Hlavní obsah

Volby poštou mohou rozhodnout o prezidentovi, říká expert

Zavedení korespondenční volby bude mít zanedbatelný vliv na výsledek parlamentních voleb, míní ředitel ústavu empirických výzkumů STEM Martin Buchtík. Reálně může znamenat zisk maximálně půl druhého procenta, ovšem rozdělený mezi více stran. Významněji by volba poštou mohla zapůsobit na druhé kolo vyrovnanějších prezidentských voleb.

Foto: Petr Horník, Právo

Ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík

Článek

„Ministerstvo zahraničních věcí odhaduje, že v cizině pobývá dlouhodobě zhruba šest set tisíc Čechů. Reálná voličská účast v případě korespondenční volby se pro příští volby odhaduje na sto tisíc osob,“ uvádí ministerstvo.

Počet voličů ze zahraničí by několikanásobně narostl. Loni totiž volilo v prezidentských volbách ze zahraničí necelých 23 tisíc Čechů, ve sněmovních v roce 2021 „jen“ 13 tisíc. Podle vlády Čechy od voleb v zahraničí odrazuje fakt, že musejí fyzicky dojet volit na ambasádu či konzulát, která je od místa jejich bydliště vzdálená i stovky či tisíce kilometrů.

Nárůst počtu voličů však podle Buchtíka nebude mít na sněmovní volby přílišný vliv.

„Pokud bychom vycházeli z propočtů ministerstva zahraničních věcí, pořád by platilo, že volit budou lidé motivovanější, pořád by volební účast této skupiny byla okolo dvaceti procent,“ řekl Právu.

Koalice určila pevný čas hlasování korespondenční volby. ANO na protest opustilo sál

Domácí

Vzhledem k tomu, že k prezidentským či sněmovním volbám chodí v Česku v posledních letech více než šedesát procent oprávněných voličů, znamená jedno procento pro jednu politickou stranu přibližně padesát tisíc hlasů.

Češi v zahraničí nevolí jednotně

Z dosavadních voleb plyne, že v zahraničí Češi tíhnou spíš ke stranám vládní koalice. To však podle Buchtíka neznamená, že by se měly vládní strany těšit na vyšší zisky ve volbách.

„Volba nebude jednotná, všechny hlasy nezíská tento typ stran. Reálně bude celkový zisk lepší maximálně o půl druhého procenta, ovšem nesymetricky rozdělený mezi pět stran současné vládní koalice, potažmo třeba i zelené,“ poznamenal sociolog.

„To může být zcela nepodstatné jako třeba v druhém kole prezidentské volby v roce 2023, nebo naopak dost významné jako v téže volbě o pět let dříve,“ upozornil Buchtík.

Připomněl druhé kolo voleb hlavy státu, v němž voliči rozhodovali mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem. Skončily velmi těsně v poměru 48,6 procenta voličů pro Drahoše ku 51,4 procentům pro Zemana. Kdyby se na stranu Drahoše přidalo půl druhého procentního bodu od voličů ze zahraničí, mohl získat 50,1 procenta hlasů a velmi těsně volby vyhrát.

„Záleží na okolnostech a atmosféře volby. Pokud jsou těsné, i relativně málo významné efekty mohou mít zásadní vliv. Ale momentů můžeme najít v době vrcholících kampaní celou řadu,“ dodal Buchtík.

V loňském roce by však ani s druhým kolem prezidentské volby větší počet voličů ze zahraničí nepohnul. Petr Pavel vyhrál nad Andrejem Babišem v poměru 58,3 ku 41,7 procenta.

V posledních sněmovních volbách v roce 2021 bodovali u zahraničních voličů nejvíce Piráti se Starosty. Jejich koalici volilo 50,47 procenta ze zhruba 13 236 voličů. Koalice Spolu dostala 34,26 procenta hlasů. ANO obdrželo od Čechů v zahraničí 4,99 procenta hlasů, hnutí SPD 2,19 procenta.

Poslanci po šesti dnech schválili korespondenční volbu v prvním kole

Domácí

Související články

Výběr článků

Načítám