Článek
Špatná je situace především na severozápad od Prahy, na Hané, jižní Moravě, ale i na Opavsku a podél Odry.
„Hlavní rozdíl oproti loňskému roku je v tom, že se v zimě nedosytila vrstva půdy od hloubky 40 centimetrů do jednoho metru,“ řekl ČTK bioklimatolog Miroslav Trnka, který se spolupodílí na projektu InterSucho.
Pokud bude panovat normální počasí, nebo bude dokonce méně srážek, než je dlouhodobý průměr, voda v půdě podle něj dojde již během května či června.
V postižených oblastech by to mohlo způsobit vážné problémy zemědělcům, kteří musí zvážit, pro jaké plodiny a odrůdy se rozhodnou, chovatelům hospodářských zvířat zase mohou chybět krmiva.
Zatímco loni byla zásoba vláhy po zimě na celém území republiky dobrá a sucho způsobily až suché a teplotně nadprůměrné jarní měsíce, letos je v některých oblastech z šesti stupňů sucha třetí i druhý nejhorší. Situaci hydrologové porovnávají s průměrnou úrovní vláhy v půdě za roky 1961 až 2010.
Podzemní zdroje se už nedoplní
Na většině území je nasycení půdy nad úrovní 50 procent a vegetace stres nepociťuje. Výjimkou jsou severozápadní Čechy.
„Pokud zaprší, tak se situace v horní vrstvě upraví, ale ve spodní už sucho přetrvá. Vegetace už do ní vodu nepustí,“ upozornil Trnka.
Předpověď na nejbližších devět dní naději nepřináší a proti průměrnému počasí v této době je letos sucho. Bezsrážkové období trvá už přes dva týdny a má pokračovat.
„Poprvé za pět let existence projektu se setkáváme se špatným výhledem. Deficit vláhy je hluboký. Je zřejmé, že pokud bude pokračovat současný ráz počasí, dopady sucha uvidíme velmi rychle,“ řekl Trnka.
Nedostatek půdní vláhy koresponduje i se situací mělkých podzemních zdrojů, které se nedokázaly v zimě příliš doplnit a nyní už se nedoplní. Pro obce, které využívají vrty k zásobování obyvatel pitnou vodou, je to špatná zpráva. Opět se budou muset poohlížet po zásobování z jiných zdrojů.
„Zima stačila pouze na doplnění povrchových zdrojů. Bohužel nebyla nijak srážkově bohatá, byla teplá a rychle skončila,“ podotkl Trnka.