Hlavní obsah

Vojenská služba v Evropě se vrací, v Česku nic

4:36
4:36

Poslechněte si tento článek

Tváří tvář ruské agresi část evropských zemí zavedla nebo zvažuje vojenskou službu pro mladé lidi. Naléhavou potřebu navýšit počty vojáků ještě zesílil nástup Donalda Trumpa do Bílého domu, který svá slova, že už USA nebude platit obranu Evropy, začal uskutečňovat v praxi. V Česku se do nepopulárního kroku vládě ani opozici nechce, přestože po něčem takovém volá velení armády už roky. S malou profesionální armádou a nepatrnými zálohami totiž nedokáže zajistit obranu země.

Foto: Armáda ČR

Z kurzu základní přípravy

Článek

Podle prezidenta Petra Pavla je nezbytné začít přemýšlet, jak přilákat více lidí do armády. „Je to z pohledu naší bezpečnosti věc, kterou musíme otevřeně a věcně debatovat a hledat takovou cestu, která pro naši zemi bude nejschůdnější,“ řekl v únoru Pavel při diskusi se zástupci vysokých škol.

Osobně prý prezident preferuje, aby se zájemci rozhodli dobrovolně. Určitě podle něj není řeč o zavedení základní vojenská služby, která v Česku skončila v roce 2004.

Česká armáda je ovšem v situaci, kdy se do maskáčů nikdo nehrne a naopak zkušení vojáci z armády odcházejí. Ani o aktivní zálohy není velký zájem. Zatím je v nich čtyři a půl tisíce lidí.

Bezpečnostní situace se přitom zhoršuje. Náčelník generálního štábu Karel Řehka znovu vyzval politiky, aby začali o povinné nebo dobrovolné službě diskutovat. Setkal se ale opět s nezájmem.

O vojenské službě uvažují třeba v Německu či Polsku, kde už zavedli povinné odvody některých ročníků, při kterých zjistí způsobilost a ochotu lidí nastoupit do armády v krizi.

Anketa

Byli byste pro zavedení nějaké formy povinné vojenské služby?
Jsem pro povinnou vojnu podobně, jako to bylo dřív.
43,2 %
Zavedení vojny podporuji, ale v jiné podobě, než jak to bylo.
30 %
Zavedení vojny nepodporuji, ale nějakou formu branného kurzu si představit umím.
9 %
Jsem proti povinné vojně ve všech podobách.
17,8 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 33307 čtenářů.

Zvažovalo to i Česko, ministerstvo obrany ale nakonec couvlo a umožnuje jít k odvodu pouze takzvaně dobrovolně předurčeným, které by armáda povolala při mobilizaci mezi prvními. Těch je nyní okolo šesti set.

Ministryně obrany Jana Černochová i předseda vlády Petr Fiala (oba z ODS) zavedení povinné vojny dlouhodobě odmítají. Věří, že lepší podmínky, které vláda prosazuje, přilákají nové vojáky i záložáky. Vedení armády to ale vidí skepticky.

„Během příští dekády bychom potřebovali navýšit armádu o 14 tisíc lidí a na to nestačí změna stabilizačního příspěvku,“ namítl Řehka.

V armádě je nyní 23 600 příslušníků a podle Řehky jich bude potřeba pro splnění úkolů, které plynou z nových obranných plánů NATO, více než 37 tisíc.

Pavel: Inspirujme se Skandinávií

Času podle náčelníka generálního štábu něj není nazbyt. Ministerstvo by mělo nechat udělat sociologickou analýzu, zda je možné oslovit dostatek lidí bez zavedení odvodů a povinné služby. Mluvčí obrany David Šíma bez větších podrobností Novinkám a Právu řekl, že resort analýzu už připravuje.

Povinnou vojnu nikdy nezrušily neutrální země jako Švýcarsko a Rakousko a mají ji také v Estonsku, Dánsku a Finsku. V Norsku jsou povolávány na 19měsíční výcvik i ženy. V Lotyšsku a Litvě se k povinné vojně vrátili po ruské anexi ukrajinského Krymu a začátku války na Ukrajině.

Švédsko vojnu obnovilo v roce 2017. Ve většině severských zemí je služba výběrová a armádě pro pokrytí potřeb stačí povolat dobrovolníky.

Právě severskými státy, kde má služba v armádě vysokou prestiž, by se mělo podle Pavla Česko inspirovat. „Kdokoli žádá o práci a má v životopise napsáno, že sloužil své zemi, tak to výrazně zvyšuje jeho šance získat zaměstnání,“ uvedl prezident.

Ministerstvo prosazuje změnu zákona o vojácích, který by měl zvýšit náborové a stabilizační příspěvky nebo na dopravu a bydlení. Podle Černochové by mělo pomoci i snížení byrokracie, která odrazuje mladé lidi při náboru.

Také bývalý ministr obrany a předseda branného výboru Lubomír Metnar z ANO odmítá povinnou službu a navrhuje zjednodušit nábor a přidat vojákům peníze, zvláště v nižších hodnostech. „V nižších praporčických hodnostech musíme navýšit tarify, aby byla služba konkurenceschopná,“ sdělil Novinkám a Právu Metnar.

Výběr článků

Načítám