Vojenské řešení musí vždy přijít až po vyčerpání diplomacie, řekl Pavel

Pavel stejně jako například náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka vyzdvihl úlohu diplomacie a řekl, že je potřeba do ní investovat.

„V posledních letech se bohužel stává zvykem, že jakékoliv vystoupení k zahraniční politice a bezpečnosti začíná prohlášením, že svět, v němž žijeme, se stává méně bezpečným a méně předvídatelným. Já nemohu začít jinak. Existující konflikty se stále prohlubují a přibývají nové,“ konstatoval Pavel.

Mezinárodní bezpečnostní situaci podle něj ovlivňují například dezinformace, překotný technologický rozvoj, polarizované společnosti či rostoucí asertivita některých mocností a teroristických organizací.

„Rozkolísání mezinárodního řádu je patrné téměř všude. Probouzí se zamrzlé konflikty, stále větší znepokojení budí převraty v afrických zemích, především v Sahelu,“ dodal prezident s odkazem na obnovený konflikt na Kavkaze či válku v Pásmu Gazy.

Rusko podle prezidenta není ani zdaleka poraženo a je nutné napadenou Ukrajinu dále podporovat. „Případný úspěch Ruska na Ukrajině by byl naším společným neúspěchem,“ připomněl Pavel stejně jako již mnohokrát v minulosti.

Podobně se vyjádřil také v úvodním projevu konference ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle něj apetit oživlého ruského imperialismu, který se snaží si podrobit Ukrajinu, míří daleko za západní hranice této země.

„Terorismus v té nejodpornější podobě znovu hrozí uvrhnout Blízký východ do víru konfliktu. Sledujeme sílící asertivní Čínu, změny klimatu, které dopadají na celý svět, ve zvýšené míře na chudé země Afriky,“ vypočetl Lipavský.

„Odolnost mezinárodního systému vůči vlivu těch, kteří ho chtějí změnit či zničit, bude záviset i na tom, zda budeme schopni vysvětlit svoje postoje i zemím Afriky či Asie,“ dodal šéf české diplomacie.

Podle Pavla musí diplomatické řešení vždy hrát prim před případným vojenským řešením a je třeba českou diplomacii rozvíjet a investovat do ní.

„Jsem přesvědčen, že diplomacie vždy musí předcházet vojenským řešením a teprve, když budou tyto možnosti vyčerpány, tehdy přichází na řadu řešení silou,“ prohlásil prezident.

„Zajištění naší bezpečnosti ani profesionální diplomacie není zadarmo a vyžaduje odpovídající zdroje. Investice do její modernizace a posilování vnímám jako investici, která se nám do budoucna vyplatí,“ doplnil.

Pavel také ocenil nynější zájem Česka o řadu afrických zemí, které jsme „zbytečně nechali napospas ruskému a čínskému vlivu“ a aktuální snahu nabídnout jim alternativu.

Premiér Petr Fiala (ODS) je právě na zhruba týdenní zahraniční cestě v Africe, kde se snaží dlouhodobě prosazovat své zájmy také právě Rusko.

„Nemůžete nikde rozvíjet obchod, když tam nemáte vazby, nemůžete někde operovat bez diplomacie. Nemůžete odstrašovat protivníky bez diplomatů. Diplomacie je pro nás vojáky nesmírně důležitá ve všech směrech,“ připojil svůj pohled šéf české armády Karel Řehka.

Podle něj je třeba kvůli této provázanosti investovat nejen do armády, ale například i do diplomacie.

Ten zároveň ale částečně zkritizoval celkovou zahraniční politiku EU, jejíž jsme součástí, a její nedostatečné aktivity například v bezpečnostně vrtkavé Africe.

V této souvislosti připomněl ruské tendence v regionu, například v Nigérii, která podle něj přitom dříve historicky neměla příliš návaznost na Sovětský svaz. Dotkl se ale také války na Ukrajině.

„Ti Rusové tam ten vliv nezískávají podle mého názoru kvůli tomu, že jsou tak dobří, ale protože my jsme tam tak špatní, my jako Evropská unie,“ řekl Řehka.

Že je potřeba činit různé diplomatické kroky k potlačení či předejití vlivu světových autoritářských mocností v některých regionech, uznal i Pavel, když se kladně vyjádřil k doporučení Evropské komise zahájit přístupové jednání s Ukrajinou, Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem.

Doporučeno bylo také udělení statusu kandidátské země Gruzii. A to navzdory neplnění některých kritérií.

„Považuji to rozhodnutí za naprosto správné. Ty země potřebují vidět nějakou naději v dostupném horizontu, protože jinak je můžeme velice snadno ztratit. Získat by je mohlo Rusko, Čína či další aktéři,“ podotkl prezident.

„Není vhodné se dívat na to, jestli jsou ty země dostatečně připravené, ale co by se mohlo stát, když to neuděláme. Vidíme to nejen na Balkáně, ale i jinde ve světě. Kdekoliv necháme prostor volný, okamžitě ho vyplní někdo jiný, a to někdo, kdo nám není přátelsky nakloněn,“ přiznal Pavel.

Podle něj Evropě chybí v této věci určitá míra pragmatismu.

„Soustředíme se na stoprocentní naplnění, zatímco ti ostatní jdou způsobem buldozer. Nemůžeme čekat, že se staneme atraktivními pro ty země, musíme jim dávat najevo, že jsme pro ně lepšími partnery. To neuděláme tím, že budeme váhat, ale musíme dělat rychlá pragmatická rozhodnutí,“ apeloval Pavel na větší diplomatickou aktivitu.