Vodní záchranáři mají letos víc zákroků, varují před tichým tonutím

„Teplé léto přitáhlo víc lidí k přehradám, do kempů. Oproti minulým rokům máme i kvůli tomu více zásahů u tonutí,“ potvrzoval Novinkám prezident Vodní záchranné služby Českého červeného kříže David Smejkal. Přesná čísla neměl k dispozici, ale utonulých už byla více než desítka.

„Spousta lidí si myslí, že topící se člověk volá o pomoc, plácá kolem sebe, ale to neplatí. Tonutí je velmi rychlá a tichá záležitost. Stalo se, že plaval otec se synem, syn se otočil a táta za ním už nebyl, ani nehlesnul,“ varoval před náhlými případy Smejkal.

Vodní záchranáři mají po republice 18 stanovišť, kde pracuje víc než tisícovka zdravotnických dobrovolníků. Během letošních prázdnin už mají přes 1100 zásahů, zatímco vloni za celé prázdniny jich bylo 836.

„Mezi nejvytíženější stanice letos patří Hlučín na Ostravsku, Slapy ve středních Čechách, kde bylo skoro 150 výjezdů, přes sto zásahů mají také například stanice Hracholusky nebo Pasohlávky,“ jmenoval Smejkal místa, kde se vodní záchranáři téměř nezastaví.

To potvrzovali i profesionální středočeští záchranáři, kteří hojně využili i posádku s novým člunem na Slapech. „Letos jsme měli oproti loňskému roku i dva velmi těžké případy. Vyjížděli jsme k utonulé ženě a také k těžce poraněnému chlapci, který utrpěl poranění páteře,“ potvrdila Novinkám mluvčí záchranné služby středočeského kraje Monika Nováková.

Na těchto zásazích spolupracovali i vodní záchranáři Českého červeného kříže, kteří mají stanoviště na Staré Živohošti. „Chlapec skočil do neznámé vody, pod hladinou byla skála,“ popsal jednu z nejnebezpečnějších, ale i velmi častých aktivit hlavně mladých lidí dobrovolný záchranář vodní záchranné služby na Slapech Ondřej Míčka.

Ve druhém případě zemřela žena po pádu z vodního skútru. Podle záchranáře Daniela Vičana neměla vestu a zřejmě byla pod vlivem alkoholu. „Našli ji potápěči až druhý den,“ uvedl Vičan a potvrzoval rostoucí počty zásahů. Dalším utonulým byl na počátku prázdnin zhruba sedmdesátiletý muž, jehož ve vodě postihl zdravotní problém a nedokázal se dostat na břeh.

Ještě více zásahů než v samotné vodě mají ale záchranáři na březích a v kempech. Mnohdy sehraje velkou roli alkohol. Lidé po jeho vypití často přeceňují své síly a možnosti. Pak se třeba pokoušejí přeplavat řeku a mají podobné silácké nápady, které nemusí dobře skončit.

„Velmi často jsme také museli řešit různé kolapsové stavy, nejrůznější druhy úrazů a alergické reakce na bodnutí hmyzem,“ doplnila mluvčí středočeských záchranářů Nováková. V jednom případě byla dokonce reakce u pacienta tak silná, že upadl do bezvědomí, došlo k zástavě srdce a byla nutná resuscitace.