Hlavní obsah

Vojáci z mise v Pobaltí: Válku tam mají za barákem. Jsou rádi, že je chráníme

Skoro tisícovka českých vojáků a vojákyň slouží v zahraničních misích, nejvíce v Pobaltí a v Polsku, kde jsou české posádky na základnách NATO, které mají odstrašovat Rusko od případné agrese. V pobaltských zemích, které mají s Ukrajinou hranice i špatné zkušenosti s Ruskem, válku prožívají podle českých příslušníku mnohem více než my.

Foto: Jan Handrejch, Novinky

Slavnostní nástup vojáků 27. září 2024 po návratu ze zahraničních operací na území Litvy, Lotyšska, Polska, Kosova, Itálie, Řecka a Egypta

Článek

„Atmosféra války je tam hmatatelnější více než u nás, jak v armádě, tak i ve společnosti, protože to mají za barákem a vítají jednotky NATO, že jim přišly na pomoc,“ řekl Novinkám četař Vojtěch Stuchlý z rakovnického logistického praporu.

V pátek byl společně s dalšími třemi stovkami vojáků - z toho dvacítkou žen - vyznamenán za službu v zahraničí na pražském Vítkově.

Stuchlý se vrátil z obrovské mezinárodní základny Adaži, která leží nedaleko lotyšské Rigy. Sloužil v české jednotce složené hlavně z vojáků z Náměšti nad Oslavou, která měla na starosti ostrahu základny. V Rakovníku i v Lotyšsku jezdí s tatrovkou a multiliftem na nakládání kontejnerů a měl na starosti logistiku a zásobování základny. „Občas jsme odváželi i nepojízdnou techniku,“ poznamenal.

V Lotyšsku kvůli ruské agresi zavedli loni brannou povinnost a podle četaře to mladí lidé chápou. „Potkali jsme tam hodně mladých lidí, kteří se o armádu a bezpečnost hodně zajímají, celkově je ta válka na Ukrajině otázka, kterou hodně řeší,“ poznamenal Stuchlý. Na misi byl poprvé a byl nadšený, protože si našel řadu kamarádů zdokonalil angličtinu i fyzičku.

Lotyšsko po 16 letech obnovuje povinnou vojnu

Válka na Ukrajině

V pobaltských zemích čeští vojáci slouží už od roku 2018. Z Litvy se nyní vrátilo skoro 140 vojáků z dělostřeleckého pluku v Jincích. Na základně v litevské Rukle sloužila půl roku poručice Monika Vojtíšková, která byla na své první misi. Také ona má zkušenost s místními, kteří vojáky v uniformách armád NATO rádi vidí. „Litevci nás přijímali a dávali nám často najevo, že jsou rádi, že jsme přijeli je ochránit,“ řekla Novinkám.

Poprvé s vrtulníky nad mořem

Novinkou je mise v Polsku, kam letos odletěly tři vrtulníky Mi-171Š a více než stovka vojáků z posádky z Náměšti nad Oslavou. Podle velitele české jednotky majora P.U., který z bezpečnostních důvodu sdělil pouze iniciály, cvičili hlavně s polskými speciálními silami různé techniky vysazení vojáků na frontovou linii. Pro majora to nebyla první mise, už létal s vrtulníky v Afghánistánu a v Kosovu. Ale ani v Polsku se nenudil a získal nové zkušenosti.

Foto: army.cz, Novinky

České vrtulníkové posádky si na misi v Polsku i zastřílely.

„Protože jsme vnitrozemský stát, nemáme moc příležitostí cvičit na lodích. A proto bylo skvělé, že se nám podařilo poprvé v historii českého letectva cvičit slanění vojáků na lodě a vyzvedávání z lodí,“ řekl Novinkám major.

Polsko patří mezi země NATO, které nejvíce investují do armády, a zvláště po ruské invazi na Ukrajinu. „Ve velkém se tam buduje a vyzbrojuje. Je všude vidět, že se hodně snaží. Jsou si dobře vědomi nebezpečí, které hrozí. Kamkoliv jsme jeli, všude jsme viděli vlajky i odkazy na druhou světovou válku,“ poznamenal major.

Polská armáda se připravuje na otevřený konflikt a posiluje východní hranici

Evropa

Kromě východního křídla NATO jsou čeští vojáci v misích v Iráku, na Golanských výšinách, v Kosovu, Itálii, Řecku či na Sinajském poloostrově.

Foto: army.cz, Novinky

České vrtulníky Mi-171Š na misi v Polsku

Výběr článků

Načítám