Vojtěch: Děti do 12 let se očkovat určitě nebudou

To je dobrá otázka, sám jsem si ji v prvních dnech také kladl. Dostal jsem nabídku k návratu těsně předtím, než k tomu reálně došlo. Situace na ministerstvu byla neutěšená, několikrát se měnil ministr a resort byl změnami negativně zasažen. Řekl jsem si, že je to dočasná mise do sněmovních voleb, protože jsem jasně řekl, že nebudu kandidovat, a to platí.

Chci ministerstvo stabilizovat, aby se navrátilo do normálních kolejí. Mám odpovědnost vůči resortu, který jsem vedl čtyři roky, a chci dokončit některé věci, které jsem začal.

Pokud o tom kolegové věděli, je to špatně. Kdo a jak o tom rozhodoval, to teď prověřuji, a pokud se tak stalo, vyvodím odpovědnost. Ale pravdou je, že soud v několika případech rozhodl jinak než předchozí soudy.

Ještě za mého působení v květnu 2020 Městský soud v Praze řekl, že školy ministerstvo zavírat na základě zákona o ochraně veřejného zdraví může.

Nejvyšší správní soud nyní řekl, že nemůže. Určitě není dobře, pokud by se vědomě přijímala nezákonná rozhodnutí, někdy může ale jít o rozdílné názory soudních instancí.

Samozřejmě je. Ale názor soudu, který vedl k otevření služeb, je dost restriktivní. Nedává nám jinou možnost než znovu vyhlásit nouzový stav, pokud by se situace zhoršila a museli bychom znovu uzavírat provozy, což nechceme, ale nedá se to vyloučit.

Pandemický zákon je dočasný, ale výklad zákona o ochraně veřejného zdraví je dle mého názoru velmi zúžený. Soud řekl, že dle tohoto zákona nemůžeme dělat žádná preventivní opatření, abychom zabránili komunitnímu šíření. Můžeme pouze uzavírat provozy tam, kde je třeba nějaké ohnisko, ale ne preventivně, aby se choroba nešířila.

To je nové hledisko, a hodně zužující. I do budoucna, není tu jen covid-19, může přijít jiná pandemie. Pokud se zákon nezmění, což bude do voleb složité, nezbývá nic jiného než vyhlašovat nouzový stav.

Analyzujeme to, mám ale pocit, že od kolegů z opozice není vůle měnit ani pandemický zákon, ani zákon o ochraně veřejného zdraví, což by bylo systémově lepší. Ostatně na začátku jsme o změně tohoto zákona debatovali, byly zde ale obavy, že by ministerstvo moc posilovalo svoji roli, až potom přišel do hry pandemický zákon. Zjevně není dostatečný, navíc skutečně platí jen pro covid.

Do budoucna bychom skutečně potřebovali stabilní zákon, ale to je věc, kterou bude asi muset řešit nová Sněmovna. Nyní vůli ke změnám, které by nutně vedly k posílení kompetencí ministerstva zdravotnictví nebo vlády, nevidím. Ale určitě to chceme řešit a dát na stůl nějaký návrh.

Máme tu zákon o státní službě, takže to není tak jednoduché, každopádně jsem to s ním řešil. Znovu říkám, že jsem zadal prověření, kdo a jak o těch opatřeních rozhodoval, na základě jakých podkladů, budu chtít vidět i komunikaci kolem toho. Pokud se ukáže, že byla opatření vydávána skutečně s vědomím, že jsou nezákonná, tak nějaká odpovědnost bude muset být vyvozena, to je jasné.

To je samozřejmě dobrá zpráva. Bezesporu je jasné, že tento virus je skutečně do jisté míry sezonní, UV záření mu nedělá dobře, počasí nám hraje do karet. Primární důvod je ale to, že se zvyšuje kolektivní imunita. Jednak očkováním, ale také tím, že část lidí už nemoc prodělala.

Doufejme, že tomu tak bude i nadále, ale po loňské zkušenosti už nechci říkat žádné stanovisko, že je všechno za námi. To nemůže říct nikdo, ale faktem je, že rozvolnění dnes a před rokem se zásadně liší. Společnost je imunizována.

Loni po první vlně jsme skutečně měli pocit, že je všechno za námi, ale, zpětně viděno, u nás tehdy žádná vlna ani nebyla. Zkušenost nám dnes velí, že musíme být mnohem obezřetnější. Znovu ale opakuji, že je situace jiná. I díky tomu, že první vlna nás vůbec nezasáhla, byl dopad na podzim mnohem větší, což by dnes už tak být nemělo.

Samozřejmě nevíme, co se stane přes léto, mohou se objevit mutace, které budou odolné vůči očkování. Proto chceme po návratu z prázdnin protestovat děti ve školách a udělat všechno pro to, aby se loňská situace neopakovala.

Těžko můžeme nyní předvídat, jak to bude vypadat. Je docela možné, že se situace bude i nadále zklidňovat. Proočkovanost je velmi dobrá a v kombinaci s částečnou promořeností se dostáváme na čísla, která naznačují, že by nemělo dojít k dopadu na nemocnice.

Loni jsme byli v tomto směru benevolentnější, nyní bych byl opatrnější. Jsem zastáncem toho, že minimálně chirurgické roušky, ve kterých se dýchá lépe, bychom měli zachovat tam, kde se pohybuje hodně lidí, což je MHD a obchodní centra. Myslím, že je to v rámci několika desítek minut zvládnutelné.

Něco jiného je mít roušku několik hodin ve škole nebo v práci, ale tam už rozvolnění probíhá a věřím, že probíhat bude i nadále. Ale v místech, kde je skrumáž nesourodých lidí, jsou roušky naprostý základ. Tam bychom je chtěli mít minimálně ještě 1. července zachovány, na jak dlouho, to se uvidí.

To máte pravdu, také se o tom vedou debaty, jaký vliv roušky měly nebo neměly. Názor některých kolegů je takový, že jsme dlouho neviděli podhoubí, ve kterém se vytvářela virová nálož už v průběhu léta, jeden z takových případů byl pražský klub Techtle Mechtle. Když se pak po prázdninách lidé vrátili do běžného života, nastal prudký nárůst. Proto chceme být v průběhu léta, kdy lidé třeba nebudou tak často testováni, opatrnější.

Do září bychom to měli vydržet. Když se na podzim ukáže, že situace negraduje, mohli bychom opatření opustit. Ostatně například v Izraeli fakticky už veškerá opatření zrušili, protože už dosáhli kýžené kolektivní imunity a restrikce už nejsou potřeba.

Bude to podobné, bude se testovat pravděpodobně kombinací antigenních a PCR testů. Nebudeme zřejmě mít dostatečnou kapacitu na to, používat jen PCR testy, musíme si uvědomit, že jde zhruba o milion dětí. I podle odborníků to dává smysl, pokud se testování provede dvakrát týdně. Případné záchyty se pak potvrdí PCR testem a sekvenací vzorku na mutace. Právě ty chceme zachytit, lidé se budou vracet ze zahraničí, kde hrozí zvýšené riziko mutací. Takto se tedy bude testovat v průběhu září dvakrát týdně. Nebude to otázka bariérového přístupu, že kdo bude pozitivní, nepůjde do školy.

Chceme, aby všechny děti a studenti zahájili školní rok tak, jak mají. Pokud se na konci září ukáže, že záchyty jsou minimální, můžeme od testování dětí postupně upustit.

Je to řešení, které může přispět ke snížení rizika šíření nemoci v dětských kolektivech. Pro nejmenší děti vakcína určitě nebude, ani podle odborníků není na stole očkovat děti do dvanácti let. Pro starší dvanácti let už je schválená vakcína od Pfizer/BioNTech, Moderna o to žádá. V určitý okamžik tuto možnost otevřeme. Otázka je, jaký bude zájem. U dětí ve věku 12 až 16 let bude záležet na souhlasu rodičů a zákonných zástupců. Určitě by se mělo očkování týkat alespoň dětí, které mají chronické nemoci.

Testování se bude obecně utlumovat. Potřeba se testovat bude klesat s tím, jak bude postupovat proočkovanost. V tuto chvíli nepředpokládám, že bychom zpoplatňovali testy pro neočkované. Očkování je dobrovolné a alternativa ve formě testu by tu být měla.

Na druhé straně frekvence hrazených testů bude asi snížena. Nyní se hradí čtyři antigenní testy a dva PCR za měsíc, o prázdninách to budou dva a dva. Znovu říkám, že pokud docílíme kolektivní imunity se 70–80procentní proočkovaností a částečnou promořeností, budeme na konci září v situaci, kdy testování nebude potřeba.

Myslím, že to reálné je. Pokud bychom udrželi tempo, které máme teď, okolo stovky tisíc dávek denně, je to dosažitelné. Zájem je zatím velký, a to i u mladší generace 16 plus. Z dat vidíme, že zájem nejmladší generace o očkování je podobný jako u vyšších ročníků.

Ta skupina, jak jsem pochopil, se stala více nezávislou. Je mimo struktury státu. A tam chtějí zůstat. Není u nich vůle ani zájem se integrovat do struktur ministerstva, což respektuji. Na druhé straně nevidím důvod, proč s nimi nekomunikovat.

S Petrem Smejkalem i Rastislavem Maďarem jsme se dohodli na externí spolupráci, což se děje. U pana docenta Maďara si myslím, že je to člověk, který epidemiologii velmi dobře rozumí, a spolupráce s ním byla velmi dobrá. Netlačím na to, aby byla tato skupina zpátky na ministerstvu, to se už nestane. Ale externí spolupráce probíhá a probíhat bude.

Vydávání certifikátů běží, systém funguje. Byli jsme jednou z prvních pěti zemí, kde jsme EU covidpas spustili. Od 1. července se cestování na covidpas v rámci EU spustí. Problém ale je, že nebudeme mít oporu v zákoně, a pokud tento systém někdo napadne u soudu, tak je zde velké riziko, že nám to soud shodí. V tu chvíli nebudeme moci vydávat certifikáty a lidem se zkomplikuje cestování. Myslím si, že postoj poslanců je krátkozraký a oni by se pak měli lidem zodpovídat, pokud taková situace nastane.

Ta úplně spadla ze stolu. Tato verze vyvolala velkou kontroverzi napříč kolegy, včetně našich ministrů. Bylo jasné, že nemá šanci projít, proto jsem po svém příchodu na ministerstvo jasně řekl, že ji musíme zúžit jen na covidpasy, abychom dali zákonnou normu, jak člověka ztotožnit a kde se takový certifikát může vydávat. Nic o omezování soukromých akcí v té novele není, to bude případně řešeno skrze ad hoc mimořádná opatření, která se nyní spíše rozvolňují.

Je pravda, že každý má právo na vstup na území ČR. Na druhé straně zde máme určitá pravidla pro návrat ze třetích zemí a ta jsou taková, že je potřeba mít PCR test. Pokud cizinecká policie seznala, že potvrzení o testech je falešné, což se následně potvrdilo, tak konala správně.

Musíme se bránit importu mutací koronaviru, které by nám mohly způsobit problémy, a otestování je základ. Pokud někdo vydává falešná potvrzení, tak to policie řešit musí. Je to problém cestovní kanceláře, která tam podle všeho měla lékaře, který dával razítka, ale testy vůbec neprováděl. To je prostě podvod, to se nedá jinak nazvat.

Také se na to ptám odborníků. Zatím není odborný konsenzus na tom, jaká je optimální hladina protilátek. Jestli člověk, který prodělal covid před rokem a má nějaké zbytkové protilátky, je stále chráněn. Vedou se okolo toho velké debaty a odborníci zatím radí z tohoto údaje příliš nevycházet.

Nikde není stanoveno, jaká je optimální hladina protilátek a jak dlouho vydrží. Dnes existují i studie, které ukazují, že člověk, který covid prodělal, by mohl být chráněn doživotně, roli hraje i buněčná imunita. To všechno se zatím děje v rámci výzkumu, sbírají se data. Nemoc covid-19 je pro nás stále nová. Zatím ani nevíme, jestli bude potřeba se nechat přeočkovat, nebo jestli budou lidé imunní na mnoho let dopředu.

Už to řešíme, je to věc, kterou jsem zdědil. Existovala zde dohoda za ministra Blatného, že nemocnicím se budou platit kompenzace z dotačního titulu, kdežto pojišťovny budou platit zdravotníkům v ostatních segmentech. Problém je, že data ze stran poskytovatelů o tom, koho zaměstnávají, nejsou kompletní. Pojišťovny vyplatily, co mohly, ale tam, kde chyběla data, logicky nic platit nemohly.

Teď je míč na straně poskytovatelů, do konce června musí dohlásit data a pojišťovny peníze doplatí do konce července. Není to chyba ani vina ministerstva zdravotnictví, ale spíš nedostatek na straně poskytovatelů. My jsme se termín snažili maximálně zkrátit, aby k výplatě došlo maximálně do konce července.

To nyní nemůžu komentovat. Je to otevřená věc a beru to tak, že do konce volebního období jsem tady, a co bude po volbách, je zatím otevřené. Platí, že nebudu znovu kandidovat, to je rozhodnutí, které jsem učinil už před delší dobou, a na něm trvám.