Volby poštou? V Evropě běžné, v Česku na to politici kašlou

Proto také ze zhruba čtvrt miliónu lidí s českým pasem v zahraničí volil před třemi lety do Sněmovny jen zlomek – deset tisíc lidí.

Korespondenční hlasování se poslanci snaží prosadit už deset let, ale dosud marně. Přitom podle původních představ nynější trojkoalice měl zákon platit od ledna 2017, respektive pro sněmovní volby příští rok na podzim. Většina, která by změnu podpořila, přitom v dolní komoře je. Pro jsou babišovci, TOP 09, lidovci, ODS, proti se staví soc. dem. a KSČM.

Korespondenční hlasování v různých podobách přitom existuje ve 24 z 28 zemí Unie, např. na Slovensku, Německu či Británii. Ačkoli to nikdo nechce nahlas přiznat, tak jednou z obav levice je, že by Češi ze zahraničí hodili hlasy pravici, jak ostatně bylo patrné z výsledků hlasování na ambasádách ve sněmovních a prezidentských volbách.

Jazýčkem na vahách se Češi v zahraničí již jednou stali. V roce 2006 to byli právě oni, kdo se v Jihočeském kraji, kam se tehdy hlasy z ciziny započítávaly, přičinili o zisk mandátu pro ODS. Výsledkem byl volební pat sto na sto, který později vyřešili až přeběhlíci z ČSSD, nikoli těsná stojedničková většina pro soc. dem. a komunisty, jak se tehdy předčasně radoval šéf ČSSD Jiří Paroubek.

Korespondenční hlasování, které nevyžaduje změnu ústavy, se v tomto volebním období snažili prosadit jak koaliční poslanec Ivan Gabal (KDU-ČSL), tak opoziční Marek Ženíšek (TOP 09). Oba se shodují, že jim hází klacky pod nohy ministerstvo vnitra.

„Koalice se dohodla, že se vytvoří pracovní skupina, která bude připravovat zavedení korespondenční nebo elektronické volby ze zahraničí. Došlo asi ke třem schůzkám, ale nakonec to náměstkyně Wildumetzová s ředitelem odboru všeobecné správy Henychem zařízli,“ řekl Právu Gabal.

Podobně mluví i Ženíšek: „Největší žábou na prameni je vnitro. Přestože deklaruje, že chce změny, tak říkají, že se musí přijmout komplexní řešení, tedy nový volební kodex, na který čekáme už deset let.“

Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) se možností zavedení korespondenčního a navíc i elektronického hlasování koalice bude znovu zabývat. Chovanec uznal, že metoda usnadňuje volební právo pro lidi, kteří se nemohou osobně dostavit do volební místnosti. Podle něj má ale korespondenční hlasování svá úskalí.

„Odborná analýza upozornila například na tajnost hlasování a svobodu volby. Nelze totiž zajistit stoprocentní garanci, zda se občan rozhodl opravdu svobodně, nebo dokonce svůj hlas neprodal. Další věcí je také nesporné zvýšení nákladů na zajištění voleb,“ sdělil Právu.

Odborníci ale tvrdí, že riziko zneužití je malé. Odborník na ústavní právo Jan Wintr se machinací s hlasy příliš neobává, podle něj existují mechanismy, které případným podvodům zabrání, jako je systém tří obálek.

„První obálka by na sobě nesla jméno úřadu, kam má dorazit. Uvnitř by byla druhá, kde by bylo jméno občana, aby si ho komise mohla odškrtnout, že hlasoval. Uvnitř druhé by byla třetí obálka, která by obsahovala hlas a která by nerozlepená byla vhozena do urny mezi ostatní hlasy,“ vysvětlil Wintr.

Podle něj může dojít ke ztrátě určitého počtu hlasů cestou ze zahraničí nebo k narušení voleb na mikroúrovni, například v rodině, kde některý člen rodiny kontroluje, jak ostatní hlasují. „V prvním případě je riziko celkem malé a ve druhém je to spíš odpovědnost každého voliče, jestli se nechá, nebo nenechá ovlivnit,“ dodal.

Důvod, proč se v Česku korespondenční hlasování zatím neprosadilo, podle Wintra souvisí s tradicí chodit osobně hlasovat i s možností využít voličské průkazy, které lidem umožňují hlasovat po celé republice.

Politolog Tomáš Lebeda upozornil, že korespondenční hlasování v řadě zemí funguje bez potíží. „Je to zavedená praxe a například v Británii stoupá podíl hlasů vydaných korespondenčně. Je to lepší než internetové hlasování, které nese mnohem víc rizik. Myslím, že by nebylo od věci korespondenční hlasování umožnit i v rámci ČR,“ řekl Lebeda.

Podle něj může dojít k excesům s hlasy, ale spíš ojediněle. „Excesy vznikají i při klasickém vhazování, důležité ale je, aby to nebylo v masové míře. A to u elektronické volby hrozí mnohem víc než u korespondenčního hlasování,“ dodal.

Ve Sněmovně většina politiků se změnou souhlasí. Lídr ANO Andrej Babiš by zavedení korespondenčního hlasování uvítal. „Souhlasím s tím, protože by to občanům ulehčilo život,“ sdělil Právu. Také šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek řekl Právu, že se k nápadu staví „velmi kladně“.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek sdělil, že jeho strana korespondenční hlasování podporuje dlouhodobě. „Je řada lidí, kteří by rádi svého volebního práva využili, ale nemohou, protože nejsou poblíž urny. Přijde nám diskriminační jim to neumožnit. Když je to možné v celé řadě zemí, proč to nejde u nás?“ uvedl pro Právo.

Místopředseda klubu ODS Marek Benda podotkl, že občanští demokraté sice vidí rizika, ale návrh by podpořili. „Zajímavá je úvaha, zda nepovolit přes všechna rizika i elektronickou volbu, abychom k urnám dotáhli i mladé,“ podotkl.

Opatrná je KSČM. Podle šéfa Vojtěcha Filipa taková volba je sporná, protože nikdo nemá jistotu, že to, jak člověk hlasuje, je jeho vůle. „Pak si na ně stěžují rakouští Svobodní, když prohrají. Kdyby vyhráli, tak si zase budou stěžovat Zelení,“ řekl Právu.

„Je pravda, že korespondenční volba dá prostor více lidem rozhodovat, na druhou stranu půjde o lidi, kteří v zemi nežijí a neplatí daně, a budou rozhodovat o tom, jak nakládat s finančními prostředky, které zaplatili jiní,“ dodal Filip.