Článek
Podle prezidenta Petra Pavla je nezbytné začít přemýšlet, jak přilákat více lidí do armády. „Je to z pohledu naší bezpečnosti věc, kterou musíme otevřeně a věcně debatovat a hledat takovou cestu, která pro naši zemi bude nejschůdnější,“ řekl v únoru Pavel při diskusi se zástupci vysokých škol.
Osobně prý prezident preferuje, aby se zájemci rozhodli dobrovolně. Určitě podle něj není řeč o zavedení základní vojenská služby, která v Česku skončila v roce 2004.
Česká armáda je ovšem v situaci, kdy se do maskáčů nikdo nehrne a naopak zkušení vojáci z armády odcházejí. Ani o aktivní zálohy není velký zájem. Zatím je v nich čtyři a půl tisíce lidí.
Bezpečnostní situace se přitom zhoršuje. Náčelník generálního štábu Karel Řehka znovu vyzval politiky, aby začali o povinné nebo dobrovolné službě diskutovat. Setkal se ale opět s nezájmem.
O vojenské službě uvažují třeba v Německu či Polsku, kde už zavedli povinné odvody některých ročníků, při kterých zjistí způsobilost a ochotu lidí nastoupit do armády v krizi.
Anketa
Zvažovalo to i Česko, ministerstvo obrany ale nakonec couvlo a umožnuje jít k odvodu pouze takzvaně dobrovolně předurčeným, které by armáda povolala při mobilizaci mezi prvními. Těch je nyní okolo šesti set.
Ministryně obrany Jana Černochová i předseda vlády Petr Fiala (oba z ODS) zavedení povinné vojny dlouhodobě odmítají. Věří, že lepší podmínky, které vláda prosazuje, přilákají nové vojáky i záložáky. Vedení armády to ale vidí skepticky.
„Během příští dekády bychom potřebovali navýšit armádu o 14 tisíc lidí a na to nestačí změna stabilizačního příspěvku,“ namítl Řehka.
V armádě je nyní 23 600 příslušníků a podle Řehky jich bude potřeba pro splnění úkolů, které plynou z nových obranných plánů NATO, více než 37 tisíc.
Pavel: Inspirujme se Skandinávií
Času podle náčelníka generálního štábu něj není nazbyt. Ministerstvo by mělo nechat udělat sociologickou analýzu, zda je možné oslovit dostatek lidí bez zavedení odvodů a povinné služby. Mluvčí obrany David Šíma bez větších podrobností Novinkám a Právu řekl, že resort analýzu už připravuje.
Povinnou vojnu nikdy nezrušily neutrální země jako Švýcarsko a Rakousko a mají ji také v Estonsku, Dánsku a Finsku. V Norsku jsou povolávány na 19měsíční výcvik i ženy. V Lotyšsku a Litvě se k povinné vojně vrátili po ruské anexi ukrajinského Krymu a začátku války na Ukrajině.
Švédsko vojnu obnovilo v roce 2017. Ve většině severských zemí je služba výběrová a armádě pro pokrytí potřeb stačí povolat dobrovolníky.
Právě severskými státy, kde má služba v armádě vysokou prestiž, by se mělo podle Pavla Česko inspirovat. „Kdokoli žádá o práci a má v životopise napsáno, že sloužil své zemi, tak to výrazně zvyšuje jeho šance získat zaměstnání,“ uvedl prezident.
Ministerstvo prosazuje změnu zákona o vojácích, který by měl zvýšit náborové a stabilizační příspěvky nebo na dopravu a bydlení. Podle Černochové by mělo pomoci i snížení byrokracie, která odrazuje mladé lidi při náboru.
Také bývalý ministr obrany a předseda branného výboru Lubomír Metnar z ANO odmítá povinnou službu a navrhuje zjednodušit nábor a přidat vojákům peníze, zvláště v nižších hodnostech. „V nižších praporčických hodnostech musíme navýšit tarify, aby byla služba konkurenceschopná,“ sdělil Novinkám a Právu Metnar.