Hlavní obsah

Vojenské firmy: Neřízené střely

Právo, Oldřich Danda
Praha
Aktualizováno

Kauza údajně podezřelých obchodů s nepotřebnými motory pro tanky a další obrněnce znovu ukázala, že ministerstvo obrany nemá zcela pod kontrolou vojenské podniky, které si zřídilo pro opravy či vývoj vojenské techniky.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Ilustrační snímek

Článek

Připomíná to situaci po výbuchu ve vrbětickém muničáku, kdy vyšlo najevo, že ministerstvo obrany pořádně nevědělo, co a kdo na území Vojenského technického ústavu skladuje.

Nyní se ukazuje, že obrana nemá příliš přehled, kde a jak končí nepotřebné náhradní díly, které za „přátelské ceny“ prodá svým vojenským podnikům.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Podle mluvčího ministerstva Jana Pejška prodávají 98 procent nepotřebného majetku prostřednictvím výběrových řízení. Na speciálních stránkách sekce pro nakládání s nepotřebným majetkem vycházejí každý rok inzeráty na prodej stovek obrněnců, letadel, ale i buldozerů nebo palivového dřeva.

120 tanků v záloze

Jen letos se chce obrana zbavit majetku za dalších 370 miliónů. Stále má co nabízet, před 23 lety totiž armáda provozovala například přes dva tisíce tanků, dnes jen 30 a dalších 120 má v záloze.

Problematická jsou ta dvě procenta, kdy státní podnik žádá ministerstvo o přímý prodej, jako tomu bylo i v případě státního podniku VOP CZ, jenž v roce 2010 požádal ministerstvo o prodej nepotřebných motorů do tanků T-72 a obrněnců BVP-1.

Podle Pejška VOP CZ i další státní podniky by takto získané díly měly používat buď na opravy armádní techniky, nebo pro zhodnocení strojů určených na prodej.

„Mělo jít o materiál k přímému využití při činnosti státního podniku, nebo o materiál, u kterého se předpokládalo, že na něm zaměstnanci podniku udělají nějakou přidanou hodnotu a potom ho případně mohou dále obchodně využít,“ řekl Právu Pejšek.

Podle policejních vyšetřovatelů se to ale nestalo a VOP CZ měl v roce 2010 obratem přeprodat firmě Excalibur Army víc než stovku motorů do bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů za 14 miliónů korun.

Sám vojenský podnik zaplatil ministerstvu 11,4 miliónu. Podle policie ale měla technika hodnotu 20,5 miliónu korun.

V roce 2013 mělo dojít k přeprodeji 23 motorů do tanků T-72, 111 motorů do BVP-1 a dalších náhradních dílů v hodnotě 40 miliónů korun. VOP CZ je mělo od obrany nakoupit za 20,5 miliónu korun a poté je nabízelo za 32,2 miliónu korun slovenské firmě VOP Trenčín a také Excalibur Army.

Picek: Obchod jsem zastavil

Tento obchod ale stopnul tehdejší ministr Vlastimil Picek. „Ano, prodej jsem zastavil a nechal vypsat novou soutěž,“ napsal Právu Picek. Podle informací Práva tak učinil na základě dopisu, který dostal od zbrojařské firmy STV Group a největšího konkurenta Excalibur Army a v němž byl vyzván, ať vypíše výběrové řízení, že mají o náhradní díly také zájem.

Kvůli těmto obchodům byli minulý týden obviněni tři zaměstnanci ministerstva obrany a armádní důstojník. Podle policejního obvinění měli všichni koordinovaně spolupracovat a poškodit státní zájmy.

O vyřazení funkčních motorů do tanků měl rozhodnout coby šéf logistiky tuzemské armády brigádní generál Vladimír Halenka, kterého o to podle policie požádal další obviněný – bývalý ředitel státního opravárenského podniku VOP CZ v Šenově u Nového Jičína Adolf Veřmiřovský.

Obviněni jsou ještě dva zaměstnanci obrany: šéf Agentury pro nakládání s nepotřebným majetkem Josef Lachman a jeho zástupce Roman Pavlík. Ti byli odpovědní za stanovení ceny, za kterou se materiál prodával VOP CZ.

V souvislosti s kauzou VOP CZ ministerstvo obrany v úterý oznámilo, že byl šéf armádní logistiky generál Halenka zbaven funkce. Do doby, než skončí trestní řízení, bude zařazený v tzv. personální dispozici. Mimo jiné to znamená, že dostane menší plat.

Související články

Výběr článků

Načítám