Volby budou zřejmě v listopadu, dohodli se lídři stran

Volby tak zřejmě budou na začátku listopadu, o konkrétním termínu ale rozhoduje prezident republiky.

„Proti včerejšku je míra shody vysoká, půjdeme ústavní procedurou,“ řekl po jednání předseda ODS Mirek Toplánek. „Budeme schopni ve čtvrtek, popř. následující den změny projednat ve Sněmovně,“ dodal.

„ČSSD připravila svůj návrh, ale v rámci řešení jsme od něj ustoupili. Ty ústupky, které jsme učinili, jsou málo přijatelné, ale v zájmu státu jsme je podstoupili. Obávám se, že stinná stránka této dohody je rozpočtové provizorium,“ řekl Paroubek.

Sociální demokraté původně navrhovali k trvalé změně připojit pro řešení aktuální situace do zákona přechodné ustanovení, které by umožnilo konání voleb v původním termínu. To by ale podle ostatních politiků znamenalo riskovat napadení úpravy u Ústavního soudu.  

Předseda TOP O9 Karel Schwarzenberg řekl, že dohoda se týká takzvané varianty číslo jedna. Právě ta předpokládá, že při hladkém průběhu všech procedur se případné odložené volby budou konat začátkem listopadu. Paroubek, jehož ČSSD dosud trvala na říjnu, tento termín nezpochybnil.  

Zkrácení lhůt v pondělí odpoledne posuzovala expertní skupina, usnesla se na tom, že pokud mají voliči dostat hlasovací lístky domů, lze lhůty zkrátit na 50 dnů, nikoli až na 45, což předpokládal původní návrh.  

Výhrady mají ještě komunisté a zelení, ani jedna z těchto stran však nehrozí, že dohodu potopí. Komunisté chtějí na plénu jednat o změně 16. článku ústavy, která by výslovně uváděla možnost rozpuštění dolní komory ústavním zákonem. Zelení by chtěli otevřít debatu o ústavní změně až poté, co Ústavní soud rozhodne o stížnosti poslance Miloše Melčáka. "Neběžíme žádný závod s Ústavním soudem," argumentoval na brífinku po jednání předseda SZ Ondřej Liška.

Podle Paroubka se politici nakonec shodnou, i když ještě budou řešit pár drobných nuancí. Mezi ně například patří míra spolurozhodování prezidenta, část politické scény si myslí, že formulace měla znít "prezident může na žádosti tří pětin poslanců sněmovnu rozpustit", druhá, že tak učinit "musí". 

Ústavní soud odložil termín voleb, které prezident Václav Klaus vyhlásil na 9. a 10. října kvůli jejich zpochybnění poslancem Milošem Melčákem. Ústavní soud odklad termínu voleb zdůvodnil tím, že potřebuje dostatek času k posouzení Melčákovy stížnosti. Veřejně o ní bude jednat ve čtvrtek 10. září. Když poslanci vyhoví, Sněmovna by měla přijmout nové řešení ještě ve čtvrtek a Senát v pátek 11. září. Jestliže ji zamítne, volby se mohou uskutečnit v původně stanoveném termínu.

Odložení termínu voleb Ústavním soudem vyvolalo ostré reakce politiků. Spolu s prezidentem Klausem argumentovali, že rychlé uspořádání voleb je ve veřejném zájmu proto, aby se mohla nová vláda zabývat řešením krize a Sněmovna přijmout zákon o rozpočtu.

Soud se s nejvyššími ústavními činiteli shodl v tom, že uspořádání předčasných voleb je ve veřejném zájmu. Právě proto ale ústavní soudci podle svého předsedy Pavla Rychetského nesmí připustit jejich konání, aniž přezkoumá, že budou ústavně legitimní a nezpochybnitelné. Soud podle něj ale 10. září nemusí dospět k rozhodnutí.