Článek
Ve vlaku z Berouna jsem slyšel lidi povídat si o tom, že léto bylo hodně suché, zahrádka připomínala step, ale že už sprchlo, a tak je to snad dobré. Je to už dobré?
To je právě šálivé, že lidé si obecně myslí, že když sprchne, tak se situace dramaticky zlepší, ale dobré to zatím bohužel rozhodně není.
Ale tráva se prý už zase zelená.
Tráva se možná zelená, a jsme za to rádi, ale průtok v řekách je stále velmi nízký a sucho je i tam, kde ho nevidíme, v podzemí. A tam se to už zhoršuje, zejména poslední čtyři roky. Pořád víc než 60 procent území ČR je v mělkých vrstvách na úrovni mimořádného sucha. Vůbec není šance, aby se ten deficit vyrovnal nebo zmírnil, i když pár dní zaprší. A pokud v zimě nenapadne hodně sněhu, bude sucho pokračovat. A očekává se, že zima bude spíše teplá. O to rychleji voda odteče.
Nutno dodat, že sucho není v celé republice stejné. Například Želivka, největší vodárenská nádrž ve střední Evropě, na niž je napojeno 1,5 miliónu lidí, navzdory suchu zůstává naplněná z 85 procent. Kdyby rok a půl ani nekáplo, tak v Želivce voda ještě bude.
A ono to svádí sucho bagatelizovat. Ovšem v desítkách obcí voda reálně došla. Lidé sice otočí kohoutkem a ona teče, jenže do vodojemů se vozí voda cisternami. Mnohde se stalo, že i sto let spolehlivě fungující zdroje vody – studny nebo někde i zářezy v lesích – vyschly. Byly vyhloubeny někdy za Rakouska Uherska a loni nebo letos prostě vyschly. Neplašíme zbytečně. Musíme se připravit i na krizové varianty.
Může se stát, že voda z vodovodu poteče jen v určité hodiny?
Ve stovkách obcí letos byla nebo ještě jsou omezení s vodou, co se týče napouštění bazénů a zalévání, a jsou už také obce, kde nemají pokaždé, když otočí kohoutkem, pitnou vodu z vodovodu.
Patří do krizového scénáře, že v celé ČR poteče voda jen ráno a večer?
Je velmi nepravděpodobné, že by se to dělo celorepublikově, lokálně však ano.
Říkáte, že Želivka vydrží s vodou rok a půl, i když nezaprší. Jenže druhá věc je, že voda se v suchu a vedru kazí. To je vidět na Padrťských rybnících v CHKO Brdy. Zdroj pitné vody, kolem žádné pole, a přesto vypadaly v létě jako zelený latex. Zvládnou úpravny vodu čistit, aby byla pitná?
Kazící se voda je reálné riziko. Špatnou vodu by vodárny ke spotřebiteli ani pustit nemohly. Na vranovské přehradě přesně tohle letos už hrozilo. Reálně se řešilo, jak udržet kvalitu při poklesu hladiny. V extrémním krizovém případě je možné nasadit speciální úpravny vody. Nemůžeme se ale zaměřovat jen na řešení krize, ale na prevenci.
Regulace postihnou všechny, bez rozdílu, zda je člověk bohatý, nebo chudý
Proto i v rámci novely vodního zákona chceme dát větší kompetence vodoprávním úřadům, aby na základě vyhlášení nedostatku vody mohly rozhodovat s většími pravomocemi. Na základě jasně daných kritérií by v případě nedostatku mohly omezovat odběry vody. Domácnosti a elektrárny by byly poslední, koho by se takové regulace dotkly.
Znamená to i omezování výstavby na pozemcích, které jsou podle územních plánů sice stavební, ale vodoprávní úřad dojde k závěru, že v obci chybí zdroje vody?
Ano. To se už děje. Není-li voda ani její náhradní zdroj, nemůže obec povolit další výstavbu. Nemůže se spoléhat na to, že když se postaví někde pár set nových bytů, tak do vodojemu se načerpá o dvě cisterny více.
Dříve se řešilo především napojení na elektřinu, plyn či kanalizaci. Dnes je hlavní voda. Stát v minulosti vydal desítky tisíc povolení na odběr vod, ale nikdo nesledoval, kolik to dělá dohromady a zda, pokud vydá další povolení, na to jsou vůbec dostatečné zdroje vody. Žili jsme prostě ve vodním blahobytu.
Budou se propojovat řeky?
V některých regionech ano. Připravují se velké projekty na převádění vody z jednoho povodí do druhého. Voda ze Želivky je do Prahy také vedena podzemním kanálem. Takové převody vody se plánují třeba mezi Ohří a Rakovnickem. Těch opatření na hospodaření s vodou je mnohem více a musejí se dělat najednou. Řada obcí se bude napojovat na velké vodárenské nádrže, a to existující i budoucí.
Proto se chystají také nové nádrže ve Vlachovicích na Zlínsku, Nové Heřminovy na Opavsku a potom tři menší na Rakovnicku: Senomaty, Šanov a Kryry. Pak se hovoří o využití Skaličky.
Jde o rybníky, nebo přehrady?
Vlachovice a Heřminovy jsou přehrady.
Zatopí se tam obydlené území?
Ve Vlachovicích to, myslím, nebude znamenat žádné bourání domů a je tam obecně velký problém s vodou, takže všichni vědí, že nádrž potřebují. V Nových Heřminovech to několik objektů zasáhne. Objem nádrže se proto proti původnímu plánu zmenšil.
Kde se lidé dozvědí, zda jejich domov nemůže v budoucnu být zatopen kvůli přehradě?
Na stránkách ministerstva zemědělství je zveřejněn Generel lokalit pro akumulaci povrchové vody obsahující 65 lokalit, které mohou být ve hře. Není vyloučeno, že se ten seznam rozšíří. Je však třeba na to nahlížet s chladnou hlavou. Stačí se podívat, jaký poplach způsobila studie ve stylu „coby kdyby“, která se zmínila o teoretické možnosti zesplavnění Berounky.
A bude se Berounce zvedat hladina, nebo nebude?
Jsem přesvědčen, že to nepřichází v úvahu. Naráží to na evropsky chráněné přírodní lokality a také na obrovský odpor okolních obcí. Lze udělat jiná přírodě blízká opatření na přítocích Berounky, která vodu lépe zadrží.
Čeho je málo, to roste na ceně. Hrozí zdražení vody? A jak to bude s DPH?
Od ledna příštího roku chceme DPH u vody snížit z patnácti na deset procent, což přispěje ke zlevnění vody.
Jste si jistý, že i když stát vodu zlevní, tak ji zlevní také soukromé vodárenské firmy, které si zvykly, že si berou zisk, ale investice do vodovodů platí města, potažmo stát?
Ano, protože stát má nad vodou cenovou regulativní moc, ale příliš ji nevyužíval. Cenu vody může regulovat ministerstvo financí. Na každý rok se dělá celorepublikový cenový výměr.
Nestane se, že stát sice DPH na vodu zlevní, ale vodárenské společnosti nikoliv, a tak se nižší DPH vlastně přesune do zisku těchto podniků?
To nebude možné. Cenový vzorec bude jasný. Rozhodně nepočítáme s tím, že by jakékoliv úpravy legislativy vedly ke zdražování vody. Za třicet let cena vody vzrostla v řadě regionů stonásobně. Vzhledem ke kupní síle obyvatelstva voda u nás rozhodně není levná. Když voda po snížení DPH zrovna nezlevní, tak alespoň nezdraží, a přitom vznikne prostor, aby se vytvářely finanční zdroje na obnovu vodovodní sítě.
Musíme se připravit na krizové varianty
Na jedné straně vodárenské podniky skutečně vyvádějí dividendy do zahraničí, za minulý rok nějakých 1,7 miliardy korun, ale na druhé straně je velký vnitřní dluh na vodovodní infrastruktuře. Další problém je roztříštěnost: ve vodárenské síti je 6200 vlastníků a 2500 provozovatelů. Stát to může řídit nejen cenovým vzorcem, ale i věcnou regulací, zda jsou vytvářeny dostatečné zdroje na obnovu, zda se snižují ztráty v síti.
Řada obcí svůj vodohospodářský majetek neobnovuje, nevytvářejí na to rezervy. Až se jim vodovod jednou rozpadne úplně, přijdou na krajský úřad nebo na stát. Rád bych založil jeden centrální Vodní úřad, tak jako to mají v Izraeli. Do něho by přešly kompetence z ministerstev financí, zemědělství, životního prostředí a dalších. Byla by to obdoba ERÚ. Byl by odborný a politicky nezávislý. Kompetence k vodě máme rozstrkané po pěti ministerstvech. To je špatně.
Vodní úřad by neznamenal úředníky navíc?
Ne. Přešli by tam ze všech dotčených ministerstev. V tomto mám podporu i premiéra. Když úředníky sesadíte k sobě, začnou spolu i lépe komunikovat a může jich být i méně.
Když dojde na boj o vodu, jak jste naznačil, tak ti lépe zajištění budou mít větší šance než většina, závislá na tom, co přiteče. Nebo se pletu?
Případné regulace vody musejí postihnout všechny, bez rozdílu, zda je člověk bohatý, nebo chudý. Vytvářejí se komise pro sucho, stupně sucha, krizové plány. Proto připravujeme spuštění vodního informačního systému HAMR.
Můžete to přiblížit?
To je unikátní aplikace, na níž pracují Český hydrometeorologický ústav, Výzkumný ústav vodohospodářský a další. Představíme ji v listopadu a příští rok se ještě doladí. HAMR bude nejen ukazovat, kolik vody je v podzemí či v povrchových tocích, ale bude obsahovat i data o odběrech vody. Aplikace dokáže odhadovat vývoj ve zdrojích i potřebách vody na osm týdnů dopředu.
ČR se v tomto systému rozdělí na 1200 menších sledovaných úseků. HAMR bude mít veřejnou část, kam se bude moci podívat každý: třeba zemědělci, kdokoliv, koho to bude zajímat. A neveřejná část bude sloužit jako odborný podklad pro rozhodování vodoprávních úřadů.
Smyslem je získat reálný přehled o využívání vody, protože kdyby se dnes sečetla všechna vydaná povolení na odběr vody, tak v některých oblastech mnohonásobně překročí reálné zdroje.
Řekl jste, že voda si zaslouží ochranu v Ústavě ČR. Co do ní napsat?
Slovensko má nově ve své ústavě formulaci, že všechny povrchové a podzemní vody jsou ve vlastnictví státu. I u nás přemýšlíme, že bychom chtěli dát vodě speciální status. Ochrana vody v Ústavě může mít ovšem značné další právní dopady, proto jsem požádal ministra spravedlnosti a experty z Legislativní rady vlády o stanovisko a v příštích týdnech o tom budeme jednat.
Budete chtít evidovat i odběry ze studní?
Ne, to jsou minimální odběry v celkovém kontextu. Proto samozřejmě ani nehrozí, že by někdo majitelům domovních studní kvůli evidenci vody vstupoval na pozemky.
