Článek
NKÚ konstatoval, že stát pandemii v době, kdy jste byl ministrem zdravotnictví, podcenil. Je to pravda? Proč jsme nebyli víc připraveni?
Já si to nemyslím. Na tuto situaci nebyla připravená žádná země. Ani my jsme nebyli připraveni, to je pravda. Když se ale podíváte na hodnocení EU a Světové zdravotnické organizace, tak obě konstatovaly totéž, že všechny země měly tehdy problémy s dodávkami ochranných prostředků. Je to globální problém, nedá se vztáhnout pouze na ČR. Zpráva NKÚ se navíc vztahuje na první vlnu covidu, a tu jsme v té nepřipravenosti zvládli výrazně lépe než jiné země, které byly možná připravenější.
Pravda je, že ve Správě státních hmotných rezerv byly minimální zásoby ochranných pomůcek. To je ale třeba vidět v kontextu. Takto byly normativy u ochranných prostředků ve SSHR nastavené více než 15 let. Není to věc, která by byla otázkou posledních dvou let.
Blatný se už nebrání prodloužení intervalu mezi dávkami vakcíny
Za tu dobu se vystřídala celá řada ministrů zdravotnictví z různých politických stran a nikdo nerozhodl o tom, že se mají nakupovat miliony roušek a respirátorů. Myslím, že jsme se z této zkušenosti všichni poučili. Ale říkat, že jsme ty zásoby měli mít vyšší už předtím, není férové hodnocení.
Vrátím se ke schůzi Sněmovny v lednu 2020, kdy koronavirus už řádil v Číně, a opozice se vás mimo jiné ptala, jestli má stát dostatek ochranných prostředků pro případ, že by se dostal i sem. Tehdy jste argumentovali, že se nemáme čeho bát.
Já jsem se tomu tehdy určitě nevysmíval. Naopak jsem říkal, že mnoho věcí řešíme. Testovali jsme ve Státním zdravotním ústavu, dělali jsme opatření na letišti.
Pokud jde o ochranné prostředky, nikdy nebyla povinnost ministerstva zdravotnictví nakupovat je. To nevyplývalo ani z pandemických plánů. Zajišťovat si je měly nemocnice samotné a já jsem jen prezentoval tehdejší informace, které jsme dostali od nemocnic a tehdejších standardních dodavatelů.
Museli jsme jednat, vysvětluje Hamáček předražené respirátory
Skutečně nám říkali, že ochranných prostředků je dostatek. To, že situace byla velmi dynamická a během měsíce se změnila tak, že na trhu nebylo nic, je pravda. 28. ledna ale informace, které jsem říkal ve Sněmovně, byly zkrátka pravdivé.
Skutečně se tehdy nakupovaly respirátory za 777 korun za kus? To zní až neuvěřitelně.
I tohle je třeba vidět v kontextu. Dnes ta částka vypadá strašně. Na druhou stranu to byl nákup od českého výrobce, který funguje na českém trhu už dvacet let, nebyly to žádné respirátory z Číny, a byl to první den, kdy jsme začali mapovat trh, a první zakázka, kterou jsme vypsali na 50 tisíc respirátorů.
To byly v tom okamžiku veškeré respirátory na českém trhu. Toto množství vystačilo českému zdravotnictví zhruba na den. A tato firma nám skutečně respirátory nabídla a byla je schopná dodat do druhého dne, nikoliv za čtrnáct dní. Bylo jich jen 9090 kusů.
Za celou dobu jsme nakoupili 13 393 426 respirátorů FFP2, kde celková průměrná cena byla 80 korun za kus, takže to bylo 0,075 procenta z celkového množství. Není třeba dělat teď aféru z tak malého množství respirátorů na úplném začátku. Všichni si pamatujeme tehdejší novinové titulky, že zdravotníci nechtějí pracovat bez respirátorů. Byla to zoufalá situace, tak jsme řekli, že těch devět tisíc kusů koupíme, protože jsme neměli nic jiného. Není to nic odsouzeníhodného, naopak.
Tak to byla podle vás výhodná koupě?
Z pohledu normálních cen před covidem i dnes je ta cena určitě velmi vysoká, to je pravda. Ale kdybychom řekli, že respirátory za tu cenu nechceme, tak bychom je neměli a nemohli bychom je dát zdravotníkům a ochránit je.
Znovu říkám, že jsme neměli nic jiného. Byla to první zakázka, kdy jsme poptávali jakékoliv respirátory v ČR, které by byli dodavatelé schopni dodat v řádu dnů. Tehdy nebyly ještě ani respirátory z Číny, první letadlo přistálo 20. března a tohle byla zakázka z 12. března. Bylo to naprosto krizové období a mrzí mě, že dnes to zní, jako kdyby všechny respirátory, které jsme nakoupili, byly za tuto cenu, přitom to bylo 0,075 procenta z celkového objemu, tedy naprosto marginální množství.
Podle NKÚ zhruba polovina všech respirátorů neprošla testem kvality. Znamená to, že zdravotníci nosili nekvalitní ochranné prostředky?
Nevím, jestli NKÚ v tomto směru hodnotilo ministerstvo zdravotnictví nebo ministerstvo vnitra. My jsme respirátory testovali, pokud neměly certifikaci CE, v takovém případě je testovat nebylo nutné. Pokud neprošly testováním v rámci Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, tak jsme je zdravotníkům určitě neposílali.
Nikdy nedošlo k tomu, že bychom vědomě poslali zdravotníkům nekvalitní pomůcky. Buď jsme je stornovali, nebo reklamovali, v tomhle máme naprosto čisté svědomí.
Stojíte si za tím, že všechno proběhlo podle zákona, můžete vyloučit jakoukoliv možnost korupčního jednání? Miroslav Kalousek z TOP 09 například tweetoval, že na ministerstvech se za pandemie „kradlo, že se ani poledne nedrželo“.
To jsou takové politické floskule. Možná že nám s tím mohl pan Kalousek jít pomoct, taky má z minulosti nějakou zkušenost s nákupy. Je to samozřejmě naprostá lež. Mám čisté svědomí, že jsme v bezprecedentní krizové situaci, kterou nikdy nikdo neřešil, dělali maximum možného.
Znovu říkám, že za nákupy zdravotnického materiálu jsme nikdy neměli odpovědnost, to si vždy řešily samotné nemocnice. Když jej nemohly sehnat, vláda zadala ministerstvu zdravotnictví, že je má centrálně nakupovat. Ze dne na den jsme museli vytvořit nákupní tým, který fungoval 24 hodin, 7 dní v týdnu. Určitě tam nebyly žádné korupční věci. Což ostatně potvrzuje i kontrola NKÚ, která nic takového ve své zprávě nekonstatuje. Za týmem pevně stojím, k ničemu takovému nedošlo.
Proč se za vašeho ministrování neobjednal plný objem vakcín, na který jsme jako ČR měli nárok?
Já jsem u finálních objednávek nebyl a za mého působení jediná vakcína, která byla na stole a kde jsme dostali smlouvu k projednání, byla od společnosti AstraZeneca. Finální objednávku už schvaloval můj nástupce Roman Prymula. Tehdy jsme měli zcela racionální názor, že není možné sázet vše jen na jednu vakcínu. V té době byly ty vakcíny jen v klinickém testování, nikdo nevěděl, jak budou úspěšné.
Ukazuje se, že bylo správně, že jsme u AstraZeneky neobjednali maximum. Dnes není schopná plnit dodávky, zkracuje je a země, které u ní objednaly velké množství, mají problémy, protože jsou na ní závislé a dodávky jsou, na rozdíl od Pfizeru, mnohem méně spolehlivé.
Stát kupoval respirátory i za 777 Kč za kus, zjistila kontrola
ČR má dnes objednáno 26 milionů dávek, což je dost na proočkování celé populace, ale systém EU je nastaven nelogicky. Preferuje země, které objednaly maximum možného, přitom to nemůžou spotřebovat. Například Dánsko, které objednalo mnohem více vakcín, než má obyvatel. Buďto je bude pak přeprodávat, nebo bude ty vakcíny pálit. Mají expirační dobu šest měsíců.
Dokážu si představit v živých barvách, co by se dělo, kdybychom koupili maximum možného, ty vakcíny samozřejmě nemohli vyočkovat, a pak bychom je pálili. Pamatuju si, co se dělo, když se před několika lety pálil lék Tamiflu. Evropský systém by měl být nastaven podle toho, kolik má která země obyvatel, a ne podle velikosti objednávek, které jsou často zjevně zbytné.
Nebyla by ale bývala lepší strategie nakoupit toho víc, abychom mohli pokrývat výpadky?
V médiích se dnes mluví o tom, že máme málo vakcín, i opozice to opakuje, ale tak to není. Dnes máme objednáno více vakcín, než potřebujeme na proočkování populace. Problém je spíš v termínech dodávek a systému distribuce v rámci EU, který je nespravedlivý a musí se změnit.
Na podzim minulého roku bylo skutečně cílem diverzifikovat riziko. Kdybychom objednali například plný počet vakcín AstraZeneca, tak bychom neobjednali tolik vakcín třeba od Pfizeru, spoléhali bychom na dostatek vakcín AstraZeneca a problémy, které dnes zažíváme, by nás postihly mnohem více. Rozložení mezi víc výrobců byla správná strategie a celkové počty jsou přece dostatečné.
Co byste jako ministr dělal jinak než Jan Blatný?
Myslím, že docent ministr Blatný se snaží dělat maximum v rámci situace, která je nyní velmi složitá. Každý dělá chyby, i já jsem je dělal. Já bych pravděpodobně nepřistoupil na rozvolnění, které proběhlo před vánočními svátky. My když jsme s panem Maďarem rozvolňovali na jaře, šlo to ve vlnách. Nejdřív obchody, za čtrnáct dní restaurace, pak zase něco dalšího. V předvánočním období se v jediný moment naráz rozvolnilo skoro všechno, a bohužel to vedlo k zásadnímu zhoršení situace.