ČR je nezbytné notně urychlit.

Například Ivan Fencl (SPD) v předvolební debatě na ČT 24 věnované dopravě uvedl: „Dopravní infrastruktura je pro Českou republiku velice nutná. Je přitom nešťastné, že v roce 1989 jsme měli 550 kilometrů dálnic a od té doby přibylo jen nějakých 700 kilometrů. Cílový stav je přitom 2000 kilometrů. Když to dál půjde tímto tempem, budeme síť dokončovat ještě čtyřicet let.“

Jak v té souvislosti připomněl Karel Šidlo (KSČM), Česku chybí promyšlená dopravní politika. „Kdo chce na ministerstvu dopravy sehrát důstojnou roli, musí se tímto koncepčním materiálem zabývat,“ zdůraznil.

Podobný názor má i lídr pirátů v Moravskoslezském kraji Lukáš Černohorský: „Česko nemá dlouhodobou koncepci výstavby infrastruktury, a proto se stavby prodražují. Dálnice se stavějí a opravují salámovou metodou, místo aby se najednou realizovaly mnohakilometrové úseky.“

Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) by přes vážné problémy mělo být do roku 2021 dokončeno nových 280 kilometrů dálnic a zmodernizována celá dálnice D1 z Prahy až do Brna. Jak však upozornil místopředseda ČSSD Jan Birke, klíčové je, aby ministerstvo dopravy konečně vypracovalo zákon o liniových stavbách. „Pokud ho nebudeme mít, nepostoupíme dál,“ konstatoval.

Urychlit váznoucí dálniční výstavbu mají v Česku pomoci také soukromí investoři prostřednictvím modelu PPP (Public Private Partnerships). Poprvé bude vyzkoušen pro dostavbu chybějících 32 kilometrů dálnice D4 mezi Milínem na Příbramsku a Miroticemi na Písecku.

„Uzavření koncesionářské smlouvy pro dostavbu dálnice D4 lze očekávat na přelomu let 2018 a 2019. Podobně jako u dalších otevřených soutěží ale harmonogram může ovlivnit postup účastníků zadávacího řízení na poradce i samotného koncesionáře,“ uvedl už dříve Ťok.

Výstavba pak potrvá zhruba pět let. Po jejím dokončení se koncesionář bude 25 let o daný úsek starat a náležitě ho udržovat. Vynaložené finanční prostředky mu stát včetně přiměřeného zisku bude vracet z mýtného a po uhrazení celé smluvně dohodnuté sumy převezme úsek mezi Milínem a Miroticemi do svého vlastnictví ŘSD.