Článek
K přezkumu ústavnosti zákona může ÚS vyzvat některý ze stěžovatelů, což už ohlásila Klára Samková, ale také o tom může začít jednat sám. Tomio Okamura už ohlásil, že stížnost k ÚS podá 28. prosince. Ta by se ale podle všeho týkala spíš postupu vnitra a Nejvyššího správního soudu, nikoli zákona.
„Pokud stěžovatel zformuluje své podání tak, že zároveň ke stížnosti na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu připojí i návrh na zrušení některé části zákona, pak musí ÚS posuzovat obě části. A posouzení ústavnosti zákona, resp. jeho ustanovení vyžaduje delší čas,“ řekla Wagnerová Právu.
Jak dodala, ÚS může rozhodnout o tom, že se jeho ústavností bude zabývat, i když o to nikdo nepožádá. V takovém případě podle ní vzhledem ke složitosti materie objektivní okolnosti nedovolí, aby se stihlo rozhodnout včas a již vyhlášený termín volby by tak vzal za své.
Není to výjimka
Jak uvedla senátorka, situace, kdy by sám ÚS začal přezkoumávat ústavnost části některého zákona, který souvisí s podanou stížností, není výjimečná. Ona sama se k tomu rozhodla v době, kdy působila na ÚS, několikrát.
Problém by způsobily lhůty. Soud by musel obeslat obě komory parlamentu, které se na schválení zmíněného zákona podílely. „Senát i Sněmovna mají na odpověď třicet dnů. I když vím, že jsou-li požádáni o odpověď ve zkrácené lhůtě, zpravidla vyhoví. Předpokládám, že tady by byla snaha to neprotahovat,“ uvedla Wagnerová. V každém případě bude věc rozhodovat plénum Ústavního soudu, protože ÚS tak rozhoduje o všech věcech týkajících se vrcholných ústavních orgánů.
ÚS už dostal první návrh na přezkoumání právní úpravy přímé volby prezidenta. Podal jej Zbyšek Dřevojan ze Znojma. Nesplnil zatím podmínku zastoupení advokátem, řekla mluvčí soudu Jana Pelcová. Dřevojanovi podle ČTK vadí, že kandidáti musejí získat buď podporu zákonodárců, nebo podpisy 50 tisíc občanů. Vytváření překážek pro nezávislé kandidáty považuje za nevhodné.
