Článek
„Atmosféra války je tam hmatatelnější více než u nás, jak v armádě, tak i ve společnosti, protože to mají za barákem a vítají jednotky NATO, že jim přišly na pomoc,“ řekl Novinkám četař Vojtěch Stuchlý z rakovnického logistického praporu.
V pátek byl společně s dalšími třemi stovkami vojáků - z toho dvacítkou žen - vyznamenán za službu v zahraničí na pražském Vítkově.
Stuchlý se vrátil z obrovské mezinárodní základny Adaži, která leží nedaleko lotyšské Rigy. Sloužil v české jednotce složené hlavně z vojáků z Náměšti nad Oslavou, která měla na starosti ostrahu základny. V Rakovníku i v Lotyšsku jezdí s tatrovkou a multiliftem na nakládání kontejnerů a měl na starosti logistiku a zásobování základny. „Občas jsme odváželi i nepojízdnou techniku,“ poznamenal.
V Lotyšsku kvůli ruské agresi zavedli loni brannou povinnost a podle četaře to mladí lidé chápou. „Potkali jsme tam hodně mladých lidí, kteří se o armádu a bezpečnost hodně zajímají, celkově je ta válka na Ukrajině otázka, kterou hodně řeší,“ poznamenal Stuchlý. Na misi byl poprvé a byl nadšený, protože si našel řadu kamarádů zdokonalil angličtinu i fyzičku.
Lotyšsko po 16 letech obnovuje povinnou vojnu
V pobaltských zemích čeští vojáci slouží už od roku 2018. Z Litvy se nyní vrátilo skoro 140 vojáků z dělostřeleckého pluku v Jincích. Na základně v litevské Rukle sloužila půl roku poručice Monika Vojtíšková, která byla na své první misi. Také ona má zkušenost s místními, kteří vojáky v uniformách armád NATO rádi vidí. „Litevci nás přijímali a dávali nám často najevo, že jsou rádi, že jsme přijeli je ochránit,“ řekla Novinkám.
Poprvé s vrtulníky nad mořem
Novinkou je mise v Polsku, kam letos odletěly tři vrtulníky Mi-171Š a více než stovka vojáků z posádky z Náměšti nad Oslavou. Podle velitele české jednotky majora P.U., který z bezpečnostních důvodu sdělil pouze iniciály, cvičili hlavně s polskými speciálními silami různé techniky vysazení vojáků na frontovou linii. Pro majora to nebyla první mise, už létal s vrtulníky v Afghánistánu a v Kosovu. Ale ani v Polsku se nenudil a získal nové zkušenosti.
„Protože jsme vnitrozemský stát, nemáme moc příležitostí cvičit na lodích. A proto bylo skvělé, že se nám podařilo poprvé v historii českého letectva cvičit slanění vojáků na lodě a vyzvedávání z lodí,“ řekl Novinkám major.
Polsko patří mezi země NATO, které nejvíce investují do armády, a zvláště po ruské invazi na Ukrajinu. „Ve velkém se tam buduje a vyzbrojuje. Je všude vidět, že se hodně snaží. Jsou si dobře vědomi nebezpečí, které hrozí. Kamkoliv jsme jeli, všude jsme viděli vlajky i odkazy na druhou světovou válku,“ poznamenal major.
Polská armáda se připravuje na otevřený konflikt a posiluje východní hranici
Kromě východního křídla NATO jsou čeští vojáci v misích v Iráku, na Golanských výšinách, v Kosovu, Itálii, Řecku či na Sinajském poloostrově.