Vojenští zpravodajci: Mírové soužití států se stává nemyslitelným. Naplňují se temné vize

„Zatímco v období existence bipolárního světa bylo možno odlišit kategorie tzv. studené a horké války, dnes se rozdíly mezi nimi stále více stírají. Střety a trvalá konfrontace se stávají nedílnou součástí zahraniční politiky. V bipolárním světě kdysi otevřeně deklarovaný cíl, kterým byla mírová koexistence států s rozdílným společenským zřízením, se stává v dnešní době naprosto nemyslitelným. Naplňují se tak temné vize společnosti žijící v permanentním konfliktu znepřátelených bloků,“ hodnotí situaci ve světě Vojenské zpravodajství ve své výroční zprávě za loňský rok.

Výrazným způsobem podíl na rozjitřenou mezinárodní situaci mají probíhající válečné konflikty a snahy aktérů dosahovat svých cílů či ovlivňovat veřejné mínění v různých zemích světa. Konkrétně vojenští zpravodajci zmiňují válku na Ukrajině vyvolanou ruskou agresí, konflikt na Blízkém východě mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás či nestabilitu na africkém kontinentu.

I v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině pak vojenská zpravodajská služba vyzdvihuje rostoucí význam umělé inteligence (AI) a jejího zneužívání k šíření propagandy například pomocí tzv. deepfake videí, která mohou mít za cíl poškodit či vydírat konkrétní osoby.

„Teprve v nedávné době začala být kvalita deepfake videí dostatečná pro efektivní nepřátelské použití. Může tak dojít na vysoce nebezpečné působení v informačním prostoru s velkým potenciálem například ovlivnit volby nebo získat výhodu při vypuknutí nebo v průběhu válečného konfliktu. Audiovizuální technologie generativní AI pak umožňují například tvorbu propagandistických videí sdílených skrze sociální sítě. Takový pokus byl zaznamenán na začátku ruské invaze na území Ukrajinu, kdy byl šířen deepfake prezidenta (Volodymyra) Zelenského vyzývající ozbrojené síly Ukrajiny ke složení zbraní,“ uvedlo například VZ.

V této souvislosti připomnělo výrok ruského prezidenta Vladimíra Putina, který už v roce 2017 prohlásil, že „kdo se stane lídrem v této oblasti (AI), stane se vládcem světa“. Toho si jsou státy světa dle VZ dobře vědomy a odpovídá tomu i jejich snaha vyvíjet tyto technologie například pro vojenské či zbraňové systémy. „Smrtící autonomní zbraňový systém (LAWS) dokáže po aktivaci vybírat cíle a útočit na ně bez dalšího zásahu lidského operátora. Působit mohou na zemi, ve vzduchu, vodě, pod ní i ve vesmíru,“ přiblížili zpravodajci s tím, že nyní se vedou diskuse o použití těchto systémů, případném zákazu.

Vojenské využití umělé inteligence lze už nyní spatřit u malých sebevražedných dronů na Ukrajině, kdy útočí v rojích.

Jako úspěšný příklad zpravodajského užití uvedla služba izraelský systém The Gospel, kdy umělá inteligence vytváří seznamy osob k eliminaci, hlavně příslušníků Hamásu. Denně Gospel generuje stovku cílů, a to včetně predikce vedlejší škod na civilním obyvatelstvu.

AI ale také hraje svou roli u tajných služeb při zpracovávání zpravodajských informací či automatizovaném vyhodnocování satelitních snímků. „V budoucnu, v kombinaci s pokrokem, bude možné AI využívat pro podporu velení, zejména na taktické úrovni,“ předestřelo VZ s tím, že největší předností AI je schopnost zpracovat enormní množství informací ve velmi krátkém čase.

To, jak je satelitní sledování a jeho zpravodajské využití důležité, ukázal pak v plné nahotě probíhající konflikt na Ukrajině, kde obránci mohou díky satelitům monitorovat přesuny ruských jednotek a navádět na ně například drony. Vojenští zpravodajci ale varovali předtím, že kontrola satelitních technologií předchází často na soukromé firmy, jako například Starlink miliardáře Elona Muska, což v obecném měřítku může znamenat například hrozbu úniku informací.

„Dalším kritickým bodem je ideologická identita a politické zájmy firem s nadnárodním vlivem. Názorným příkladem je rozhodnutí Elona Muska o vypnutí systému Starlink z důvodu ofenzivní operace ukrajinské armády v září 2023. Došlo tak k bezprecedentní události, kdy rozhodnutí jednoho člověka mělo za následek ochromení vojenských schopností cizí moci,“ připomnělo VZ příklad z praxe, jak mohou soukromé firmy neblaze promluvit do dění ve světě.

Vojenské zpravodajství také ve své zprávě upozornilo na to, že evropské zbrojařské kapacity nezvládly vloni pokrýt současné potřeby a poptávku evropských zemí. To má vliv na bezpečnost Evropy, protože skladové zásoby států se kvůli posílání techniky a munice Ukrajině na její obranu snížily a projevily se tak desetiletí neinvestování do kapacit zbrojního průmyslu, které nebyly na změnu situace připravené.

„Po téměř dvou letech bojů dospěla situace do takového stavu, že na Ukrajinu byla dodána značná část evropských skladových zásob munice, techniky a vojenského materiálu. Skladové zásoby munice v zemích EU se povážlivě snížily a nedařilo se je znovu doplnit novou produkcí, protože nově vyrobená munice často putuje rovnou na Ukrajinu. Faktem tedy je, že zbrojní průmysl EU není schopen pokrýt aktuální požadavky ozbrojených sil členských zemí,“ konstatovali zpravodajství.

Rozšíření výrobních kapacit pak nyní ztěžuje nedostatek surovin, materiálů, pracovní síly, ale také roky podfinancování oblasti i byrokratické překážky. Problémem byl i přístup bank, které příliš nechtěly zbrojařům poskytovat úvěry, což jim bránilo rozšiřovat kapacity. Unijní země také pozbývají zatím udržitelný systém řízení zbrojních výdajů a zakázek.

„Hrozí, že se po zlepšení bezpečnostní situace v Evropě zbrojní průmysl vrátí do stavu před ruskou invazí na Ukrajinu. To by téměř jistě znamenalo, že až přijde další bezpečnostní krize, tak evropský zbrojní průmysl nebude opět schopen adekvátně reagovat,“ varovali zpravodajci ve výroční zprávě, pod kterou je naposledy podepsán již bývalý ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Toho ve středu ve funkci oficiálně nahradil Petr Bartovský.